V souvislosti s přijetím zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen "novela"), je třeba zmínit rovněž zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, jenž nabyl účinnosti také 1. 7. 2009.

Kromě autorizované konverze dokumentů upravuje totiž elektronické úkony mezi orgány veřejné moci a fyzickými i právnickými osobami, elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem, a to prostřednictvím nově zaváděného informačního systému datových schránek.1)

NOVÁ ÚPRAVA DORUČOVÁNÍ

Dosavadní způsob doručování trpěl mnoha vadami, úprava byla dost komplikovaná, kasuistická, obsahovala zbytečné podrobnosti v různých výčtech způsobů doručení či druhů adresátů, soudy musely dohledávat místo, kde se účastník může zdržovat, konstrukce fikce doručení byla komplikovaná a ve svém důsledku vedla k nemožnosti náhradního doručení. Novela občanského soudního řádu se pokusila tyto nedostatky odstranit tím, že jako prioritní určila doručování prostřednictvím veřejné datové sítě, zavedla odpovědnost fyzických osob za to, že budou mít adresu, na kterou jim bude možno doručit, posílila fikci doručení a změnila důvody neúčinnosti doručení.

Jako preferenční způsob doručování soudních písemností zachoval občanský soudní řád doručování při jednání nebo při jiném soudním úkonu. Zásadní změnou, která je nově zaváděna, je změna priority mezi doručováním poštou a doručováním elektronickým. V souladu s postupující elektronizací veřejné správy má mít nadále přednost elektronické doručování prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu) před doručováním prostřednictvím doručujícího orgánu (např. provozovatele poštovních služeb).

DATOVÉ SCHRÁNKY

Pokud tedy nebude písemnost doručena při jednání nebo při jiném soudním úkonu, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, a to osobám či orgánům veřejné moci, kterým se datová schránka zřizuje povinně podle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Při doručování písemností ostatním osobám má soud povinnost zkoumat, zda mají tyto osoby zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku fakultativně, a to např. dotázáním se jich při jednání či jiném soudním úkonu, případně přímo prostřednictvím své datové schránky, která umožňuje vyhledávání datových schránek osob, které ji mají zřízenu. Předpokladem však je, že datovou schránku lze jednoznačně identifikovat tak, aby bylo jisté, komu je doručováno.

Lze mít za to, že pokud nebude písemnost doručena při jednání nebo jiném soudním úkonu a soud písemnost nedoručí ani do datové schránky, ačkoli je příjemcem písemnosti osoba, která buď dle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů musí mít datovou schránku zřízenu nebo ji má zřízenu fakultativně na žádost, a písemnost bude doručena např. prostřednictvím pošty, může příjemce namítat, že k účinnému doručení nedošlo, neboť mu písemnost nebyla řádně doručena.

Jsou však případy, kdy není možné doručit písemnost prostřednictvím datové schránky, a to ani tehdy, je-li příjemcem osoba s obligatorně zřízenou datovou schránkou. Prostřednictvím datové schránky není možné doručovat dokumenty, které obsahují utajované informace, případně dokumenty, jejichž povaha to neumožňuje a které nelze převést prostřednictvím konverze do elektronické podoby (geometrické plány, rysy, technické kresby apod.). Např. rozsudek soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením nemovitosti, jehož přílohou je geometrický plán, tak nebude možné doručit prostřednictvím datové schránky.

ELEKTRONICKÁ NEBO JINÁ ADRESA

Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. Novela občanského soudního řádu umožňuje účastníkům vybrat si z několika možností adresu, kam jim mají být doručovány soudní písemnosti a zavádí jejich odpovědnost za adresu pro doručování.

Předně může soud doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, kterou mu adresát sdělil, pokud adresát o takové doručení požádal nebo s ním vyslovil souhlas a zároveň jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.

Dále může adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu uvést adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručeny písemnosti. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování se všemi důsledky z toho plynoucími (fikce doručení apod.).

Podmínkou pro akceptaci této jiné či elektronické adresy soudem je, že takové doručovaní nevylučuje zákon nebo povaha věci, a zároveň to může přispět k urychlení řízení.

