Dalo by se říci, že úprava dědického řízení se tak vrátila do doby před 1. 1. 1993, kdy došlo k privatizaci státních notářství na soukromé notáře. Cílem novely mělo být zrychlení dědického řízení a odbřemenění justice.

Ze změn v zákoně č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "notářský řád") bych na úvod zmínila zavedení Centrální evidence manželských smluv a rozšíření možnosti sepsat notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.

ŘÍZENÍ O DĚDICTVÍ

Pravomoci notáře jako soudního komisaře v řízení o dědictví byly značně posíleny novelou jediného odstavce § 38 občanského soudního řádu. Nezměněn zůstal odstavec první, podle kterého soud pověří notáře, aby jako soudní komisař za odměnu provedl úkony v řízení o dědictví. Do 30. června 2009 byly z úkonů prováděných v řízení o dědictví vyňaty žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině, jakož i veškerá soudní rozhodnutí, ledaže šlo o usnesení, kterými se upravuje vedení řízení.

Podle nového § 38 odst. 2 občanského soudního řádu se však pověření notáře jako soudního komisaře nevztahuje pouze na tyto úkony:

- žádost o poskytnutí právní pomoci v cizině,

- ustanovení správce dědictví podle § 175f odst. 2 věty první části za středníkem občanského soudního řádu, tj. má-li být správcem dědictví ustanoven notář, který v tomto řízení není soudním komisařem,

- zrušení usnesení o dědictví podle § 175w občanského soudního řádu, tj. tehdy zjistí-li se dodatečně, že zůstavitel žije, nebo bylo-li zrušeno jeho prohlášení za mrtvého,

- vydání potvrzení podle § 175z odst. 1 občanského soudního řádu, tzn. potvrzení o tom, že projednání dědictví nenáleží do pravomoci soudů České republiky.

V těchto případech bude soudní komisař jako doposud pro soud připravovat podklady potřebné pro vydání usnesení a potvrzení soudu s návrhy jejich znění. Pokud nebudou podklady úplné, může soud požadovat po notáři jejich doplnění. Pokyny soudu v tomto směru jsou pro notáře závazné.

Notáři nebude dále příslušet vydávání usnesení o přikázání věci podle § 12 občanského soudního řádu. Také nebude moci vydávat usnesení podle § 37 odst. 2 zákona o rodině o ustanovení opatrovníka v případě kolize zájmů mezi rodiči a dítětem.

Všechny ostatní úkony v řízení o dědictví, z nichž je nejdůležitější vydávání rozhodnutí ve věci, je oprávněn a zároveň povinen provádět pověřený soudní komisař.

OBVYKLÝ PRŮBĚH ŘÍZENÍ O DĚDICTVÍ

Poté, co soud pověří notáře, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví a postoupí mu spis, řídí se notář nejen občanským soudním řádem, ale též jednacím řádem pro okresní a krajské soudy (dále jen "jednací řád")2) a vnitřním a kancelářským řádem pro okresní, krajské a vrchní soudy (dále jen "kancelářský řád").3)

ZJIŠŤOVÁNÍ V EVIDENCÍCH A NEODKLADNÁ OPATŘENÍ

Jakmile soudní komisař obdrží od soudu spis, je povinen neprodleně provést šetření v Centrální evidenci závětí vedené Notářskou komorou České republiky, v níž zjistí, zda zůstavitel zanechal závěť, listinu o vydědění či listinu o ustanovení správce dědictví.

Zmíněná novela zavedla v notářském řádu Centrální evidenci manželských smluv (viz níže), v níž je podle § 75 odst. 2 jednacího řádu soudní komisař povinen provádět šetření vždy u zůstavitelů, u nichž v době smrti trvalo manželství, jinak jen odůvodňují-li potřebu zjišťování výsledky řízení. Vzhledem k tomu, že Centrální evidence manželských smluv byla zavedena s účinností od 1. 7. 2009, neprovádí se lustrace v centrální evidenci u těch zůstavitelů, kteří zemřeli do 30. 6. 2009 včetně.

Již na počátku dědického řízení, zpravidla však až po provedení předběžného šetření, může vyjít najevo potřeba neodkladných opatření. Mezi neodkladná opatření náleží též zajištění dědictví. Dříve dával občanský soudní řád přednost zajištění dědictví zejména jeho uložením u soudu nebo u schovatele. Nyní je dle § 175e odst. 2 občanského soudního řádu preferováno zajištění dědictví zejména jeho uložením u soudního komisaře nebo u soudu a až poté, nelze-li uložení takto zajistit (např. z důvodu jeho objemnosti), uložením u schovatele.

