„O trvalé vedení nezřízeného života pak půjde v takových případech, kdy chování vyděděného bude vykazovat známky kontinuálnosti (tedy nikoliv jen nahodilosti či ojedinělosti) a dlouhodobosti, kdy již zpravidla nebude možné očekávat návrat k běžnému způsobu života tak, jak je vnímán většinou společnosti,“ pokračuje pak vymezení, které stanovil Nejvyšší soud.

„Zjednodušeně lze tedy říci, že člověk, který se dlouhodobě opíjí, nestará se o rodinu, zanedbává péči o děti, peníze prohrává v automatech, fetuje, či jinak se vyhýbá normálnímu stylu života a ubližuje svému okolí, pak žije právě nezřízený život a jeho rodina má plné právo jej připravit o právo na rodinný majetek. Nejčastější je to právě v případě vydědění, kdy je možné takovéhoto člověka připravit o právo dědit majetek,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Jako sjednocující právní názor vyjde citované vymezení vedení nezřízeného života ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Související