Úroky z prodlení (zase) nově od 1. 7. 2010

Richard W. Fetter

Nařízení vlády č. 142/1994 Sb. (jeho § 1) bylo s účinností od 1. července 2010 novelizováno nařízením vlády č. 33/2010 Sb. Počítání úroků z prodlení tak dozná další významné změny - v praxi se, souběžně s dosavadními (dvěma), bude uplatňovat již třetí úrokový mechanismus (režim) upravený zmíněným prováděcím právním předpisem.

Příspěvek si neklade větší cíl, než přiblížit novou úpravu výpočtu úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 33/2010 Sb., porovnat ji s předchozí právní úpravou a připomenout její potřebné zákonné základy, jakož i související vybranou judikaturu, neboť v Právním rádci je této majetkové sankci a jejím problémovým aspektům věnována průběžně náležitá pozornost.¹⁾

Úroky z prodlení je třeba odlišovat od dohodnutých úroků, které představují např. při poskytnutí peněžité půjčky úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny, zatímco úroky z prodlení představují postih za porušení povinnosti dlužníka, který se dostal se splněním půjčky do prodlení.

V prodlení je dlužník, který řádně a včas nesplnil svůj dluh (závazek) - viz § 517 odst. 1 věta první občanského zákoníku. Jde-li o prodlení s plněním (uspokojením) peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění také úroky z prodlení (s výjimkou případů, v nichž je dlužník povinen podle zákona platit poplatek z prodlení);²⁾ výši úroků z prodlení (a poplatku z prodlení) stanoví prováděcí předpis (viz § 517 odst. 2 občanského zákoníku) - jde o zmíněné nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.³⁾

1. Nejen v občansko-právních vztazích

Občansko-právní úroky z prodlení (upravené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se uplatňují nejen v občansko-právních vztazích, ale i ve vztazích pracovně-právních a rodinně-právních a za podmínek stanovených obchodním zákoníkem i ve vztazích obchodně-právních. Povinnost dlužníka hradit úroky z prodlení podle občanského práva v rodinně-právních vztazích vyplývá z § 104 zákona o rodině; v pracovně-právních vztazích zejména z § 326 zákoníku práce (jednak tedy z výslovného znění tohoto delegačního ustanovení a jednak ji lze od vykonatelnosti (účinnosti) derogačního Nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. k zákoníku práce, tedy od 14. dubna 2008, dovodit z principu obecného subsidiárního (podpůrného) použití občanského zákoníku v pracovně-právních vztazích)⁴⁾ a v obchodně-závazkových vztazích vyplývá uplatnění občansko-právních úroků z § 369 odst. 1 obchodního zákoníku.⁵⁾

2. Odvozeno od sazeb ČNB

Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb. s účinností od 15. července 1994, s účinností od 28. dubna 2005 ve znění novely, a to nařízení vlády č. 163/2005 Sb., s účinností od 1. července 2010 ve znění další novely, a to nařízení vlády č. 33/2010 Sb.

- Od 15. července 1994 do 27. dubna 2005 činila ročně výše úroků z prodlení dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstávala pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila diskontní sazba ČNB.

- Od 28. dubna 2005 do 30. června 2010 odpovídá ročně výše úroků z prodlení výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů.⁶⁾ V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla a je (a, jde-li o prodlení započaté do 30. 6. 2010 včetně, stále bude) výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Procentní sazba úroků se tedy eventuálně měnila, mění a bude měnit vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo.)

- Od 1. července 2010 odpovídá ročně výše úroku z prodlení výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.)

Úrok z prodlení tak bude od 1. července 2010 opět zafixován a činit po celou dobu prodlení stálé a neměnné procento z dlužné částky. Výše úroků se již nebude přepočítávat zpravidla dvakrát ročně (k 1. lednu a 1. červenci), nýbrž se bude řídit datem vzniku prodlení, a to po celou jeho dobu. Pro výpočet úroků z prodlení bude po celou dobu trvání prodlení určující výše repo sazby, která bude aktuální k poslednímu dni předcházejícímu kalendářnímu pololetí, ve kterém prodlení započalo, resp. započne. Jinak řečeno: pro výpočet výše úroku z prodlení, které vznikne mezi 1. červencem a 31. prosincem, bude trvale používána repo sazba platná k 30. červnu (dosud je aplikována, a to dočasně, repo sazba platná k 1. červenci), pro výpočet úroků z prodlení, které vznikne mezi 1. lednem a 30. červnem, bude trvale používána repo sazba platná k 31. prosinci předchozího roku (dosud se dočasně aplikuje repo sazba platná k 1. lednu daného roku).