Adresátovi se zásadně doručuje na adresu pro doručování, avšak občanský soudní řád preferuje, aby byla pokud možno písemnost doručena za všech okolností, tudíž lze adresátovi doručit písemnost na kterémkoli jiném místě, na němž bude zastižen, bez ohledu na to, zda tam bydlí, pracuje či se tam pouze náhodně zdržuje. Tato situace však předpokládá, že soud bude s takovým místem obeznámen.

DATOVÁ SCHRÁNKA VERSUS ELEKTRONICKÁ ADRESA SDĚLENÁ ADRESÁTEM

Rozdíl mezi doručením do datové schránky a doručením na elektronickou adresu sdělenou adresátem spočívá v okamžiku doručení, jakož i jeho účinnosti. Podle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů je dokument, který byl dodán do datové schránky, doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Nepřihlásí-li se do datové schránky oprávněná osoba ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty s výjimkou dokumentů, u nichž je náhradní doručení vyloučeno.

Při doručování písemnosti na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, soud adresáta vyzve, aby doručení soudu potvrdil do tří dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem. Dle mého názoru je písemnost doručena okamžikem, kdy potvrzení doručení odeslané adresátem bude doručeno soudu, pokud se tak stane ve lhůtě tří dnů od obdržení písemnosti.

Jestliže se však písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná, nebo jestliže adresát do tří dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí požadovanou datovou zprávou, je doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu neúčinné. K účinnosti doručení na sdělenou elektronickou adresu je tedy, na rozdíl od doručení do datové schránky, nutná aktivní součinnost adresáta.

DORUČOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM DORUČUJÍCÍHO ORGÁNU, ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ NEBO JEHO ZÁSTUPCE

Není-li možné doručit písemnost při jednání, jiném soudním úkonu, do datové schránky, na jinou nebo elektronickou adresu, nařídí předseda senátu doručit písemnost prostřednictvím doručujícího orgánu2) nebo prostřednictvím účastníka řízení či jeho zástupce.

Pokud adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu neuvedl adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručeny písemnosti, je adresou pro doručování v takovém případě adresa stanovená v § 46b občanského soudního řádu.

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 7. 2009 umožnil, aby byl na žádost obyvatele v evidenci obyvatel veden též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti např. podle občanského soudního řádu.

Fyzická osoba má tak možnost, aniž by musela v konkrétním řízení ad hoc sdělovat soudu doručovací adresu, nahlásit přímo do evidence obyvatel adresu odlišnou od adresy místa trvalého pobytu. Takto nahlášená adresa má při doručování písemností přednost před adresou místa trvalého pobytu. Teprve tehdy, není-li taková adresa evidována, je adresou pro doručování adresa místa trvalého pobytu uvedená v evidenci obyvatel.

Jinou novinkou v oblasti doručování je též možnost pověřit doručením písemností určených do vlastních rukou nebo jiných písemností účastníka řízení nebo jeho zástupce. Soud však tyto osoby může pověřit doručováním písemností pouze na jejich žádost.

DORUČOVÁNÍ ULOŽENÍM U SOUDU

Novelou bylo zpřesněno a rozšířeno ustanovení týkající se doručování uložením u soudu. Nynější § 46c odst. 2 a 3 občanského soudního řádu stanoví, kdy se účastníkovi doručuje uložením písemnosti u doručujícího soudu. Nejčastěji půjde o případ, kdy si účastník, kterému není možné doručovat písemnosti bez obtíží nebo průtahů, nezvolí zástupce pro doručování písemností, ačkoliv byl předsedou senátu bez prodlení vyzván, aby si zástupce pro doručování písemností zvolil.

Nově je výslovně upravena soudní výzva tomu, komu bylo v opatření na ochranu před domácím násilím zakázáno, aby se zdržoval v bytě nebo jinde, kam by mu mohlo být doručováno, aby, není-li možné mu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soudu sdělil adresu, na kterou mu bude možné po dobu trvání opatření doručovat písemnosti, nebo aby si zvolil zástupce pro doručování písemností. Nevyhoví-li výzvě, doručují se mu písemnosti rovněž uložením u soudu.

