Dokonce lze říci, že existuje jisté povědomí o tom, z jakých konkrétních hledisek provádí katastrální úřad svoji přezkumnou činnost, nicméně se v praxi občas pozapomíná na obecné zásady, kterými je tato činnost ovládána v každém případě a které je třeba mít na paměti ve všech fázích řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí, ať už je prováděn přezkum z kteréhokoliv hlediska.

Katastrální úřad totiž svůj přezkum provádí pouze z určitých hledisek, pouze ve vztahu k převodu vlastnického práva nebo ve vztahu ke zřízení, změně či zániku jiného věcného práva a konečně z časového pohledu pouze zpětně ke dni podání návrhu na vklad.

PŘEZKUM Z HLEDISEK STANOVENÝCH ZÁKONEM

Katastrální úřad přezkoumá podaný návrh na vklad spolu s jeho přílohami z hledisek taxativním způsobem vymezených v § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o zápisech").

Katastrální úřad tedy před svým rozhodnutím zkoumá:

- zda navrhovanému vkladu není na překážku stav zápisů v katastru,

- zda je navrhovaný vklad odůvodněn obsahem předložených listin,

- zda je právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení nebo zániku jiného práva určitý a srozumitelný,

- zda je právní úkon učiněn v předepsané formě,

- zda jsou účastníci oprávněni nakládat s předmětem právního úkonu,

- zda účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu,

- zda byl k právnímu úkonu účastníka řízení udělen souhlas podle zvláštního předpisu.

KATASTRÁLNÍ ÚŘAD V ZÁSADĚ NEZKOUMÁ PLATNOST SMLOUVY

Provádět přezkum z jiných hledisek není katastrální úřad oprávněn, zejména pak zásadně nezkoumá platnost smlouvy jako takové.1)

Katastrální přezkum probíhá pouze z hlediska některých atributů platnosti (zejména v otázkách určitosti a srozumitelnosti právního úkonu a jeho zákonem stanovené formy), zatímco z hlediska aspektů ostatních (např. svobody a vážnosti vůle, způsobilosti jednajících osob k právním úkonům, rozporu s dobrými mravy), které by případně mohly neplatnost také působit, předloženou smlouvu katastrální úřad vůbec nezkoumá. Je tedy možné, a v praxi k tomu jistě v nezanedbatelném počtu případů dochází, povolit vklad práv z absolutně či relativně neplatné smlouvy. Z uvedeného vyplývají dva zásadní závěry:

- soud při následném posuzování platnosti smlouvy není rozhodnutím katastrálního úřadu vázán,

- povolení vkladu vlastnického práva (jiného věcného práva) nemůže zpochybnit nemožnost přechodu vlastnického práva (jiného věcného práva) na nabyvatele v případě neplatnosti smlouvy.2)

V tomto případě se jedná o závěry odvozené z nauky o titulu a modu ovládající nabývání vlastnického práva (příp. jiných věcných práv) k nemovitostem v našem právu.3)

Naopak zamítnutí návrhu na povolení vkladu (např. pro nesprávné označení nemovitostí) nutně ještě neznamená, že smlouva je z občanskoprávního hlediska neplatná. V některých případech pouze nesplňuje požadavky zákona o zápisech a zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), pro vklad, kde jsou předpoklady "vkladuschopnosti" nastaveny přísněji. Zde totiž již nepostačuje, že je samotným smluvním stranám zřejmé, co učinily předmětem svého právního úkonu.

NEZKOUMÁ ANI PLATNOST NABÝVACÍHO TITULU VLASTNÍKA

Není-li tedy katastrální úřad oprávněn posuzovat platnost předložené věcné smlouvy, tím méně je oprávněn k takovému přezkumu ve vztahu k předchozímu nabývacímu titulu, který se předkládá jako příloha návrhu na povolení vkladu podle § 4 odst. 4 písm. d) zákona o zápisech (listina prokazující oprávnění vlastníka nebo jiné osoby oprávněné z právního vztahu nakládat s předmětem právního úkonu, jehož právní účinky nastaly před 1. lednem 1993 nebo úředně ověřená kopie takové listiny) a podle kterého se zjišťuje oprávnění účastníků nakládat s předmětem právního úkonu.4)

O takový případ se nicméně nejedná, pokud zde takový nabývací titul vůbec není, tedy převodce k prokázání svého oprávnění nakládat s předmětem právního úkonu předloží určitou listinu, na jejímž základě ale nebylo možno tvrzené věcné právo v souladu s právem nabýt (resp. není listinou o platném nabývacím jednání).