3. Komplikace pro praxi

Právnická obec, jakož i široká neprávnická veřejnost (a té její laické části by patrně mohly v příspěvku podávané informace, včetně těch veřejnosti právnické notoricky známých, posloužit více), je nucena si osvojit, resp. přivyknout dalšímu novému (za platnosti a účinnosti nařízení vlády č. 142/1994 Sb. již třetímu) mechanismu stanovení úroků z prodlení a hlavně realizovat jej v praxi souběžně s dosavadními mechanismy.

Je třeba vzít v potaz, že na plnění - zaplacení dlužných částek - není obvykle žalováno bezprostředně poté, co dlužník nesplní svou povinnost řádně a včas - dobrovolně a ocitne se v prodlení (to trvá mnohdy i řadu let); že nikoliv nevýznamnou dobu trvá nalézací soudní řízení, z něhož (resp. než z něho) vzejde pravomocné a (exekučně) vykonatelné rozhodnutí ukládající dlužníkovi zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení; že uplyne další čas, než jsou dlužné částky - včetně úroků z prodlení - vymáhány exekučně; úroky z prodlení jsou proto vyčíslovány obvykle zpětně - často za časově poměrně vzdálené období; tolik příkladmo na vysvětlenou, proč rozebírám i někdejší právní úpravu účinnou od 15. 7. 1994 (do 27. 4. 2005) a alespoň v poznámkách připomínám ještě i předcházející právní úpravu.

Domnívám se, že poslední, od 1. července 2010 účinnou, koncepční změnu, jednoho z nejdůležitějších hmotně-právních institutů (jenž je také významným ekonomickým stimulem) lze označit za nevhodnou, ba zbytečnou, zatímco zvýšení majetkového postihu dlužníků a opuštění fixní sazby úroků z prodlení od 28. dubna 2005 bylo možno hodnotit kladně. Dosavadní úpravu úroků z prodlení (dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb.) shledávám uspokojivou a bez potřeby legislativních změn. Tato úprava (a z ní vyplývající výpočet) úroků je sice poněkud náročnější, ale mnohem spravedlivější (než úprava předchozí a nová budoucí), neboť odráží vývoj a změny ceny peněz v čase! Současná pravidla reflektují a respektují inflační vývoj, nová úprava dle nařízení vlády č. 33/2010 Sb. nikoliv.

Je skutečností, že se soudy v minulosti (po účinnosti nařízení vlády č. 163/2005 Sb., které proměnlivý úrok z prodlení zavedlo) obtížně vyrovnávaly s tím, že úrok z prodlení již není stanoven fixně, ale mění se každý půlrok, pokud prodlení trvá. Výkladové obtíže v tomto směru odstranilo Stanovisko občansko-právního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2006, spis. zn. Cpjn 202/2005 k rozhodování soudů ve věcech úroků z prodlení (Rc 39/2006).⁷⁾

Jakkoliv výpočet úroků z prodlení (a formulace jejich požadovaného přisouzení - buď tzv. žalobního petitu nebo výrokové části rozhodnutí, pokud jde o specifické nároky kladené na zpravidla právníky navíc, v prvním případě na právní zástupce, ve druhém na soudce potažmo rozhodce, na rozdíl od jiných profesí, třeba účetních, realizujících např. srážky ze mzdy k uspokojení exekučně vymáhaných pohledávek včetně úroků z prodlení, a dalších, kteří se v praxi zabývají úroky z prodlení) není zcela triviální, mám za to, že by jej měl zřejmě zvládat průměrně zdatný počtář.

