Příplatek do vlastního kapitálu akciové společnosti

Pomineme-li čistě účetní operace, můžeme způsob tvorby vlastního kapitálu rozdělit do dvou základních metod. První je metoda obchodní, tj. zvýšení vlastního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti.²⁾ Druhou metodu lze spatřovat v podobě navyšování vlastního kapitálu pomocí plateb vlastníka(ů) společnosti,³⁾ tj. pomocí vkladů⁴⁾ či příplatků. Právě druhou metodou (respektive příplatky do vlastního kapitálu) se dále budeme detailněji zabývat.

ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Pokud vlastník společnosti zamýšlí navýšit vlastní kapitál společnosti, může tak učinit buď pomocí vkladu do základního kapitálu společnosti, nebo pomocí příplatku do vlastního kapitálu mimo základní kapitál.⁵⁾

Zvýšení vlastního kapitálu formou navýšení základního kapitálu s sebou nicméně přináší řadu administrativně-právních požadavků, například nutnost rozhodnutí valné hromady,⁶⁾ požadavky na splacení a správu vkladu nebo potřebu zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.⁷⁾ Splnění všech požadavků je navíc spojeno se značnou časovou náročností, která může být v některých případech klíčová (např. při dodržení závazných termínů pro splnění limitů výše vlastního kapitálu společnosti). Proto může být vhodnou alternativou, jak navýšit vlastní kapitál, příplatek mimo základní kapitál.

PŘÍPLATEK MIMO ZÁKLADNÍ KAPITÁL

Příplatek do vlastního kapitálu je u společnosti s ručením omezeným upraven v § 121 obchodního zákoníku. První odstavec tohoto ustanovení upravuje tzv. povinný příplatek společníka do vlastního kapitálu společnosti a odstavec druhý tzv. dobrovolný příplatek. Poskytnutý příplatek je možné společníkům v budoucnu vrátit, a to v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti.

U akciové společnosti obchodní zákoník příplatek do vlastního kapitálu mimo základní kapitál neupravuje. Otázkou tak zůstává, zda má tato absence právní úpravy v obchodním zákoníku za následek možnost, respektive nemožnost akcionářů poskytnout příplatek do akciové společnosti.

Domníváme se, že samotná absence zákonné úpravy určitého postupu ještě sama o sobě neznamená, že by byl daný postup zakázán. Je nutné si uvědomit, že jedním ze základních prvků českého práva je ústavní princip, že "každý může činit, co není zákonem zakázáno...".⁸⁾ Zákaz určitého chování nebo jednání ovšem nemusí být v zákoně vyjádřen vždy explicitně.⁹⁾ Pokud však určitý postup nejen že neodporuje výslovnému ustanovení zákona, ale neodporuje ani kontextu, neboli "smyslu zákona", můžeme dospět k závěru, že daný postup je v souladu s výše uvedeným ústavním principem, a je tedy dovolen.¹⁰⁾

Praktickým důsledkem poskytnutí příplatku akciové společnosti je navýšení vlastního kapitálu a tím i zvýšení bonity (resp. kapitalizace) společnosti, aniž by se jakkoliv zvyšovaly nebo měnily závazky společnosti. S přihlédnutím k citované zásadě formulované Nejvyšším soudem ČR, zlepšení finanční situace společnosti po poskytnutí příplatku,¹¹⁾ jakož i k výslovné úpravě příplatku u jiné kapitálové společnosti se domníváme, že nelze dovodit, že by příplatek akcionáře do akciové společnosti odporoval textu nebo smyslu zákona či právního řádu,¹²⁾ a je tudíž dovolen.