SAMOTNÝ PRŮBĚH DĚDICKÉHO ŘÍZENÍ

Co se týká samotného průběhu řízení o dědictví, nepřinesla novela zásadnější změny, které by se významněji dotkly práv dědiců či jiných účastníků dědického řízení. Zpřesněn byl např. § 175p odst. 1 občanského soudního řádu upravující dohodu dědiců a věřitelů o přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě dluhů a rozšířen byl § 175u odst. 1 občanského soudního řádu zabývající se likvidací dědictví.

Zákon tak v rámci likvidace dědictví výslovně umožnil další způsoby zpeněžení zůstavitelova majetku - kromě výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí, nebo prodejem mimo dražbu, byl přidán výkon rozhodnutí prodejem podniku, prodej ve veřejné dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, nebo v dražbě provedené soudním exekutorem. Nutno však podotknout, že k možnosti použít i tyto způsoby zpeněžení zůstavitelova majetku dospěla již dříve odborná i komentářová literatura.

Podle novelizovaného § 175zd odst. 2 občanského soudního řádu může notář prodej mimo dražbu při likvidaci dědictví učinit jen se souhlasem soudu, který může ve svém souhlasu stanovit podmínky prodeje. Bez tohoto souhlasu je smlouva o prodeji mimo dražbu neplatná.

JEDNACÍ ŘÁD A KATASTR NEMOVITOSTÍ

Další novinky v řízení o dědictví přinesl jednací řád. Jedná se zejména o změny interního rázu, avšak některé z nich mají vliv i na účastníky řízení.

Dříve, pokud soudní komisař zjistil, že do dědictví patří nemovitost, byl povinen vyžádat si od příslušného katastru nemovitostí výpis týkající se věcných práv k těmto nemovitostem. V současné době je již pro notáře zřízen bezplatný dálkový přístup do katastru nemovitostí, v němž soudní komisař podle § 88 jednacího řádu provede "zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí". Zjišťování se provádí buď vyhotovením přehledu vlastnictví zůstavitele k nemovitostem v celé České republice, nebo vyhotovením konkrétního výpisu z listu vlastnictví. Pouze pokud nelze údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí příslušné katastrální pracoviště.

Podle nového § 175ze občanského soudního řádu, má "v řízení o dědictví pověřený notář pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým souborům, v nichž jsou vedeny údaje katastru nemovitostí, postavení organizační složky státu".

Nyní již tedy nebude muset soudní komisař vyčkávat na zaslání příslušných výpisů z katastru nemovitostí,4) neboť si ve většině případů zjistí vlastnické právo zůstavitele k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí pro účely dědického řízení sám, což bude mít pozitivní vliv na délku řízení o dědictví.

Pokud bude vyhotovován přehled vlastnictví zůstavitele k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí v celé České republice, lze tímto způsobem také téměř eliminovat možné pozdější zahájení dodatečného projednání dědictví ohledně nemovitostí dědicům neznámých či jimi opomenutých.

VYDÁVÁNÍ SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ

Nejdůležitější změnou, kterou přinesl zákon č. 7/2009 Sb., je rozšíření pravomocí soudního komisaře k vydávaní všech rozhodnutí ve věci, s výjimkou výše uvedených.

Vzhledem k tomu, že nezměněna zůstala zásada, podle které úkony notáře, které učinil jako soudní komisař, se považují za úkony soudu, měla by záhlaví usnesení vydávaných soudním komisařem obsahovat zhruba tuto větu: "Okresní soud v .... rozhodl pověřeným soudním komisařem ...ve věci řízení o dědictví po..." V záhlaví usnesení musí být též uvedeno jméno a příjmení soudního komisaře a adresa jeho notářské kanceláře.

V poučení o možnosti podat proti usnesení odvolání musí být uvedeno jako místo k podání odvolání adresa sídla dědického soudu a zároveň adresa notářské kanceláře soudního komisaře, a to z toho důvodu, že odvolání proti usnesení je nově možné podat též přímo u soudního komisaře na adrese jeho notářské kanceláře.