Soudní výroky se, pokud jde o úroky z prodlení, na něž se již bude vztahovat nařízení vlády č. 33/2010 Sb., zajisté zjednoduší⁸⁾ - výroková část rozhodnutí týkající se úroku z prodlení bude podstatně stručnější a přehlednější, nicméně tato výhoda dostatečně nevyváží zápory, které změna přinese.

Další, z pohledu běžné laické praxe, tedy neprávnické veřejnosti, která zásadně, a to zdaleka nejen při výpočtu úroků z prodlení, nepracuje s autentickými prameny - právními předpisy - z oficiálních zdrojů, nýbrž s různými zjednodušujícími návody a pomůckami (podobnými např. údajům uváděným v tabulce), obtíž novelizované úpravy shledávám i v relativně méně podstatné změně (než je zafixování úrokové sazby), a to určení rozhodného data (z 1. 7. na 30. 6. běžného roku a z 1. 1. na 31. 12. předcházejícího kalendářního roku) pro použití platné repo sazby ke stanovení úrokové sazby. Jestliže ke změně repo sazby dojde právě 1. 1. nebo 1. 7., pak bude nutno v oněch pomůckách (tabulkách) uvádět pro příslušné kalendářní pololetí dvě rozdílné procentní sazby úroků z prodlení (pro prodlení započatá do 30. 6. 2010 a od 1. 7. 2010), což běžným adresátům orientaci v problematice ještě poněkud znepřehlední (dosud postačuje mít na zřeteli rozdíl, pro která prodlení (ta započatá do 27. 4. 2005) je sazba fixní a pro která prodlení (ta započatá od 28. 4. 2005) se sazba případně mění, přičemž ale vždy postačuje uvést jen jeden údaj - příslušnou výši úrokové sazby v příslušném období (od 1. 7. 2005 zpravidla za kalendářní pololetí).

4. Rozlišujte jednotlivé mechanismy počítání úroků dle přechodných ustanovení novel

- Výše úroků z prodlení, k němuž došlo před 28. 4. 2005, tedy od 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v původním znění před 28. dubnem 2005, nehledě na jeho novelu č. 163/2005 Sb.,¹¹⁾ výše (procentní sazba) úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.

Aktuální sazba úroků z prodlení (v době od 1. ledna do 30. června 2010) činí osm procent ročně (jde o reposazbu jedno procento, stanovenou ČNB s účinností od 17. prosince 2009 a platnou nadále i k 1. lednu 2010, navýšenou o sedm procentních bodů).

Jestliže určitá částka, řekněme 15 000,- Kč, měla být uhrazena nejpozději do 30. 11. 2008 a byla přitom zaplacena až 2. 2. 2009, pak se úroky z prodlení spočítají takto:

Úrok z prodlení za období od 1. 12. 2008 do 31. 12. 2008 (31 dnů), kdy sazba úroků z prodlení činila 10,75 % ročně:

15 000 x 10,75 : 100 x 31 : 366 = 136,57786

Úrok z prodlení za období od 1. 1. 2009 do 2. 2. 2009 (33 dnů), kdy sazba úroků z prodlení činila 9,25 % ročně:

15 000 x 9,25 : 100 x 33 : 365 = 125,4452

Celkem tedy úroky z prodlení činí 262,02306 čili 262,02 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny 262,-Kč.

Výpočtový vzorec, resp. návod na jeho vyplnění (dosazení příslušných údajů do vzorce) bude pro prodlení započatá od 1. 7. 2010 (podobně jako pro prodlení započatá do 27. 4. 2005 včetně) poněkud odlišný (jednodušší) od výše uvedeného: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od prvního dne prodlení, resp. od prvního dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně) / počet dnů daného kalendářního roku).

5. Zákaz anatocismu (zákaz braní úroků z úroků)

Při prodlení se zaplacením úroků z prodlení nemá věřitel právo požadovat z nich (z částky jim odpovídající) úroky z prodlení.¹⁵⁾

Včasné nesplacení úroků z prodlení z dlužné částky je totiž prodlením s plněním příslušenství pohledávky, nikoliv s plněním vlastního dluhu (jistiny).