POVINNĚ, ČI DOBROVOLNĚ

Samotný fakt, že obchodní zákoník neobsahuje úpravu příplatku do akciové společnosti, tedy neznamená, že jej akcionář nemůže poskytnout. Naskýtá se ovšem otázka, zda může být akcionář k poskytnutí příplatku nucen, obdobně jako je tomu u společnosti s ručením omezeným.¹³⁾

Vzhledem ke skutečnosti, že český právní řád obsahuje rovněž ústavní princip, že "nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá",¹⁴⁾ a vzhledem k zásadám navyšování vlastního kapitálu akciové společnosti obsaženým v obchodním zákoníku, které zakládají princip dobrovolnosti (a součinnosti) akcionáře při navyšování základního kapitálu (a tudíž vlastního kapitálu), se domníváme, že akcionáře nelze nutit k poskytnutí příplatku do akciové společnosti,¹⁵⁾ a to ani za předpokladu, že by možnost příplatku byla obsažena ve stanovách akciové společnosti a o příplatku by rozhodlo představenstvo či valná hromada společnosti.¹⁶⁾

NEZBYTNÁ SOUČINNOST SPOLEČNOSTI

Samotná skutečnost, že se akcionář rozhodne poskytnout příplatek akciové společnosti, k tomuto úkonu ovšem nestačí. K provedení příplatku je nutný souhlas a součinnost ze strany akciové společnosti. Za použití analogie se společností s ručením omezeným lze dospět k závěru, že souhlas s příplatkem by měla vyjádřit valná hromada akciové společnosti.

Někteří autoři nicméně v této souvislosti poukazují na skutečnost, že analogii v tomto případě použít nelze,¹⁷⁾ a to proto, že dle kogentního § 187 obchodního zákoníku valná hromada může rozhodovat jen o záležitostech, které jí k rozhodování vyhradil zákon nebo stanovy společnosti. Pokud tedy stanovy společnosti nevyhrazují do působnosti valné hromady schvalování příplatku, náleží tato působnost v souladu s § 191 obchodního zákoníku představenstvu.¹⁸⁾

ÚČTOVÁNÍ O PŘÍPLATKU

Z výše uvedeného vyplývá, že u akciové společnosti se může jednat jen o dobrovolný příplatek akcionáře. V případě absence smlouvy mezi akcionářem a akciovou společností, ve které se akcionář smluvně zaváže příplatek poskytnut, nemá akciová společnost právně závaznou pohledávku a příplatek může zaúčtovat až v okamžiku jeho přijetí.

Pokud se však akcionář právně zaváže příplatek poskytnout (a akciové společnosti tudíž vzniká právně závazná pohledávka), je možné příplatek zaúčtovat již k okamžiku účinnosti dané smlouvy. Na základě smlouvy mezi akcionářem a akciovou společností tak lze navýšit vlastní kapitál společnosti již samotným uzavřením smlouvy (respektive nabytím její účinnosti).

VRÁCENÍ PŘÍPLATKU JE VYLOUČENÉ

Ustanovení § 121 odst. 4 obchodního zákoníku výslovně upravuje možnost vrácení příplatku zpět společníkům¹⁹⁾ společnosti s ručením omezeným. U akciové společnosti možnost vrácení příplatku, respektive příplatku obecně, není upravena. Navíc akciová společnost může dle § 179 odst. 4 bezúplatně převádět majetek na akcionáře jen v případech, kdy to zákon výslovně dovoluje.

Pomineme-li tedy práva akcionářů při snižování základního kapitálu a likvidaci společnosti, je akciová společnost dle § 178 odst. 2 obchodního zákoníku oprávněna rozdělit vlastní zdroje (tj. zdroje vlastního kapitálu včetně zdrojů vytvořených z příplatků) mezi akcionáře jen při splnění tam stanovených podmínek. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o kogentní ustanovení, lze tudíž dovodit, že bezplatné "vrácení" příplatku přímo akcionáři, který jej poskytl, je obchodním zákoníkem vyloučeno.

Akcionář má (se souhlasem akciové společnosti) možnost poskytnout akciové společnosti příplatek do vlastního kapitálu mimo základní kapitál. Za předpokladu, že se akcionář k poskytnutí příplatku navíc smluvně zaváže, dochází k navýšení vlastního kapitálu již účinností dané smlouvy.

