Smlouva o úvěru je teorií obchodního práva řazena do skupiny typových (nominálních) obchodních závazkových vztahů, kdy se tato řídí částí třetího obchodního zákoníku bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu - viz taxativní výčet § 261 odst. 3 ObchZ, a to konkrétně jeho písm. d).
Celá část třetí obchodního zákoníku ("obchodní závazkové vztahy") se ovšem nepoužije na smluvní stranu, která není podnikatelem (typicky na spotřebitele), když je těmto zaručena aplikace ochranářských ustanovení pohledem občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů ve prospěch "slabší" smluvní strany v intencích § 262 odst. 4 ObchZ, a to zejména v oblasti tzv. spotřebitelských smluv (mimo jiné § 55 ObčZ a § 56 ObčZ).
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 95 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později