VYŘEŠENÍ PŘEDBĚŽNÉ OTÁZKY MŮŽE BÝT PODKLADEM PRO ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU

Pokud se ovšem v probíhajícím vkladovém řízení vyskytnou odůvodněné pochybnosti o platnosti předloženého právního úkonu, kdy například jedním z účastníků smlouvy jsou tvrzeny skutečnosti závažným způsobem zpochybňující jeho platnost, pak by měl katastrální úřad řízení přerušit kvůli předběžným otázkám, vyzvat takového účastníka k podání žaloby k soudu a stanovit mu k jejímu podání přiměřenou lhůtu (§ 57 správního řádu).

Na základě neplatné smlouvy totiž nemohou jejím smluvním stranám vzniknout žádná práva a povinnosti, a taková smlouva proto ani nemůže založit, změnit či zrušit věcná práva. Z toho důvodu lze uzavřít, že bude-li v průběhu vkladového řízení prokázána neplatnost smlouvy (ve smyslu vyřešené předběžné otázky), která má být podkladem pro zápis věcných práv do katastru, přistoupí katastrální úřad k zamítnutí návrhu na povolení vkladu, neboť ten není odůvodněn obsahem předložených listin [5 odst. 1 písm. b) zákona o zápisech].

ABSOLUTNÍ VERSUS RELATIVNÍ NEPLATNOST

Výše uvedená vodítka pro posuzování významu neplatnosti právního úkonu, která byla vztažena k absolutní neplatnosti, lze přiměřeně použít i pro případy relativní neplatnosti s výhradou, že katastrální úřad se relativní neplatností z vlastního popudu nikdy nebude zabývat (např. v tom smyslu, že by zjišťoval, zda nebylo porušeno předkupní právo spoluvlastníka věci či zda byl k právnímu úkonu jednoho z manželů, který se týkal věci ve společném jmění, udělen souhlas druhého manžela).

V případě relativní neplatnosti je totiž vždy na osobě dotčené relativní neplatností, aby se této neplatnosti právem předvídaným způsobem dovolala, a to i u soudu, bude-li to nutné - teprve v případě probíhajícího soudního řízení katastrální úřad na tuto skutečnost zareaguje odpovídajícím procesním postupem (přerušením řízení).

PŘEZKUM VE VZTAHU KE VZNIKU, ZMĚNĚ NEBO ZÁNIKU VĚCNÉHO PRÁVA

Katastrální úřad přezkoumá podaný návrh na vklad věcného práva spolu s jeho přílohami pouze ve vztahu k převodu vlastnického práva nebo ve vztahu ke vzniku, změně nebo zániku jiného věcného práva. Obvykle se tedy nepřihlédne k dalším ustanovením smlouvy, která se převodu vlastnického práva nebo vzniku, změny či zániku jiného věcného práva netýkají, a jsou proto z toho hlediska irelevantní (zejména obsahuje-li předložená věcná smlouva více právních úkonů), byť by tato ustanovení mohla být považována též za neurčitá nebo nesrozumitelná - ovšem za předpokladu, že vady těchto ustanovení nezpůsobí např. neurčitost či nesrozumitelnost celé smlouvy.

Pouze pro názornost si lze představit situaci, kdy si smluvní strany v kupní smlouvě sjednají užívací právo (např. nájem) převodce k některé z převáděných nemovitostí. Významnou roli bude hrát posouzení oddělitelnosti těchto ustanovení od ostatního obsahu smlouvy, který se týká zřízení, změny nebo zániku věcného práva. Vztahuje-li se důvod neplatnosti podle § 41 občanského zákoníku jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu či z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.5)

PŘEZKUM KE DNI PODÁNÍ NÁVRHU NA POVOLENÍ VKLADU

Katastrální úřad přezkoumá podaný návrh na povolení vkladu spolu s jeho přílohami zásadně ke dni podání návrhu na vklad.

