Mezinárodní arbitráž lze charakterizovat jako alternativní způsob řešení sporů v oblasti mezinárodního obchodu, a to nezávislými a nestrannými rozhodci. Mezinárodní arbitráže lze dělit na mezinárodní investiční arbitráže a mezinárodní komerční arbitráže. V případě mezinárodních investičních arbitráží dochází ke sporu mezi soukromým subjektem, jakožto zahraničním investorem a suverénním státem, na jehož území byla investice realizována. Mezinárodní komerční arbitráže jsou vedeny v případě sporů mezi soukromými subjekty navzájem. Podstatný rozdíl spočívá i v rozhodčích doložkách, které zakládají pravomoc vést arbitrážní řízení dle vybraných rozhodčích pravidel. Jde-li o mezinárodní investiční spory, obsahuje rozhodčí doložku přímo mezinárodní smlouva, zejména pak některá z dvoustranných dohod o vzájemné podpoře a ochraně investic (Česká republika byla v roce 2008 vázána již bezmála 80 takovými dohodami), popř. některá z mnohostranných smluv (např. Dohoda k energetické chartě). Pro případ mezinárodních komerčních sporů jsou rozhodčí doložky uzavírány mezi soukromými subjekty.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později