Veřejné podpory podle nových pravidel

Základním pilířem evropské integrace v rámci EU je jednotný vnitřní trh. K vytvoření fungujícího vnitřního trhu mají přispívat jak pravidla upravující základní tržní svobody (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu), tak i pravidla hospodářské soutěže. Právní úprava ochrany hospodářské soutěže identifikuje několik jednání narušujících hospodářskou soutěž, mezi něž lze zařadit i státní, resp. veřejné podpory.¹⁾ Pro správné pochopení problematiky veřejné podpory je nezbytné si uvědomit, že hospodářská soutěž není ohrožována pouze chováním podniků (soutěžitelů), typicky kartelovými dohodami či zneužíváním dominantního postavení, nýbrž i chováním státu, jiných veřejnoprávních korporací či dalších subjektů pod jejich kontrolou, jímž jsou zvýhodňovány některé podniky na úkor ostatních.

Právní úprava veřejné podpory na úrovni EU má především zabránit tomu, aby členské státy zvýhodňovaly některé (své) podniky na vnitřním trhu na úkor jiných. Evropská právní úprava pokládá veřejné podpory za obecně nežádoucí a neslučitelné s vnitřním trhem, a proto jsou veřejné podpory, až na výjimky, právem EU zakázány. I přes dlouhodobou neměnnost obecného zákazu veřejných podpor v právu EU²⁾ se unijní politika veřejných podpor vyvíjí v čase, a to především v návaznosti na ekonomickou situaci EU a jejích členských států.

V kontextu ekonomického vývoje posledních let je namístě poznamenat, že ekonomická a finanční krize zvýšila tlak na členské státy, aby realizovaly opatření, která by mohla odporovat pravidlům hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Nelze než konstatovat, že v důsledku krize došlo též ke zvýšení poptávky po silnější úloze státu při stimulaci hospodářského oživení a značnému zatížení rozpočtů členských států. Za této situace připravuje Evropská komise reformu pravidel pro poskytování veřejné podpory. Principiální odklon od stávající úpravy však očekávat nelze.

POJEM VEŘEJNÉ PODPORY

Pojem veřejné podpory je definován v článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "SFEU"), jenž stanoví: "Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak." Pouhý jazykový výklad této definice však při její aplikaci není postačující. Obsah pojmu veřejné podpory byl pro praktické použití uvedené definice vymezen zejména v rozhodovací praxi Evropské komise (dále jen "Komise") a Soudního dvora Evropské unie (dále jen "ESD").³⁾

Pojem veřejné podpory zahrnuje čtyři definiční znaky, jež musí být kumulativně splněny:

Použití státních prostředků.

Opatření zakládající veřejnou podporu musí být financováno přímo či nepřímo z veřejných prostředků a musí být přičitatelné státu, resp. jiné veřejnoprávní korporaci.⁴⁾

Zvýhodnění určitého podniku nebo odvětví.

Za podnik se v evropském soutěžním právu považuje každá entita zabývající se hospodářskou činností a podléhající zásadně jednotnému řízení, a to bez ohledu na její právní formu nebo na způsob jejího financování.⁵⁾ Za zvýhodnění lze považovat jakoukoliv selektivní pomoc, jaké by se soutěžiteli běžně na trhu nedostalo. V praxi se postupně vžily dva koncepty, které by měly pomoci ke správnému posouzení otázky zvýhodnění, a to koncept soukromého investora a soukromého věřitele. S jistou mírou zjednodušení jde v zásadě o to, zda se poskytovatel určité podpory (např. při poskytování úvěru nebo upisování cenných papírů) chová tak, jak by se choval kterýkoliv soukromý věřitel nebo investor na jeho místě.⁶⁾

Možné narušení hospodářské soutěže.

Možné ovlivnění obchodu mezi členskými státy.

Výklad definičních znaků narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy je obvykle velice extenzivní a závislý na konkrétním posouzení Komise. V případě pochybností o naplnění těchto znaků je namístě vycházet z toho, že jsou splněny.⁷⁾ K těmto definičním znakům neexistuje tak četná a propracovaná judikatura ESD jako ke dvěma předchozím.

SLUČITELNÉ VEŘEJNÉ PODPORY A PODPORA DE MINIMIS

Princip neslučitelnosti veřejných podpor s vnitřním trhem je korigován výjimkami, na jejichž základě lze považovat určité případy veřejných podpor (tj. podpor naplňujících veškeré výše uvedené definiční znaky) za slučitelné s vnitřním trhem.

Výjimky zakotvené v právu EU lze klasifikovat následovně:

obecné výjimky (čl. 107 odst. 2 SFEU),

individuální výjimky (čl. 107 odst. 3 SFEU),

blokové výjimky (obecné nařízení o blokových výjimkách)⁸⁾ a

výjimky stanovené Radou (čl. 108 odst. 2 pododst. 3 SFEU).

Zatímco veřejné podpory spadající do blokových výjimek mohou jejich poskytovatelé poskytovat v zásadě bez schválení Komisí, vyžaduje aplikace obecné či individuální výjimky předchozí souhlasné rozhodnutí Komise vydané v notifikačním řízení podle čl. 108 SFEU.⁹⁾ Výjimky stanovené ad hoc Radou představují svou povahou mimořádný nástroj politické povahy.