6. Požadované nároky formulujte přesně

Při sestavování žalobních návrhů, jsou-li vymáhány dlužné peněžité částky soudní cestou, jakož i v dalším průběhu soudního řízení, je třeba věnovat náležitou pozornost a péči formulaci žalobního petitu (navrhovaného, resp. požadovaného výroku soudu), pokud jde o přiznání (vymáhání) úroků z prodlení.¹⁶⁾ Bez dalšího nelze užívat (opisovat či vyplňovat) zažitá (a překonaná) znění žalobních petitů, mnohdy ještě v praxi obsažená v užívaných, leč zastaralých a aktuální právní úpravě neodpovídajících vzorech soudních podání. Žalobní návrhy je třeba (pokud se tak dosud nestalo...) přizpůsobit nové (aktuální, jakož i v budoucnu účinné) právní úpravě (dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb., potažmo č. 33/2010 Sb.), případně zkombinovat jednotlivé způsoby vyjádření úroků z prodlení, je-li současně vymáháno uspokojení více pohledávek, pro něž platí rozdílné mechanismy počítání (různá práva úprava) úroků z prodlení.

Požadované deklaratorní výroky rozhodnutí soudů, resp. rozhodčích institucí (žalobní petity) mohou znít např. následovně:

- Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) do 27. 4. 2005:

1. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ........ Kč s ...... % (dvojnásobek diskontní sazby ČNB ke dni, v němž byl žalovaný prvně v prodlení) úroků z prodlení p. a. (ročně) od ............ (první den prodlení žalovaného) do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí."

2. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 27. 4. 2005, od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí."¹⁷⁾

- Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010:

1. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do ............ (poslední den prvního kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 30. 6., 31. 12.) a dále s úroky z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, od ..................(první den následujícího kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 1. 1., 1. 7.) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí."¹⁸⁾

1. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí."

2. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. a nařízení vlády č. 33/2010 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí." ¹⁷⁾

Lze navíc před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně doporučit specifikovat (konkretizovat) dosavadní - k příslušnému dni určené úroky z prodlení konkrétní (vypočtenou) částkou, zvláště pokud jde o úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb.¹⁸⁾

Poznámky:

¹⁾ Viz zejména Chalupa, L.: Náklady řízení a příslušenství pohledávky nebo práva, Právní rádce č. 9/2005; Chalupa, L.: Úroky z prodlení podle vládního nařízení č. 163/2005 Sb., Právní rádce č. 11/2005; Soukup, M.: Výše úroků a rozpor s dobrými mravy, Právní rádce č. 1/2006; Soukup, M.: Úroky z prodlení, Právní rádce č. 3/2006; Čech, P.: Smluvní pokuta versus úrok z prodlení, Právní rádce č. 4/2008; Vymazal, L.: K zákazu úročení příslušenství, Právní rádce č. 4/2008.

²⁾ Viz § 697, § 723 odst. 1 a 2 ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Výši poplatku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění, ve svém § 2. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile (0,0025) dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Jiná výše poplatku z prodlení nemůže (nesmí být) dohodnuta.

Poplatek z prodlení se (namísto úroků z prodlení) uplatňuje pouze u stanovených nájemních smluv podle občanského zákoníku, a to vůči:

- nájemci bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za poskytované služby spojené s užíváním bytu do pěti dnů po splatnosti;

- nájemci, jenž je v prodlení s vrácením movité věci, kterou si od podnikatele pronajal (nájemce je povinen až do vrácení věci hradit jak nájemné, tak poplatek z prodlení);

- bylo-li to dohodnuto, pak i vůči nájemci movité věci, jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, a to dokud nájemce ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl (pak se platí nájemné i poplatek z prodlení).

Jinak se uplatňují úroky z prodlení. Poplatek z prodlení vylučuje nárok na úroky z prodlení, věřitel je oprávněn požadovat buď úroky z prodlení, anebo poplatek z prodlení.

Nájemce zaplatil pronajímateli nájemné a úhradu za plnění (zejména služby) spojená s užíváním bytu po splatnosti, a to:

- se zpožděním jeden až pět dnů, pak je pronajímatel oprávněn požadovat po nájemci úrok z prodlení,

- se zpožděním šest a více dnů, pak může pronajímatel žádat po nájemci pouze poplatek z prodlení, a to ve výši 0,25 procenta dlužné částky za každý den prodlení počínaje již prvním dnem po splatnosti, nejméně však 25 Kč za započatý měsíc prodlení.

Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 1. 2005, spis. zn. 21 Cdo 1720/2004: "Není-li ve výroku exekučně vykonávaného rozhodnutí výslovně uvedeno, v jakých intervalech se vypočítává poplatek z prodlení, ač z obsahu rozhodnutí (jeho odůvodnění) je zřejmé, že se jedná o poplatek z prodlení ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku, nečiní takový nedostatek ohledně poplatku z prodlení rozhodnutí materiálně nevykonatelné; poplatek z prodlení podle občanského zákoníku se vypočítává za každý den prodlení."

³⁾ Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2005, spis. zn. 33 Odo 1117/2003 (Rc 26/2006): "Povaha ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku vylučuje, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanoví právní předpis, který toto ustanovení provádí. Ustanovení § 517 odst. 2 věta za středníkem občanského zákoníku účastníkům dohodu o jiné výši úroku z prodlení výslovně nezakazuje, nemožnost přijetí odchylné smluvní úpravy však vyplývá z povahy tohoto ustanovení. Uvádí-li se v něm, že "výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis", nenechává gramatický výklad tohoto ustanovení prostor pro úvahy, zda lze výši úroku z prodlení či poplatku z prodlení stanovit jinak, tedy ani dohodou účastníků. Výši úroku z prodlení nelze v občanskoprávních vztazích stanovit dohodou účastníků v jiné výši, než jaká je v souladu s odkazem obsaženým v ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku stanovena prováděcím právním předpisem."

⁴⁾ K tomu podrobněji viz Smejkal, L.: Zákoník práce a jeho změny ve světle nálezu Ústavního soudu České republiky, Právní rádce č. 4/2008.

⁵⁾ Srovnej znění § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění před 1. lednem 2001 a od 1. 1. 2001, kdy byla obchodně-právní úprava navázána na úpravu občansko-právní. I nadále si však mohou věřitel a dlužník, účastníci obchodně-závazkového vztahu, dohodnout smluvní úroky odlišné od úroků zákonných.

⁶⁾ Příslušný právní předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění) používá pojmu "repo sazba", zatímco ve finanční praxi (a také v dokumentech České národní banky) se užívá pojem "2T repo sazba" (limitní sazba pro dvoutýdenní repo operace České národní banky). V této souvislosti ještě dodávám, že právní předpis, na rozdíl od převládající judikatury (srovnej stanovisko NS ČR spis. zn. Cpjn 202/2005 ze dne 19. 4. 2006; Rc 39/2006), nezmiňuje publikační zdroj sazby - Věstník České národní banky.

⁷⁾ Srovnej Svoboda, K.: Chystá se změna úpravy úroku z prodlení, Právní rozhledy č. 16/2009, C. H. Beck. Srovnej též Chalupa, L.: Úroky z prodlení podle vládního nařízení č. 163/2005 Sb., Právní rádce č. 11/2005. Chalupovy vzorové žalobní petity byly (jsou) velmi dobrou pomůckou pro praxi každého, kdo si s jejich sestavením neporadil sám.

⁸⁾ V této souvislosti se nemohu kriticky nevyslovit proti dalším zjednodušujícím a paušalizujícím tendencím v normotvorbě, jejichž projevem je spolu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem v občanském soudním řízení, ve znění pozdějších předpisů. V praxi dochází v důsledku této právní úpravy k tomu, že zaplacená mimosmluvní odměna (ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byť tedy nejde o cenu smluvní, ale určenou dle pravidel advokátního tarifu pro mimosmluvní - tarifní odměnu) a přisouzená náhrada palmární odměny (dle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se diametrálně liší. Paušální náhrada palmáre vychází z fiktivního průměrného počtu úkonů právní služby v řízení v jednom stupni (a to 6), přitom podle statistických zjištění právní zástupce (advokát) v praxi klientovi poskytne v soudním řízení v jedné instanci 2,5 úkonu právní služby. Srovnej Bílý, M.: Osvobození od soudních poplatků, Právní rozhledy č. 16/2009, C. H. Beck. Pochopitelně může počet úkonů právní služby také naopak převyšovat fiktivní počet 6.

