Klasicky mohou nastat dvě základní situace, zaměstnanec se dívá na přenos a jeho zaměstnavetel s tím buď souhlasí, nebo nesouhlasí. Aktuální je to vzhledem k právě probíhající olympiádě.
„Sleduje-li zaměstnanec olympiádu např. u svého počítače v pracovní době se souhlasem zaměstnavatele, je nutné učinit opatření týkající se rozvržení pracovní doby zaměstnanců. U pracovníka se nebude jednat o porušení právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, neboť olympiádu sledoval, tedy nepracoval, se souhlasem zaměstnavatele. Ten mu nepřiděluje práci a zaměstnanec by tak měl mít nárok na náhradu mzdy za dobu, kdy olympiádu sledoval v pracovní době,“ popisuje první situaci Glogar.
„Sledování olympiády bez svolení zaměstnavatele je porušení povinností zaměstnance v pracovním poměru. Podle okolností bude na posouzení zaměstnavatele, zda se jedná o porušení méně závažné nebo hrubé. V krajních případech bude zaměstnavatel oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr, samozřejmě bez nároku zaměstnance na odstupné. Navíc, způsobil-li zaměstnanec takovým jednáním škodu, je povinen ji nahradit,“ sumarizuje Glogar druhý stav a k tomu dodává:
„Jiná situace nastává, pokud sledoval olympiádu v čase, který není určen k výkonu práce, typicky v době čerpání přestávky na jídlo a oddech. Nicméně i v tomto případě může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat náhradu nákladů, které způsobil činností nesouvisející s výkonem práce, především elektrické energie.“
„Pokud zaměstnavatel toleruje společné sledování olympiády více zaměstnanců za účelem budování spolupráce na pracovišti a zvýšení jejich motivace, může se jednat o tzv. teambuilding. Ten může být při splnění uvedených předpokladů považován za činnost přímo související s výkonem práce. Zaměstnavatel není zbaven odpovědnosti za případné úrazy při sledování olympiády, náhradu škody či ztrátu na výdělku, například pokud zaměstnanci fandí příliš horlivě. Takový úraz potom bude v rámci teambuildingu posuzován jako úraz pracovní,“ poukazuje na jednu z možností Glogar.
Sledování televize v práci má ale i další souvislosti. Týkají se povinných koncesionářských poplatků: „Zaměstnavatel má v souvislosti s držením televizního přijímače povinnost hradit koncesionářský poplatek. Povinnost hradit tento poplatek se týká i sledování přenosu přes osobní počítač, je-li vybaven televizní kartou, USB tunerem, nebo pokud je program sledován prostřednictvím operátorů skrze internetový protokol, tzv. IPTV. Klasické internetové vysílání olympiády přes internet nepodléhá koncesionářskému poplatku,“ vysvětluje Glogar.
A jak je to s autorskými právy? „Sportovní přenos sice není považovaný za autorské dílo, a není zde tedy povinnost platit autorskou odměnu prostřednictvím kolektivních správců, jako je všeobecně známý Ochranný svaz autorský. U reklam či jiných pořadů, jimiž televize běžně přenos prokládají, tato povinnost při veřejné produkci zůstává,“ uzavírá Glogar.