Písemnost, která byla uložena u soudu, se považuje za doručenou dnem uložení.

POSTUP PŘI DORUČOVÁNÍ

Dalším novým institutem, který přináší novela občanského soudního řádu, je tzv. "vhození do schránky". Uplatní se v některých případech u doručování do vlastních rukou a u doručování jiných písemností, tzv. doručování doporučeném s dodejkou.

Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti určené do vlastních rukou, písemnost uloží a adresátovi zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si ji vyzvedl.

Nevyzvedne-li si adresát písemnost určenou do vlastních rukou ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, nastává fikce doručení, neboť se písemnost považuje posledním dnem této desetidenní lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, čímž se zvyšuje pravděpodobnost seznámení se účastníka s doručovanou písemností. Výjimkou jsou písemnosti, u nichž je náhradní doručení vyloučeno, nebo u nichž nařídí předseda senátu, že je nelze ani po marném uplynutí desetidenní lhůty vhodit do schránky.

Při doručování jiné písemnosti než určené do vlastních rukou, je postup ještě jednodušší. Nezastihl-li doručující orgán adresáta, písemnost již dále neukládá např. na poště, nýbrž ji rovnou vhodí do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, přičemž doručující orgán vyznačí na doručence a na písemnosti datum vhození do této schránky. Tímto okamžikem tedy nastává fikce doručení.

Občanský soudní řád v § 49 a § 50 pamatuje také na případy, kdy vhození do schránky není možné, protože schránka neexistuje nebo jde o písemnost, u níž je náhradní doručení vyloučeno či u níž tak nařídil předseda senátu.

NEÚČINNOST DORUČENÍ

Podle § 50d občanského soudního řádu rozhodne odesílající soud na žádost účastníka, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je však třeba podat do patnácti dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností účastník nebo jeho zástupce seznámil nebo mohl seznámit, přičemž v tomto návrhu musí být označeny důkazy, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.

Účastník tedy musí dodatečně prokázat omluvitelný důvod, proč se on nebo jeho zástupce neměl možnost s písemností seznámit. Takovým důvodem může být např. pobyt v nemocnici, dovolená či pracovní cesta, pokud přesáhne dobu pro uložení písemnosti. Oproti dřívější úpravě však nemůže být omluvitelným důvodem skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, či v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby skutečnost, že se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje.

ZÁZNAMY A PROTOKOLY

Dalším posunem k modernizaci a zjednodušení soudního řízení a odklonem od zaznamenávání úkonů, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, v listinné podobě, je podle § 40 občanského soudního řádu povinnost soudu tyto úkony zaznamenávat ve formě zvukového nebo zvukově-obrazového záznamu, jenž se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Teprve není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o těchto úkonech protokol. Soud může rozhodnout, že současně s pořízením záznamu bude sepsán o úkonu protokol, avšak v případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam.

V řízení o dědictví má notář, jako soudem pověřený soudní komisař, na výběr, zda zaznamenávat úkony jím prováděné ve formě záznamu nebo protokolu, s výjimkou úkonů, kterým byla uzavřena dohoda o vypořádání dědictví nebo byla uzavřena dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, neboť tyto úkony musejí mít vždy formu protokolu a musejí být podepsány účastníky těchto dohod.

KVALIFIKOVANÁ VÝZVA

Novelou byl zpřesněn § 114b občanského soudního řádu obsahující tzv. "kvalifikovanou výzvu" - zejména byl doplněn zákaz kolize kvalifikované výzvy s přípravným jednáním.

Ještě před přípravným jednáním, případně před jednáním ve věci samé má předseda senátu v zákonem vyjmenovaných případech možnost usnesením uložit žalovanému, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označil důkazy k prokázání svých tvrzení.

K podání vyjádření určí předseda senátu lhůtu, která nesmí být kratší než třicet dnů od doručení kvalifikované výzvy, která musí být žalovanému doručena do vlastních rukou. Náhradní doručení usnesení obsahujícího kvalifikovanou výzvu je vyloučeno, neboť jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku musí být v usnesení poučen. Soud poté rozhodne rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 občanského soudního řádu.