⁹⁾ Viz § 3 a § 5 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

¹²⁾ Viz čl. II a III nařízení vlády č. 33/2010 Sb.

¹³⁾ Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 4. 2000, sp. zn. 25 Cdo 213/2000: "Pro stanovení výše úroků z prodlení podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. není rozhodující, od kterého data věřitel úroky požaduje, nýbrž den, kdy se dlužník dostal do prodlení."

¹⁴⁾ Úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (tj. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně; ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu (tedy nikoliv včetně dne jeho úhrady). Občanský zákoník tuto otázku explicitně neřeší, na rozdíl např. od zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který v § 63 odst. 2 větě první uvádí: "Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti." Resp. na rozdíl od nového daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), který v § 252 odst. 2 větě první určuje: "Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně."

¹⁵⁾ Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002 (Rc 5/2006) : "Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny." K této problematice viz  Vymazal, L:K zákazu úročenípříslušenství, Právní rádce č.4/2008

¹⁶⁾ Kdo (věřitel, který) chce (po dlužníkovi) exekučně vymáhat úroky z prodlení, musí jejich přiznání požadovat již v exekuci předcházejícím nalézacím soudním řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí, v němž se dlužníkovi ukládá platební povinnost vůči věřiteli - případně nuceně vykonávaná v rámci exekuce, pokud dlužník věřiteli neplní dobrovolně, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí. Z rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 11. 1994, spis. zn. 7 Co 2109/94: "V rámci řízení o výkon soudního rozhodnutí nemůže oprávněný dosáhnout toho, aby byl nařízen výkon rozhodnutí i na úroky (odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb.), bez toho, že by mu byly přiznány soudním rozhodnutím. Ustanovení § 3 tohoto nařízení neznamená, že by oprávněný mohl automaticky vést výkon rozhodnutí i pro tyto úroky."

¹⁷⁾ Pokud jde o žalobní petit formulovaný ohledně úroků z prodlení zjednodušeně jako obecný odkaz na právní úpravu (vždy druhá varianta v autorem uváděných příkladech) viz Stanovisko občansko-právního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2006, spis. zn. Cpjn 202/2005 k rozhodování soudů ve věcech úroků z prodlení (Rc 39/2006): "... Náležitost žaloby spočívající v tom, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá, je splněna i tehdy, je-li v ní přesně, určitě a srozumitelně označena povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu, i když nebyla vyjádřena formou návrhu na znění výroku rozsudku. K tomu, aby byl přesně, určitě a srozumitelně vyjádřen požadavek na přisouzení úroků z prodlení, postačuje, aby bylo ze žaloby patrno, že se žalobce tohoto práva (nároku) domáhá, zda jde - je-li předmětem řízení obchodní závazkový vztah - o úroky sjednané mezi účastníky nebo určené podle předpisů práva občanského (tj. určené prováděcím předpisem vydaným na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 517 odst.2, části věty za středníkem občanského zákoníku), za jaké období mu mají být úroky z prodlení přisouzeny a zda mu mají být úroky z prodlení požadované podle předpisů práva občanského přisouzeny v plné výši nebo jen zčásti. Nesprávně tedy například Okresní soud v Havlíčkově Brodě ve věci vedené pod sp. zn. 8 C 139/2005 považoval za neurčitou žalobu, kterou se žalobce domáhal vedle jistiny zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb. od 1.5.2005 do zaplacení, z důvodu, že není zřejmá konkrétní výše příslušenství od 1. 5. 2005 a že obecný odkaz na právní úpravu stran výše úroků z prodlení do budoucna je neurčitý. Uvedený názor nemůže obstát, neboť ze žaloby bylo bez pochybností patrno, že žalobce se domáhal úroků z prodlení podle předpisů práva občanského v plné výši jimi určené a za jaké období."

¹⁸⁾ Srovnej Chalupa, L.: Úroky z prodlení podle vládního nařízení č. 163/2005 Sb., Právní rádce č. 11/2005.

Vývoj výše úroků z prodlení podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

Příloha