Příplatek do vlastního kapitálu akciové společnosti je v porovnání s navyšováním základního kapitálu velmi rychlým a efektivním způsobem navýšení vlastního kapitálu akciové společnosti (respektive zvýšení její kapitalizace). Akcionáři tak mají k dispozici vysoce flexibilní nástroj k plnění limitů a představ ohledně výše vlastního kapitálu společnosti.

Poznámky:

¹⁾ Například pro posouzení možnosti přidělení grantu, dotace, pobídky, poskytnutí úvěru nebo posouzení uznatelnosti úroků.

²⁾ V článku budeme pod společností rozumět společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.

³⁾ V článku budeme používat pojem vlastník společnosti, kterým máme na mysli společníka společnosti s ručením omezeným, respektive akcionáře akciové společnosti.

⁴⁾ Myslí se vklady ve smyslu obchodního zákoníku.

⁵⁾ V úvahu samozřejmě připadají i platby do emisního ážia (pouze v případě navyšování základního kapitálu) a rezervního, případně i ostatních fondů.

⁶⁾ Viz § 125 odst. 1 písm. e) a § 187 odst. 1 písm. b) obchodního zákoníku.

⁷⁾ Jedná se o konstitutivní zápis (viz § 145 a § 202 odst. 5 obchodního zákoníku).

⁸⁾ Viz článek 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

⁹⁾ Uvedené judikoval rovněž Nejvyšší soud ČR např. ve svém rozhodnutí z 21. července 1999, sp. zn. 32 Cdo 294/99, kde uvedl: "Nedovolenost určitého jednání nemusí právní předpis upravovat vždy výslovně, ale může vyplynout z kontextu jednotlivých ustanovení příslušného právního předpisu."

¹⁰⁾ Tuto skutečnost rovněž judikoval Nejvyšší soud ČR, a to ve svém rozhodnutí z 31. srpna 2004, sp. zn. 29 Odo 1107/2003, ve kterém uvedl: "...obecně platí, že neupravuje-li obchodní zákoník určitý postup či chování a ani nelze z kontextu ustanovení právního předpisu či ze zásad, jimiž se řídí obchodní zákoník nebo český právní řád, dovodit, že jde o postup nebo jednání nedovolené, platí, že takový postup či jednání je možné a dovolené".

¹¹⁾ Poskytnutím příplatku se zvyšují aktiva společnosti bez toho, aby došlo ke zvýšení závazků společnosti, čímž se zlepšuje i pozice případných věřitelů společnosti.

¹²⁾ Více viz např. Dědič, J.: Příplatek akcionáře na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál. In Pocta Miloši Tomsovi k 80. narozeninám. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, str. 94.

¹³⁾ Viz § 121 odst. 1 obchodního zákoníku.

¹⁴⁾ Viz článek 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

¹⁵⁾ V případě společnosti s ručením omezeným je příplatková povinnost možná právě na základě ustanovení obchodního zákoníku.

¹⁶⁾ Více viz Dědič, J.: Příplatek akcionáře na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál. In Pocta Miloši Tomsovi k 80. narozeninám. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, str. 95.

¹⁷⁾ Viz např. Dědič, J.: Příplatek akcionáře na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál. In Pocta Miloši Tomsovi k 80. narozeninám. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, str. 95.

¹⁸⁾ Působnost valné hromady bude nicméně v souladu s § 196a odst. 3 dána v případě, že akcionář bude poskytovat příplatek alespoň ve výši jedné desetiny základního kapitálu a do tří let od vzniku společnosti. Obdobně tomu bude i v případě uvedeném v § 193 odst. 2 obchodního zákoníku.

¹⁹⁾ V rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti.

Tomáš Pešek
advokát, Praha,
advokátní kancelář Brzobohatý Brož & Honsa, v. o. s.

Marek Joch
advokátní koncipient, Praha,
advokátní kancelář Brzobohatý Brož & Honsa, v. o. s.