Písemné vyhotovení usnesení podepisuje soudní komisař, případně jeho náhradník, zástupce, společník notáře nebo notářský kandidát, který byl notářskou komorou ustanoven k zastupování notáře při výkonu jeho činnosti podle § 24 notářského řádu. Mám za to, že pouze tyto osoby mohou usnesení o dědictví nejen podepsat, ale zároveň i vydat, resp. vyhlásit.

Notářský koncipient, notářský kandidát, který nebyl ustanoven k zastupování notáře ve smyslu § 24 notářského řádu či další pracovník, který složil kvalifikační zkoušku (tzv. notářský tajemník), toto oprávnění nemají. Myslím si, že vydáváním některých jednodušších rozhodnutí5) by mohli být pověřeni též notářští kandidáti neustanovení dle § 24 notářského řádu, případně též notářští koncipienti alespoň s jednoletou praxí v notářské kanceláři, neboť rozhodováním v těchto věcech mohli být dříve pověřováni též soudní tajemníci či vyšší soudní úředníci.

DORUČOVÁNÍ

Soudní komisař nejen vydává usnesení, ale v případech, kdy se usnesení doručuje, je povinen se postarat též o jeho doručení účastníkům.6) Při doručování postupuje, stejně jako soud, podle občanského soudního řádu. Náklady na doručování (poštovné) jsou hotovými výdaji notáře, jež platí dědici, kteří nabyli nepředlužené dědictví; v ostatních případech platí tyto náklady stát.

Lze mít za to, že v jednodušších věcech bude možné vydávat a doručovat usnesení již při jednání, pokud toto jednání povede osoba oprávněná rozhodovat ve věci samé (viz výše), což však rozhodně nebude za současné právní úpravy vždy pravidlem, neboť v praxi bývají samostatným prováděním úkonů v řízení o dědictví pověřováni ve smyslu § 103 jednacího řádu nejčastěji notářští tajemníci, koncipienti či kandidáti neustanovení k zastupování notáře dle § 24 notářského řádu.

Vzhledem k tomu, že při jednání jsou obvykle přítomni účastníci, je nutné usnesení zároveň vyhlásit dle § 168 odst. 1 a přiměřeně dle § 156 odst. 1 občanského soudního řádu. Po vyhlášení lze usnesení písemně vyhotovit a zároveň jej přítomným účastníkům doručit.

Ve věcech, kdy nebude možné doručit usnesení při jednání, bych doporučovala domluvit s účastníky konkrétní termín, ve který si přijdou do notářské kanceláře vyzvednout připravené usnesení. Takové usnesení bude doručeno při tzv. jiném soudním úkonu (§ 45 odst. 1 občanského soudního řádu). O tomto doručení, které mohou provést též jiní pracovníci notáře, než pověření vydáváním rozhodnutí ve věci, je nutné pořídit průkaz doručení, kterým je buď protokol či doručenka (§ 50f občanského soudního řádu).

Doručení při jednání či jiném soudním úkonu má dvě zásadní výhody; účastníci ušetří náklady na doručování a zároveň mají možnost se na místě vzdát práva odvolání. Pokud tak učiní všichni účastníci, usnesení je ihned pravomocné.

Bude-li však doručováno jinak, než při jednání či jiném soudním úkonu, je třeba zdůraznit, že dalším a zároveň prioritním způsobem doručování je nově povinné doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Soudní komisař tak bude muset zkoumat, zda je účastníkem řízení o dědictví osoba, které se ze zákona7) povinně zřizuje datová schránka. U ostatních osob bude povinen zkoumat, zda mají zřízenu datovou schránku fakultativně, a to např. jejich dotázáním. Nedojde-li k doručení do datové schránky, ačkoli ji má účastník zřízenu i zpřístupněnu, přičemž usnesení či jiná písemnost bude doručena např. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, může adresát namítat, že k účinnému doručení nedošlo, neboť mu písemnost nebyla řádně doručena.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Vzhledem k tomu, že soudní komisař provádí všechny úkony soudu prvního stupně v řízení o dědictví, je povinen tak činit též v rámci odvolacího řízení či obdobně v řízení o mimořádných opravných prostředcích, kterými jsou dovolání, žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení.