Zatímco ve vztahu k nedostatkům návrhu na povolení vkladu platí poučovací povinnost katastrálního úřadu vymezená v § 5 odst. 5 zákona o zápisech a jedná se pravidelně o vady odstranitelné (katastrální úřad vyzve účastníky řízení k odstranění nedostatků návrhu a tyto nedostatky ve výzvě konkrétně specifikuje, přičemž teprve pokud účastníci uvedené vady ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem neodstraní, vydává se rozhodnutí o zastavení řízení), samotná věcná smlouva, na základě které je zápis věcného práva v katastru prováděn, musí být ke dni podání návrhu perfektní. Právě k tomuto dni totiž vznikají právní účinky povoleného vkladu (§ 2 odst. 3 zákona o zápisech) a případné vady smlouvy, relevantní z hledisek uvedených v § 5 odst. 1 citovaného zákona, jsou v průběhu vkladového řízení již zásadně neodstranitelné.

Ještě před rokem 1996 některé krajské soudy tu a tam zdůrazňovaly povinnost katastrálních úřadů přihlížet i k okolnostem nastalým po podání návrhu na vklad - proto velká novela zákona o zápisech, provedená zákonem č. 90/1996 Sb., výslovně stanovila, že katastrální úřad veškeré skutečnosti zkoumá ke dni podání návrhu na vklad (§ 5 odst. 1 in fine zákona o zápisech). Proto již po podání návrhu na povolení vkladu věcného práva nepadají do úvahy nejrůznější dodatky ke smlouvě, opravy či dokonce dopisování textu (jeho škrtání, mazání apod.), neboť k nim již v této době nelze přihlédnout. Smlouvu tedy nelze od okamžiku jejího doručení na podatelnu katastrálního úřadu žádným způsobem měnit.6) Stejně tak nelze účastníky ze strany katastrálního úřadu poučovat o vadách věcné smlouvy a vyzývat je k jejich odstranění.

Jiný případ představuje uzavření dodatku ke smlouvě ještě před podáním návrhu na vklad. Takový dodatek musí být nedílnou součástí smlouvy a musí s ní být pevně spojen ještě před podáním návrhu na vklad.

V obecné rovině tedy platí zásada, že podaný návrh na povolení vkladu spolu s jeho přílohami se přezkoumá vždy ke dni podání takového návrhu a skutečnosti nastalé posléze již nemají na probíhající vkladové řízení žádný vliv (např. doručení usnesení o nařízení exekuce ve smyslu § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, do rukou povinného až po dni podání návrhu na vklad, byť ještě v době, kdy probíhá vkladové řízení, nemůže již znemožnit dispozici povinného s nemovitostí).

VÝJIMKY ZE ZÁSADY PŘEZKUMU KE DNI PODÁNÍ NÁVRHU

Tuto zásadu, která je ve své podstatě nejzřetelnějším příspěvkem úpravy vkladového řízení k právní jistotě občanskoprávních vztahů, nelze ovšem považovat za bezvýjimečnou.

Vždy bude nutné přihlédnout i v průběhu řízení k prohlášení konkursu na majetek úpadce. Podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, přerušují (s určitými, pro zde řešenou problematiku nepodstatnými výjimkami), přičemž v řízení lze pokračovat na návrh správce, případně ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce. Nejvyšší soud ČR ve svém stanovisku potvrdil, že prohlášení konkursu způsobuje také přerušení vkladového řízení ipso facto, tedy bez dalšího.7)

Ve vztahu k předpokladům pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, pokud jde o doložení skutečnosti, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (takový předpoklad nařízení tohoto způsobu výkonu rozhodnutí stanoví § 338b občanského soudního řádu), postačí podle názoru stejného soudu, nedošlo-li doposud ke vkladu vlastnického práva ve prospěch nabyvatele, byť návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva byl podán až po podání návrhu na povolení vkladu.8)

Další podstatnou výjimku představuje novelizovaná úprava předběžných opatření v občanském soudním řádu. Podle § 76f občanského soudního řádu, bylo-li účastníkovi předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovitosti, o němž doposud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní úkon týkající se nemovitosti dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným.

Tomu odpovídajícím způsobem došlo i ke změně § 5 odst. 2 zákona o zápisech, který nyní uvádí, že pokud jsou podmínky vkladu splněny, katastrální úřad rozhodne, že se vklad povoluje; v opačném případě, jakož i tehdy, ztratil-li návrh podle zvláštního zákona své právní účinky, návrh zamítne.

Jak se zdá, inspirovala se touto úpravou do jisté míry i novela trestního řádu, provedená zákonem č. 253/2006 Sb., která v § 79d zavedla nový institut zajištění nemovitosti. Podle tohoto ustanovení platí, že nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že nemovitost je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové nemovitosti. Podle § 79d odst. 5 novelizovaného trestního řádu návrh na vklad práva týkajícího se zajištěné nemovitosti podaný podle zvláštního právního předpisu před vydáním usnesení o jejím zajištění, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, pozbývá své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o zajištění této nemovitosti.

