Podle § 66d odst. 1 obchodního zákoníku platí, že: „Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného a tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem."

„Vychází se z toho, že statutární orgán společnosti (jednatel nebo člen představenstva) může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jinou osobu, kterou může být i zaměstnanec dané společnosti - zákon přitom výslovně umožňuje, aby takto pověřenou osobou byl i statutární orgán sám. Jinými slovy je tedy možné, aby např. jednatel společnosti vyjmul z obchodního vedení určité činnosti a delegoval je na jiného, přičemž tím „jiným“ může být i on sám a tyto činnosti pak může vykonávat v pracovním poměru – např. v rámci funkce generálního ředitele, což dosud možné nebylo (až dosud mohl mít totiž statutární orgán uzavřen pracovní poměr u téže společností pouze na práci, která do obchodního vedení nespadala a obsahově se odlišovala od funkce statutárního orgánu, jinak byl takový pracovní poměr neplatný),“ vysvětluje základní bod novinky Čechtická a dodává: „Mám trochu obavy z toho, jak bude tato duplicita funkcí v praxi fungovat, protože si myslím, že to může způsobit značně nepřehledné situace – zejména v okamžiku, kdy mezi stranami vznikne právní spor (např. o odpovědnost za škodu, pracovní úraz, ukončení smluvního vztahu apod.)."

Péče řádného hospodáře

„Obchodní zákoník naštěstí stanoví, že jsou určité činnosti, které statutární orgán delegovat nemůže a které musí být nadále vykonávány v obchodněprávním vztahu. Tyto činnosti jsou v zákoně výslovně vyjmenovány, je to například svolávání valné hromady, rozhodování o klíčových otázkách ve věci strategického (koncepčního) řízení společnosti a podobně a nadále má povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. V této povinnosti je tedy obsaženo i to, že odpovídá za správný výběr osoby, na níž delegoval činnosti spadající do obchodního vedení a také za kontrolu jejich plnění touto osobou. V podstatě to znamená, že nemůže celé obchodní vedení en bloc přesunout na jiného a tím se zbavit odpovědnosti za výkon funkce statutárního orgánu,“ popisuje Čechtická.

„To, že může dojít ke štěpení funkce na sekci obchodněprávní a pracovněprávní, je však dle mého názoru dosti nešťastné, protože mohou nastat značně nepřehledné situace a spory o tom, zda ta která konkrétní činnost spadala do oblasti „delegovaných“ činností a byla tedy vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu nebo zda se naopak jednalo o ty klíčové činnosti, které statutární orgán delegovat nemohl a musel je tedy vykonávat jako jednatel či člen představenstva výlučně v rámci obchodněprávního vztahu podle obchodního zákoníku,“ upozorňuje Čechtická a přidává případy z praxe:

Čechtická souběh nedoporučuje

„Už v minulosti jsme měli zkušenosti se soudními spory vedenými na toto téma. Musím říct, že dokazování je v takových případech někdy nesmírně složité. Měli jsme případ, kdy byl jednatel zároveň finančním ředitelem a bylo velmi těžké prokázat, co konal jako finanční ředitel a co jako jednatel, v mnoha směrech činnosti takřka splývaly a bylo objektivně velmi složité je od sebe odlišit a správně právně kvalifikovat, jednotný názor na věc zde neměly ani soudy. Teď zákon v podstatě tuto situaci ještě zkomplikoval tím, že štěpení funkcí výslovně povolil a že umožňuje delegovat něco na sebe sama. Myslím si, že tam mohou vznikat velké spory a osobně, i když to zákon nyní výslovně umožňuje, tento souběh dvou smluvních vztahů rozhodně nedoporučuji. Myslím si, že optimální řešení je komplexní úprava výkonu funkce statutárního orgánu v rámci jednoho smluvního vztahu uzavřeného v režimu obchodního zákoníku.“

Daňové a jiné platební důsledky

K tomu Čechtická mluví ještě o jiné zásadní věci: „Jsou s tím spojeny i změny dalších zákonů, hlavně zákona o dani z příjmů a zákonů o sociálním a zdravotním pojištění. Až do konce roku 2011 byl různý režim pro odměňování členů představenstva a jednatelů a zaměstnanců. Nyní dochází k úplnému sjednocení. To znamená, že příjmy ze všech těchto funkcí budou podléhat v plném rozsahu odvodům pojistného na sociální zabezpečení, a to důchodového i nemocenského, a také odvodům na zdravotní pojištění. To na straně jedné a na straně druhé budou takto vyplacené částky pro společnost představovat daňově uznatelný výdaj. Dostanou se tak do naprosto stejné roviny, jako jsou příjmy zaměstnanců. Pro štěpení funkce statutárního orgánu na „obchodněprávní“ část a „pracovněprávní“ část už tak nebudou dány ani žádné daňové důvody nebo důvody v oblasti odvodů na pojistném, protože režim bude jednotný. To podle mého názoru také podporuje již zmíněné doporučení zůstat spíše v režimu jednotné úpravy v rámci o obchodněprávního vztahu."

 

Rozhovor s Alenou Čechtickou, týkající se novinek v pracovním právu, najdete ve společné příloze časopisů Právní rádce a HRM Právo a personalistika.

Související