Nejčastěji bude soudní komisař provádět úkony soudu prvního stupně u řádného opravného prostředku - odvolání. Úkony soudu prvního stupně jsou v rámci odvolacího řízení upraveny § 208 až § 210a občanského soudního řádu. Soudní komisař usnesením odmítne opožděně podané odvolání, postará se o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání, doručí odvolání ostatním účastníkům, vyšetří, zda jsou splněny podmínky řízení, opatří zprávy a listiny, jichž se odvolatel nebo jiní účastníci dovolávají, a případně provede i jiná potřebná šetření.

V případě odvolání proti usnesení ve věci samé vyzve usnesením odvolatele k zaplacení soudního poplatku. V ostatních případech se soudní poplatek nevybírá.

Následně spis s předkládací zprávou předloží dědickému soudu, aby posoudil možnost postupu dle § 374 odst. 3 občanského soudního řádu nebo předal spis odvolacímu soudu. Podle § 374 odst. 3 občanského soudního řádu, je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal soudní komisař, může mu zcela vyhovět předseda senátu (samosoudce). Jeho rozhodnutí je rozhodnutím soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním. Pokud předseda senátu (samosoudce) odvolání zcela vyhoví, odvolateli se vrací již zaplacený soudní poplatek.

U dovolání se postupuje obdobně jako u odvolání. Navíc se musí soudní komisař postarat o to, aby byl dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem ve smyslu § 241 občanského soudního řádu, neboť povinné zastoupení je jednou z podmínek řízení před dovolacím soudem - Nejvyšším soudem ČR. Nebude-li tato podmínka splněna ani v náhradní lhůtě, soudní komisař dovolací řízení zastaví dle § 104 odst. 2 občanského soudního řádu.

ČINNOST SOUDNÍHO KOMISAŘE PO PRÁVNÍ MOCI USNESENÍ O DĚDICTVÍ

Právní mocí usnesení o dědictví však činnost soudního komisaře nekončí. Je povinen na žádost účastníků na stejnopisy usnesení vyznačovat doložky právní moci, případně vykonatelnosti, a má oznamovací povinnost podle § 92 jednacího řádu.

Soudní komisař je povinen předat stejnopis pravomocného usnesení vydaného v řízení o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitostem, v elektronické podobě katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovitosti nacházejí, za účelem provedení záznamu v katastru nemovitostí.

Po právní moci usnesení, jímž řízení o dědictví končí, také soudní komisař sdělí výsledek řízení tomu, kdo uhradil náklady spojené s pohřbem zůstavitele nebo oznámil v řízení svou pohledávku vůči zůstaviteli, avšak pouze pokud požádal o sdělení výsledku řízení. Věřitelům či vypraviteli pohřbu lze tedy doporučit, aby ve svém podání určeném soudnímu komisaři nejen sdělovali údaje o své pohledávce, ale aby též požádali o sdělení výsledku řízení, tj. kdo je dědicem po zůstaviteli a je-li dědiců více, v jakém poměru odpovídají za předmětnou pohledávku.

Dle § 175s odst. 3 občanského soudního řádu vyrozumí soudní komisař po právní moci usnesení, jímž řízení o dědictví končí, banky o tom, kdo se stal majitelem zůstavitelových účtů. Banka o toto sdělení žádat nemusí, povinnost soudního komisaře vyplývá ze zákona.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Podle přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., účinných do 19. 7. 2009, se v řízení o dědictví po zůstaviteli, který zemřel před 1. 7. 2009 postupuje podle nových § 38 a § 175zd občanského soudního řádu; to však neplatilo, pokud soud notáře pověřil provedením úkonů v řízení o dědictví před 1. 7. 2009.

Další novelou, tj. zákonem 218/2009 Sb., účinnou od 20. 7. 2009, byla část věty za středníkem zrušena, což znamená, že soudní komisař je povinen postupovat podle nových ustanovení občanského soudního řádu též ve věcech, které má tzv. v běhu. S účinností od 20. 7. 2009 již tedy soudy nejsou oprávněny vydávat rozhodnutí v řízení o dědictví, s výjimkami uvedenými v úvodu tohoto článku.

ČINNOST NOTÁŘE A NOTÁŘSKÝ ŘÁD

Zákon č. 7/2009 Sb., taktéž významně novelizoval notářský řád. Kromě formulačních zpřesnění některých pojmů, rozšíření možnosti pověřit notářské koncipienty, notářské kandidáty či notářské tajemníky dalšími úkony v notářské činnosti či podrobnější úpravy kárného řízení zavedla tato novela např.

Centrální evidenci manželských smluv a upravila možnost sepsání notářského zápisu obsahujícího jednostranné svolení k vykonatelnosti.