- Oslabení právní jistoty nabyvatelů

Ke všem uvedeným příkladům lze vznést námitky především s ohledem na skutečnost, že závažným způsobem zasahují do právní jistoty účastníků realitního trhu, kdy navíc nabyvatelé v mnoha případech buď předem nebo po podání návrhu na povolení vkladu (spoléhajíce se na skutečnost, že podaný návrh již bez jejich souhlasu nelze vzít zpět) zaplatili za převáděnou nemovitost, k níž však vlastnické právo nenabudou, nebo se sice vlastníky stanou, ovšem nemovitost budou mít zatíženu soudcovským zástavním právem. Přitom zvažujeme-li možnost přerušeného vkladového řízení, pak se často mohou takového zvratu ve svých záležitostech nadít i několik měsíců po podání návrhu na vklad, kdy již například nemovitost na základě dohody s převodcem užívají k bydlení.

Nezanedbatelné jsou i souvislosti vyplývající ze skutečnosti, že ve všech těchto případech závisejí naznačená postižení dispozic s nemovitostí na tom, s jakou rychlostí v konkrétním vkladovém řízení rozhodne právník katastrálního úřadu. Patrně jde o riziko, jehož břemeno se stát bojující proti korupci neobává na bedra svých zaměstnanců vložit.

CHYBY V PSANÍ A POČTECH

Výše bylo konstatováno, že vady obsažené v předložené věcné smlouvě jsou zásadně neodstranitelné a smlouva musí být ke dni podání návrhu na povolení vkladu při posuzování z hledisek uvedených v § 5 odst. 1 zákona o zápisech bezvadná. Nicméně určitou výjimku tvoří naprosto evidentní chyby v psaní a počtech.

Podle § 37 odst. 3 občanského zákoníku není právní úkon neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný. Přestože se ustanovení dotýká problematiky neplatnosti právních úkonů, není důvod jej přiměřeně nevyužít i v rámci přezkumného řízení katastrálního úřadu, když zvláštní právní úprava (tj. zákon o zápisech) takovou normu postrádá. Uvedené řešení ostatně připustila i soudní praxe.9)

Platí to především pro opravy chyb v psaní nebo počtech v notářských zápisech prováděné podle § 60 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), které mají zpětnou účinnost k okamžiku sepsání notářského zápisu, neboť jde pouze o konstatování notáře, že při zachycení obsahu dříve učiněného právního úkonu účastníků došlo k formální chybě. Obecně je tedy možné napravovat zcela evidentní, frapantní písařské chyby, nikoli však zásadní obsahové chyby, byť vzniklé "omylem nebo přehlédnutím" při použití počítačové techniky k vytvoření textu smlouvy (typicky tedy nepozorností a nedbalostí při přebírání částí textů z jiné smlouvy, uložené na paměťovém médiu počítače jako "vzor", které se týkají zásadních částí smlouvy, tedy zejména jejích subjektů, předmětu a projevu vůle).


Tolik tedy k obecným principům ovládajícím řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí, které se prolínají celým řízením.

V průběhu přezkumné činnosti v řízení o povolení vkladu jakéhokoliv věcného práva si musí právník katastrálního úřadu vždy uvědomovat, že svůj přezkum smí provádět pouze z hledisek v zákoně taxativně vymezených, pouze ve vztahu ke vzniku, změně anebo zániku věcného práva a z časového hlediska pouze zpětně ke dni podání návrhu na povolení vkladu, nejde-li o zákonem výslovně připuštěnou výjimku.

Podrobnějšímu rozboru konkrétních hledisek vkladového přezkumu budou věnovány některé další články.


Poznámky:

1) "V řízení o povolení vkladu vlastnického práva katastrální úřad nezkoumá platnost smlouvy, ale listinu, na základě které má být vklad povolen, zkoumá pouze z hledisek v zákoně v § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., v platném znění, taxativně vymezených. Z jiných důvodů není katastrální úřad oprávněn listinu zkoumat, takové případy přísluší zkoumat výhradně obecným soudům. Pokud by katastrální úřad překročil meze své přezkumné činnosti, jednalo by se o rozpor s čl. 2 odst. 2 Listiny, který stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem." (Usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 5. 1998, sp. zn. IV. ÚS 48/97).

"Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí zkoumá právní úkon, na jehož podkladě má být právo do katastru zapsáno, z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb..." (Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. Cpjn 38/98).

2) "Vlastnické právo k určité nemovitosti vložené do katastru po rozhodnutí katastrálního úřadu v řízení o povolení vkladu lze zpochybnit. Skutečnost, že smlouva o převodu nemovitosti byla v souladu s § 5 zákona o zápisech přezkoumána katastrálním úřadem a že ten pravomocně rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva pro nabyvatele, nebrání tomu, aby soud v občanském soudním řízení posoudil platnost či účinnost sporné smlouvy podle příslušných ustanovení zákona. Obsahem rozhodnutí katastrálního úřadu není prohlášení smlouvy o převodu nemovitosti za platnou či účinnou (neplatnou či neúčinnou), ale povolení vkladu vlastnického práva pro nabyvatele. Skutečnost povolení vkladu nemůže zabránit později nastalé neúčinnosti smlouvy o převodu nemovitosti, jestliže v souladu se zákonem (např. v důsledku platného odstoupení od smlouvy nebo naplnění rozvazovací podmínky) tato smlouva pozbyla účinnosti." (Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 8. 1999, sp. zn. 2 Cdon 756/97).

"Rozhodnutí katastrálního úřadu, kterým byl zapsán vklad vlastnického práva k nemovitosti, není rozhodnutím správního orgánu o vlastnickém právu, kterým by byl soud vázán v tom smyslu, že by nemohl jako předběžnou řešit otázku vlastnictví nemovitosti, resp. odchýlit se při posouzení otázky, kdo je vlastníkem, od stavu zapsaného v katastru." (Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 1999, sp. zn. 22 Cdo 305/98).

3) Podle § 133 odst. 2 občanského zákoníku platí, že převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí. Smlouva představuje právní důvod (titulus) nabytí věcného práva, vklad do katastru pak právní způsob (modus), kterým se uskutečňuje nabývací jednání. K převodu nebo zřízení konkrétního věcného práva dojde pouze za předpokladu, že je současně dán jak modus, tak titulus (čili každý z nich představuje podmínku nutnou, nikoli však dostatečnou). Samotný titulus, byť platný a účinný, má pouze obligační účinky, takže je "pouze" jedna ze stran zavázána např. k převodu vlastnického práva k nemovitosti, druhá strana pak k zaplacení kupní ceny. V případě, že nastal jenom modus a titulus absentuje, např. právě pro zmíněnou neplatnost, výsledkem opět nemůže být převod nebo zřízení věcného práva, nýbrž pouhá držba práva (v případě nemovitostí tzv. knihovní).

4) "Jedním z hledisek, které katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, je oprávnění subjektů posuzovaného právního úkonu nakládat s předmětem tohoto právního úkonu (§ 5 odst. 1 písm. e/ zákona č. 265/1992 Sb.). Pro závěr katastrálního úřadu o této otázce je rozhodné především zjištění, zda subjektu disponujícímu s právem, jež se váže k předmětu právního úkonu, svědčí právní důvod (titul) nabytí tohoto práva. V případě, že je tímto nabývacím titulem právní úkon, postačí pro rozhodnutí katastrálního úřadu v řízení o povolení vkladu, omezí-li se na zjištění jeho existence. Platnost právního úkonu, na základě kterého bylo v katastru nemovitostí zapsáno právo subjektu posuzovaného právního úkonu, katastrální úřad nezkoumá, a to ani v rozsahu v jakém je podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. oprávněn posoudit platnost právního úkonu, na jehož základě má být právo do katastru nemovitostí teprve zapsáno. Eventuální negativní posouzení této otázky by totiž, ve svém důsledku (zamítnutí návrhu na vklad), znamenalo zásah do práv uvedené osoby postupem nemajícím oporu v zákoně." (Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. Cpjn 38/98).

5) "Při posuzování otázky, zda část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti spočívajícím v nesrozumitelnosti lze oddělit od ostatního obsahu, je třeba dbát, aby byla pokud možno respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení účastníci právního úkonu sledovali." (Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1248/96).