PŘÍPRAVNÉ JEDNÁNÍ

Novela v zájmu zefektivnění soudního řízení zavedla v § 114c občanského soudního řádu institut přípravného jednání a již v této fázi upravila prvky koncentrace řízení, které se až dosud objevovaly pouze v pozdějších etapách občanského soudního řízení.

Není-li tedy možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání, nebylo-li jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání a nezvolí-li cestu kvalifikované výzvy ve smyslu § 114b občanského soudního řádu, předseda senátu nařídí a provede přípravné jednání. Přípravné jednání nemůže být nařízeno v případě sporů a jiných právních věcí, v nichž se takový postup jeví s ohledem na okolnosti případu neúčelným. Předvolání k přípravnému jednání musí být doručeno do vlastních rukou, přičemž je náhradní doručení vyloučeno ze stejných důvodů jako u kvalifikované výzvy.

Zavedením přípravného jednání zákonodárce zdůraznil důležitost přípravy podmínek pro soudní jednání a následné rozhodnutí ve věci, neboť tento institut slouží k tomu, aby soud mohl při jediném jednání věc skutečně rozhodnout.

Dle § 114c odst. 3 občanského soudního řádu "při přípravném jednání předseda senátu zejména v součinnosti s účastníky objasní, zda jsou splněny podmínky řízení, a případně přijme opatření k odstranění zjištěného nedostatku podmínek řízení, vyzve účastníky, aby do protokolu doplnili svá potřebná tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání a aby splnili své další procesní povinnosti, a poskytne účastníkům potřebná poučení"; (obdobně jako při poučení dle § 118a občanského soudního řádu), "pokusí se o smírné vyřešení věci a uloží účastníkům řízení další procesní povinnosti potřebné k dosažení účelu řízení".

Procesní povinnosti budou ovšem účastníci povinni splnit pouze do skončení přípravného jednání nebo z důležitých důvodů v náhradní lhůtě poskytnuté soudem na jejich žádost v maximální délce třiceti dnů. Tato lhůta má sloužit k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností dle § 114c odst. 4 občanského soudního řádu.

Předseda senátu je dále povinen účastníky poučit, že v řízení (s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu) nemůže být přihlédnuto ke skutečnostem uvedeným a k důkazům označeným až po skončení přípravného jednání, případně po uplynutí soudem poskytnuté náhradní lhůty.

Přihlédnuto může být jen k těm skutečnostem nebo důkazům, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodných skutečností, je-li možné věc po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru (§ 118a odst. 2 občanského soudního řádu).

ROZSUDEK PRO UZNÁNÍ

S výjimkou taxativně vyjmenovaných případů zavádí novela možnost rozhodnout již v přípravném jednání rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu, obdobně jako v případě kvalifikované výzvy. Nedostaví-li se tudíž žalovaný k přípravnému jednání, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně dvacet dnů předem a žaloba mu byla řádně doručena, má se za to, že uznává nárok, který je proti němu uplatňován žalobou; o tomto následku musí být poučen v předvolání k přípravnému jednání. To však neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

Pokud se k přípravnému jednání nedostaví žalobce nebo jiný navrhovatel, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně dvacet dnů předem, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, soud řízení zastaví; o tomto následku musí být žalobce nebo jiný navrhovatel poučen v předvolání k přípravnému jednání.

Zákon sice neřeší situaci, kdy se nedostaví žádný z účastníků, avšak lze dovodit, že v tomto případě je dán důvod pro zastavení řízení, neboť žalobce se nedostavil a zároveň se nemůže uplatnit zákonná fikce uznání nároku žalovaným, neboť je splněna podmínka pro zastavení řízení. Za této situace tedy nemůže dojít k vydání rozsudku pro uznání dle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu.

KONCENTRACE ŘÍZENÍ

Zákonnou koncentraci řízení můžeme definovat jako zákonem vytvořený časový rámec, v němž musejí účastníci řízení splnit svoji povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Omezení může být nejen časové, jenž je zpravidla ohraničeno skončením prvního jednání, ale též věcné, které je dáno zákonným výčtem věcí, u nichž je dán společenský zájem na efektivním a rychlém řízení, resp. následném rozhodnutí.