CENTRÁLNÍ EVIDENCE MANŽELSKÝCH SMLUV

Centrální evidence manželských smluv je podobně jako Centrální evidence závětí či Rejstřík zástav neveřejným seznamem vedeným v elektronické podobě Notářskou komorou České republiky.

Notář, který po 1. 7. 2009 sepíše tzv. manželskou smlouvu, kterou se dle § 35c odst. 1 notářského řádu rozumí smlouva o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů či smlouva o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, uzavřená manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít manželství (dále jen "manželská smlouva"), je povinen bez zbytečného odkladu provést zápis údajů o manželské smlouvě do Centrální evidence manželských smluv. Zápis údajů o manželské smlouvě je zpoplatněn částkou 200 Kč jako náhrada provozních nákladů Notářské komory České republiky.

Za života pořizovatele má k evidovaným údajům v Centrální evidenci manželských smluv přístup pouze notář, u něhož je manželská smlouva uložena, nebo Notářská komora České republiky.

Teprve až po smrti pořizovatele může notář, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, elektronicky prostřednictvím internetu požádat Notářskou komoru České republiky o sdělení, zda je či není v Centrální evidenci manželských smluv evidována manželská smlouva uzavřená zůstavitelem a pokud ano, tak u kterého notáře je uložena.

Centrální evidence manželských smluv má tedy význam pouze pro dědické řízení a není seznamem, z něhož by bylo možné na žádost a po osvědčení oprávněného zájmu vydávat komukoli (např. věřiteli) výpisy či opisy, jako je tomu u Rejstříku zástav. Ani po úmrtí pořizovatele notářský řád neumožňuje podat sdělení osobě, která prokáže právní zájem, zda je evidována manželská smlouva zůstavitele a u koho je uložena, jako je tomu u závětí či listin o správě dědictví. Skutečnost, zda zůstavitel zanechal manželskou smlouvu, se tak dozví jen účastníci řízení o dědictví či jiná osoba, které bude za podmínek stanovených občanským soudním řádem umožněno nahlédnutí do dědického spisu.

NOTÁŘSKÝ ZÁPIS SE SVOLENÍM K VYKONATELNOSTI

Před 1. 7. 2009 umožňoval notářský řád sepsání pouze notářského zápisu o dohodě, kterou se jeden účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající z již dříve založeného závazkového právního vztahu.

Nově podle § 71a odst. 2 notářského řádu notář sepíše na žádost účastníka též notářský zápis, ve kterém zavázaný účastník (typicky dlužník) jednostranně uzná peněžitou pohledávku vyplývající z již založeného závazkového právního vztahu, přičemž tento notářský zápis může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Vzhledem k tomu, že jde o jednostranný úkon, musí peněžitá pohledávka vyplývat z již dříve existujícího závazkového právního vztahu.

Ustanovení § 71a odst. 1 notářského řádu zavedlo další novinku, a to možnost sepsat notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, tentokrát již dvoustranný, avšak ohledně pohledávky vyplývající ze současně, tj. v tomto notářském zápisu zakládaného závazkového právního vztahu. Stejně jako v případě jednostranného svolení k vykonatelnosti, musí jít o peněžitou pohledávku. Příkladem může být smlouva o půjčce sepsaná ve formě notářského zápisu, v níž se dlužník zaváže vrátit věřiteli peněžitou půjčku v dohodnuté době a zároveň svolí, aby byl podle tohoto notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost vrátit peněžitou půjčku řádně a včas nesplní. Hmotněprávní dohodu je tedy možné spojit v jednom notářském zápisu s procesní dohodou obsahující svolení k vykonatelnosti.

Je-li předmětem plnění jakéhokoli typu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti peněžitá pohledávka vyplývající z občanskoprávního nebo z obchodněprávního závazkového vztahu, potvrzuje se notářský zápis jako evropský exekuční titul.

DALŠÍ ZMĚNY NOTÁŘSKÉHO ŘÁDU

V souvislosti se zavedením autorizované konverze dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, jenž nabyl účinnosti také dne 1. 7. 2009, bylo do § 72 odst. 1 notářského řádu doplněn další způsob osvědčení, a to autorizovaná konverze dokumentů. Konverzí se přitom rozumí podle § 22 odst. 1 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, "úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen "dokument obsažený v datové zprávě"), ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, nebo úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky". Autorizovanou konverzi dokumentů provádějí na žádost kontaktní místa veřejné správy,8) mezi něž náležejí též notáři.