6) Jednomyslná judikatura je v této věci takřka nepřeberná. Pouze namátkou lze z publikovaných rozhodnutí krajských soudů uvést: "Pokud vymezení převáděných nemovitostí není v přezkoumávané listině v souladu se stavem zápisu v katastru, nemůže na tomto závěru nic změnit ani skutečnost, že účastníci uzavřeli dodatek, v němž předmět převodu nově vymezili tak, aby byl v souladu se stavem v katastru. Předmětem zkoumání je totiž pouze listina, na základě které se provádí vklad práva. Pouze tuto listinu katastrální úřad zkoumá z hledisek stanovených v § 5 odst. 1 zákona o zápisech, a to ke dni, kdy byl návrh na vklad podán. Katastrální úřad nemůže přihlížet k dodatkům, které byly uzavřeny teprve po podání návrhu na vklad." (Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 1998, sp. zn. 33 Ca 96/97; publikován v práci: Barešová E., Baudyš P.: Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, Komentář, 3. vydání, C. H. Beck, Praha 2002, str. 78).

"Není důvodná námitka, že katastrální úřad měl účastníky vyzvat k odstranění nedostatků podání, případně jim být při odstranění vad nápomocen. Zde je třeba zdůraznit, že určité nedostatečné označení převáděných nemovitostí není možné 'zhojit' dodatečným úkonem účastníků, neboť jakékoliv zásahy do listiny, na jejímž základě má být zápis do katastru nemovitostí proveden, nejsou po podání návrhu možné." (Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 1996, sp. zn. 33 Ca 97/96; publikováno v práci: Barešová E., Baudyš P.: Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, Komentář, 3. vydání, C. H. Beck, Praha 2002, str. 200).

7) "Řízením o takových nárocích je rovněž řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Je-li totiž na majetek dlužníka prohlášen konkurs ještě před vydáním rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, je nemovitost, jíž se zápis týká, majetkem, který do podstaty patří (vlastníkem nemovitosti je stále dlužník - úpadce). Zápis vkladu vlastnického práva, zástavního práva, práva odpovídajícího věcnému břemeni a předkupního práva s účinky věcného práva, jakož i zápis dalších práv, pokud tak stanoví zvláštní zákon, který by byl proveden až po prohlášení konkursu, byť s účinky ke dni, který dni prohlášení konkursu předchází, se tedy majetku podstaty týká, neboť postihuje některou (při zápisu vlastnického práva všechny) z obsahových složek úpadcova vlastnického práva k nemovitosti." (Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 6. 1998, sp. zn. Cpjn 19/1998).

8) "Předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§ 338b odst. 1 občanského soudního řádu), soud posuzuje podle stavu, jaký tu byl v den zahájení řízení, tj. v den podání návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí u soudu. Změny ve vlastnictví nemovitosti, které nastanou po zahájení řízení, nejsou pro rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech významné. Převede-li povinný nemovitost smluvně na jiného a vzniknou-li na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu jeho právní účinky v době před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí, je předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§ 338b odst. 1 občanského soudního řádu), splněn tehdy, dojde-li k zápisu vkladu vlastnického práva pro nabyvatele do katastru nemovitostí až po zahájení řízení výkonu rozhodnutí." (Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2000, sp. zn. 21 Cdo 182/2000).

9) "Zákon o zápisech neobsahuje žádnou speciální úpravu o tom, kdy je právní úkon nutné považovat za určitý a srozumitelný. Proto měl katastrální úřad při zkoumání, zda je právní úkon srozumitelný a určitý, vycházet mimo jiné také z právní úpravy obsažené v § 37 občanského zákoníku, která stanoví, že právní úkon musí být učiněn určitě a srozumitelně, jinak je neplatný, ale není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný. Taková chyba nečiní právní úkon neplatným. Její dodatečné odstranění neznamená změnu obsahu právního úkonu. Je proto možné, vyjde-li ve smlouvě najevo chyba v psaní a počtech až po podání návrhu na povolení vkladu do katastru, provést opravu této chyby doložkou připojenou pod uzavřený text smlouvy. V doložce se poukáže na nesprávnost, vyznačí se správné znění, připojí se datum provedení opravy a doložku podepíší všichni účastníci smlouvy, resp. správního řízení. Takovou opravou se nic nemění na stavu skutečností, jak existovaly ke dni podání návrhu na vklad. Taková oprava se připouští i v případě listin sepsaných formou notářského zápisu." (Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 30 Ca 10/97; publikováno v práci Barešová E., Baudyš P.: Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, Komentář, 3. vydání, C. H. Beck, Praha 2002, str. 76).


Stanislav Brabec
právník, Plzeň

Související