Vláda zákon vnímá jako důležitý prvek boje proti organizovanému zločinu a korupci. Vyvstává ale otázka: Podaří se díky němu snížit podvody a podpořit etickou kulturu ve firmách?

CO ZÁKON PŘINÁŠÍ

Cílem tohoto zákona, který Česká republika přijímá jako jedna z posledních zemí Evropy, je zavedení trestní odpovědnosti organizace za jednání a rozhodování svých vlastníků, řídících a kontrolních osob, resp. zaměstnanců. Uvedené osoby tak ztratí současnou anonymitu a nebudou se moci dále schovávat za svou organizaci. Návrh zákona se sebou přináší určitá rizika, ale také pozitivní dopad na ochotu firem bojovat proti nekalým praktikám. Zákon bude platný jak pro české, tak zahraniční firmy.

Právnické osoby například budou moci být postiženy za trestný čin podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a majetku, přijetí úplatku, přímé i nepřímé podplácení, úvěrový nebo dotační podvod. Za takové chování jim bude hrozit nejen poměrně vysoká peněžitá pokuta s denní sazbou až do dvou milionů korun, ale například také propadnutí majetku, zákaz činnosti až na dvacet let nebo zrušení firmy. Tresty se budou navíc zapisovat do rejstříku trestů a budou veřejně přístupné. To bude mít vliv na potenciální obchodní partnery, případně posuzování úvěru.

TREST I ZA NEZNÁMÉHO PACHATELE

Návrh stanovuje, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Firma bude potrestána i tehdy, když se nepodaří najít konkrétního pachatele. Postačí, že došlo k rozhodnutí představenstva. Firmy tedy budou muset mnohem více věnovat pozornost tomu, koho jmenují do svých orgánů.

Podle zákona může být pachatelem jak statutární orgán nebo jeho člen, tak rovněž řídící a kontrolní osoby, resp. zaměstnanci. Těm lze přičíst spáchání trestného činu tehdy, pokud orgány právnické osoby neprovedly povinnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo jeho odvrácení. Toto ustanovení tak v podstatě vystavuje právnickou osobu pozitivnímu tlaku, aby vytvořila efektivní kontrolní a preventivní systém proti podvodům svých zaměstnanců.

TLAK NA PREVENCI

Z různých legislativních, společenských a ekonomických důvodů nebyla doposud většina firem v České republice nucena sama aktivně detekovat a vyšetřovat interní podvody. Návrh zákona s jeho odstrašujícími dopady může tento stav výrazně změnit. Klíčové osoby v organizaci musejí začít brát rizika vzniku podvodů vážně a v zájmu vlastního přežití jednat.

Zákon by měl být proto podpořen vzdělávacími a komunikačními aktivitami, jež by firmám umožnily získat informace o vhodných opatřeních, nástrojích a technikách, které by zamezily výskytu nekalého jednání. Možností, jak vytvořit program prevence a jak zamezit výskytu podvodů, je více:

Přístup vedení - Nic tak nekazí lidi, jako slabé vedení. Tento citát vojevůdce Suvorova platí i dnes. Aktivita a postoj vedení firmy jsou v boji s podvody klíčové. Firma, která i při nedokonalém kontrolním systému prostřednictvím vedení aktivně šíří etickou kulturu s nulovou tolerancí vůči podvodům, propaguje odhalování podvodů a investuje do řízení rizik a vzdělávání svých zaměstnanců, bude daleko úspěšnější než firma s moderním preventivním systémem bez zájmu vedení o jeho výsledky.

Analýza rizika vzniku podvodů v organizaci - Firma by měla vyhodnotit riziko výskytu jednotlivých podvodných schémat, identifikovat jejich pravděpodobnost a dopad, odhalit slabá místa kontrolního systému a eliminovat riziko zavedením chybějících kontrol a opatření.

Preventivní a detekční techniky - K těm efektivním patří například whistle-blowing (systém oznamování, sběru a vyhodnocení podnětů o existenci nekalého chování), dále preventivní prověřování obchodních transakcí v účetnictví, získávání informací a prověřování obchodních partnerů a zákazníků, ověřování informací od zájemců o zaměstnání umožňující nepřijetí podvodníků, důkladný výběr řídících pracovníků, nebo odhalení propojení mezi zaměstnanci a třetími stranami.

Vzdělávání zaměstnanců - Firma by měla investovat rovněž do vzdělání svých zaměstnanců souvisejícího s porozuměním etického chování, ztotožnění se s hodnotami společnosti, rozpoznáváním podvodů a reakcemi na jejich výskyt.

RIZIKA, KTERÁ BUDE NUTNÉ DOLADIT

Jak bylo řečeno již výše, návrh zákona přináší kromě očekávaného vlivu na prevenci podvodného chování také určitá rizika a nezodpovězené otázky praktického užití. Patří mezi ně:

Problematika oznamování nekalého jednání a zpracování podnětů - Zákon nepopisuje možnosti oznamování podezření na nekalé jednání orgánům činným v trestním řízení. Budou ale tyto orgány schopny zvládnout pravděpodobný prudký nárůst oznámení? Budou schopny rozlišit šikanózní a pomlouvačná oznámení od těch doopravdy závažných? Kdo bude rozhodovat o zahájení vyšetřování? Na základě jakých důkazů?

Zdroje orgánů činných v trestním řízení - Budou mít orgány dostatek lidských, finančních a časových zdrojů na ověřování podnětů a vedení vyšetřování? Jsou připraveny na vysoká očekávání veřejnosti v oblasti efektivního odhalování a vyšetřování? Jedním z trestných činů je zkreslování údajů o stavu hospodaření. Budou mít dostatek vzdělaných a zkušených vyšetřovatelů v oblasti finanční kriminality s adekvátním technickým vybavením, aby mohly prokázat tento druh podvodů?

Chybějící rámcový popis ideálního prevenčního a kontrolního systému - Ani to nejefektivněji fungující kontrolní a preventivní prostředí nedokáže eliminovat všechny podvody. Vytvoření dokonalého systému je nereálné, byl by příliš nákladný a vyžadoval by zkušené, motivované a vyškolené zaměstnance. Rovněž tak by byl vystaven stále novým útokům sofistikovaných podvodníků. Stejně jako ostatní činnosti ve firmě, bude i řízení rizik omezeno určitým rozpočtem. Jak bude posuzována adekvátnost takového systému při obhajobě firmy v případech porušení zákona?

Pozitivní přínos nového zákona jako nástroje na zvýšení angažovanosti firem v boji proti nekalému jednání a zamezení rizik podvodů je potřeba vidět zejména v přenosu zodpovědnosti za rozhodování a řízení společnosti na právnickou osobu. Umožní totiž postihovat subjekty, jejichž klíčové osoby cíleně vyvíjely nekalou činnost.

Přes řadu nezodpovězených otázek může vést k motivaci firem vytvářet a zavádět preventivní systémy proti nekalému jednání. Pouze efektivní preventivní systém dokáže zamezit výskytu podvodných schémat a bude chránit dlouhodobou existenci firmy. Na druhou stranu přináší zákon dostatečně odstrašující efekt, aby alespoň část pachatelů odradil od páchání trestné činnosti. Věřím, že praxe tyto nejasnosti odstraní a zákon přispěje ke kultivaci zdejšího podnikatelského prostředí.


Ján Lalka
Managing Director, Surveilligence

Související