Poslední důležitou změnou notářského řádu je vyjasnění, zda se při pořízení notářského zápisu o rozhodnutí ustavujících orgánů zakládaných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, postupuje ve smyslu § 77 či § 80a a násl. notářského řádu.9) Ustanovení § 80g nyní v těchto případech výslovně vyžaduje pořízení tzv. kvalifikovaného notářského zápisu podle § 80a a násl. notářského řádu. Za současné právní úpravy půjde o rozhodnutí ustavující valné hromady o schválení stanov při zakládání akciové společnosti s výzvou k upsání akcií podle § 171 odst. 5 obchodního zákoníku a o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov podle § 224 odst. 6 obchodního zákoníku.

Téměř s jistotu můžeme předvídat, že novela občanského soudního řádu bude mít ve vztahu k řízení o dědictví pozitivní ohlasy, neboť se dá očekávat, že dojde ke značnému urychlení řízení o dědictví. Dědický spis již nebude procházet dvojí, a tudíž zdlouhavou kontrolou v notářské kanceláři a následně na příslušném soudě. V některých případech se tak od doby, kdy notář předal ukončený spis soudu, čekalo i několik měsíců, než soud vydal konečné rozhodnutí. Notář, jako osoba znalá konkrétní věci, bude nyní moci operativně vydat usnesení a doručit jej, třeba i při závěrečném jednání, účastníkům, kteří budou mít možnost vzdát se na místě odvolání a odnést si z jednání již hotové usnesení o dědictví opatřené doložkou právní moci.

Na notáře se tak přesouvá odpovědnost za celé řízení o dědictví i za správnost vydaného rozhodnutí, to vše při nezměněném notářském tarifu, tj. za stejnou odměnu. Na druhou stranu bude notář svým pánem, což se může projevit v použití důkazních prostředků, nejčastěji při oceňování nemovitostí. Dříve se notáři řídili vnitřními instrukcemi "svých" soudů zejména při nutnosti opatřování znaleckých posudků potřebných k ocenění nemovitostí zůstavitele. Od nynějška bude na notáři, jaké důkazní prostředky pro zjištění obvyklé ceny majetku v řízení o dědictví použije. Na druhou stranu se však může stát, že jeden notář v konkrétním soudním obvodu bude vyžadovat znalecké posudky a jiný se "spokojí" se souhlasným prohlášením účastníků o obvyklé ceně věci. Takový postup může vést k nerovnému postavení účastníků v různých řízeních.

Také je třeba zmínit skutečnost, že do této doby ležely na bedrech státu veškeré výdaje spojené s doručováním soudních rozhodnutí. Budou-li nyní doručována usnesení prostřednictvím pošty, jsou výdaje na poštovné součástí hotových výloh notáře, které ve většině případů zaplatí dědici.


Poznámky:

1) Viz Matějková, A.: Další pohled na občanský soudní řad po novele, Právní rádce č. 8/2009.

2) Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.

3) Instrukce ministerstva spravedlnosti č. j. 505/2001-Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších změn.

4) Na zaslání výpisů z katastru nemovitostí se v některých případech, zejména od Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, čekalo tři až čtyři týdny.

5) Např. usnesení o zastavení řízení dle § 175h občanského soudního řádu či usnesení o potvrzení nabytí dědictví jedinému dědici dle § 175q odst. 1, písm. a) občanského soudního řádu apod.

6) Podle § 168 odst. 2 občanského soudního řádu se doručuje usnesení, proti kterému je přípustné odvolání nebo dovolání nebo jestliže to je třeba pro vedení řízení anebo jde-li o usnesení, kterým se účastníkům ukládá nějaká povinnost. V řízení o dědictví není třeba doručovat usnesení o zahájení řízení a o zastavení řízení podle § 175h občanského soudního řádu, tj. tehdy nezanechal-li zůstavitel žádný majetek, případně zanechal-li jen majetek nepatrné hodnoty.

7) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

8) Kontaktní místa veřejné správy vyjmenovává zákon č. , o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Ohledně druhů notářských zápisů blíže viz Matějková, A.: Kdy je nutné a kdy vhodné navštívit notáře, Právní rádce č. 12/2008.


Adéla Matějková
notářská kandidátka, Praha

Související