Jiným druhem koncentrace je koncentrace soudcovská, resp. vhodná, která přichází v úvahu ve všech ostatních sporných věcech. Vhodná koncentrace je vázána na rozhodnutí soudu a je podmíněna již způsobenými průtahy v řízení a návrhem účastníka.

S ohledem na to, že novela zavedla koncentraci řízení bez věcného omezení již v přípravném jednání, byla zákonná koncentrace řízení obsažená v § 118b občanského soudního řádu taktéž rozšířena na všechna řízení bez rozdílu (opět s výjimkou tzv. věcí nesporných dle § 120 odst. 2 občanského soudního řádu), přičemž soudcovská koncentrace řízení dříve obsažená v § 118c občanského soudního řádu byla jako neefektivní úplně zrušena.

Nyní je tedy třeba rozlišovat mezi věcmi, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c občanského soudního řádu a mezi věcmi, v nichž tato příprava nebyla. V prvním případě musejí účastníci splnit své procesní povinnosti do skončení přípravného jednání, případně do uplynutí náhradní maximálně třicetidenní lhůty, a v druhém případě musejí účastníci splnit své procesní povinnosti do skončení prvního jednání ve věci, případně do uplynutí soudem poskytnuté náhradní lhůty, která v tomto případě není limitována délkou třiceti dnů.

Cílem novely bylo zjednodušení procesních předpisů, odbřemenění justice, zamezení průtahům v soudním řízení, zrychlení řízení a zkvalitnění procesu rozhodování. Do jaké míry se tyto cíle podaří naplnit, ukáže teprve čas.

Nicméně dle mého názoru přináší novela mnoho pozitivních změn. Její základní přínos spočívá zejména ve změně priority způsobu doručení, kdy z listinného doručování bude přenesen důraz na elektronické doručování. V souvislosti s tím ministerstvo spravedlnosti očekává, že vlivem doručování písemností do datových schránek a zavedením povinné doručovací adresy, čímž se vyloučí opakované doručování, se podstatně sníží výdaje za doručování písemností, které např. v roce 2007 činily 322 790 000 Kč.3) Další klady v nové úpravě doručování spatřuji v zavedení odpovědnosti za doručovací adresu, upravení nového institutu "vhození do schránky" a ve změně důvodů pro vyslovení neúčinnosti doručení.

Přestože si dokážu představit námitky proti změnám v protokolaci, odstranění diktování obsahu přednesů i důkazů v průběhu jednání, a naopak zavedení pořizování záznamů, by mělo soudcům umožnit zabývat se analýzou informací nutných k vlastnímu rozhodování a soustředit se plně na průběh jednání.

V oblasti přípravného jednání a rozšíření koncentrace řízení je patrná snaha zákonodárce změnit stav, kdy je soudce pouze pasivním arbitrem sporu, který vedou sporné strany. Pasivita soudce může mít často nežádoucí vliv na rychlost řízení, zejména pokud některý z účastníků vede zneužíváním procesních úkonů řízení k újmě protistrany. Tomu by měla zabránit hojně využívaná koncentrace řízení.

Změny v řízení o dědictví spočívají v posílení pravomocí notářů jako soudních komisařů, avšak vzhledem k novelizaci notářského řádu, jakož i notářského tarifu, se tomuto tématu budu souhrnně věnovat v některém z příštích čísel Právního rádce.


Poznámky:

1) Problematice datových schránek byl v Právním rádci věnován samostatný článek. Viz Smejkal, V.: Datové schránky nastupují, Právní rádce č. 7/2009.

2) Kdo jsou doručující orgány stanoví § 48 občanského soudního řádu. Jsou jimi zejména soudní doručovatelé, orgány Justiční stráže, soudní exekutoři či provozovatelé poštovních služeb.

3) Zdroj: http://www.dundackova.cz/downloads/elektronizace_povinna_adresa.ppt


Adéla Matějková
notářská kandidátka, Praha

Související