Mezi výše uvedené výjimky nelze zahrnout tzv. podporu de minimis, tj. podporu, jejíž výše ve vztahu k jednomu podniku (ve výše uvedeném smyslu) nepřesáhne v kterémkoli tříletém období určitý limit, jenž je obecně stanoven na 200 000 eur.¹⁰⁾ Takovou podporu nelze s ohledem na speciální ustanovení sekundárního práva považovat za veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Pravidlo de minimis je svou povahou legislativně stanovenou hranicí, která vychází ze zkušenosti, že podpora, která nedosáhne výše uvedené hranice, zpravidla neovlivní obchod mezi členskými státy nebo nenaruší hospodářskou soutěž, a její slučitelnost s vnitřním trhem není proto potřeba dále zkoumat.

V praxi se zákaz veřejné podpory projevuje v tom, že členské státy jsou povinny Komisi předem informovat o záměrech učinit opatření, které by mohlo představovat veřejnou podporu, a nesmějí takovéto opatření, které by mohlo představovat veřejnou podporu, uskutečnit, pokud Komise neshledala, že se nejedná o veřejnou podporu nebo jde o podporu slučitelnou se společným trhem.

Lze shrnout, že poskytovatel podpory by měl před rozhodnutím notifikovat Komisi určité plánované podpůrné opatření (splňující definiční znaky veřejné podpory), vždy nejprve vyhodnotit, zdali nelze veřejnou podporu vyloučit s ohledem na aplikaci (i) pravidla de minimis nebo (ii) některé z blokových výjimek. Podpora, u níž se neuplatní pravidlo de minimis ani některá z blokových výjimek a která je uskutečňována, aniž by byla předem oznámena a posouzena Komisí, je považována za tzv. protiprávní podporu.¹¹⁾ Samotná skutečnost, že nedojde k notifikaci takové podpory, nezakládá neslučitelnost této podpory s vnitřním trhem. Pouze v případě, že taková výjimka nespadá ani pod některou z obecných či individuálních výjimek, shledá Komise její neslučitelnost s vnitřním trhem a uloží dotčenému členskému státu, aby učinil všechna nezbytná opatření k tomu, aby příjemce podporu navrátil.

SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU

V oblasti právní úpravy podpor de minimis došlo v nedávné době ke změně na úseku podpor podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu. Komise přijala dne 25. dubna 2012 nařízení č. 360/2012 o použití článků 107 a 108 SFEU na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (dále též "nařízení č. 360/2012"), jež vstoupilo v platnost dne 29. dubna 2012. Podle tohoto nařízení lze podporu udělenou podniku poskytujícímu služby obecného hospodářského zájmu, která v tříletém období nepřesáhne úhrnnou výši 500 000 eur považovat za podporu, de minimis.

Toto nařízení se vztahuje pouze na podporu udílenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Příjemce podpory musí být písemně pověřen výkonem služby obecného hospodářského zájmu. Podporu de minimis dle nařízení č. 360/2012 nelze kumulovat s jinou vyrovnávací platbou (kompenzací) na tutéž službu obecného hospodářského zájmu. Naopak tuto podporu de minimis lze kumulovat s podporou de minimis podle jiných nařízení o podpoře de minimis, avšak pouze do výše 500 000 EUR.¹²⁾

Za podporu de minimis v režimu nařízení č. 360/2012 se přitom považuje pouze tzv. transparentní podpora. Transparentní podpora je vymezena jako takové opatření, pro které lze přesně vypočíst hrubý ekvivalent podpory ex ante bez potřeby provádět hodnocení rizik. Nařízení přitom výslovně uvádí, že se jedná o tyto formy podpory: přímá dotace, půjčka, kapitálová injekce, rizikový kapitál, záruky.

MODERNIZACE PRAVIDEL VEŘEJNÉ PODPORY DO ROKU 2020

V květnu tohoto roku vydala Komise velmi zásadní sdělení Modernizace státní podpory v EU¹³⁾ (dále jen "Sdělení"), v němž shrnuje východiska pro reformu právní úpravy veřejné podpory na úrovni EU a nastiňuje její možnou podobu. Potřeba reformovat právní úpravu veřejné podpory jako celek není dána pouze vnějšími socioekonomickými faktory (srov. úvod tohoto článku), nýbrž pro ni hovoří i řada dalších faktorů souvisejících se systémovými vlastnostmi fungování EU. S koncem roku 2013 vyprší účinnost řady klíčových nástrojů veřejné podpory. Je připravován víceletý finanční rámec EU spolu s pravidly čerpání strukturálních fondů na období 2014-2020, dochází k posilování systému ekonomického a rozpočtového dohledu EU nad členskými státy, a to zvláště nad státy eurozóny.¹⁴⁾ Komise tedy počítá s tím, že veškerá potřebná opatření, včetně legislativních aktů, by měla být přijata do konce roku 2013, a zároveň již zahájila postupnou veřejnou konzultaci k přezkumu stěžejních legislativních a metodických aktů, na nichž stávající evropská úprava veřejné podpory spočívá. Tato konzultace je otevřena jak orgánům veřejné správy, tak odborné i široké veřejnost.¹⁵⁾

Komise označila za cíle modernizace právní úpravy na úrovni EU:

podporu udržitelného a inteligentního růstu,

zaměření se Komise na kontrolu ex ante u případů s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh a

racionalizaci právní úpravy a urychlení rozhodovacích procesů.¹⁶⁾

Uvedených cílů má být dosaženo prostřednictvím:

zpřesnění a lepšího vysvětlení pojmu státní podpory a¹⁷⁾

revize procedurálního nařízení (tj. nařízení č. 659/1999).

V rámci revize procedurálního nařízení by přitom mělo dojít k faktickému omezení rozhodování Komise na případy, které mají největší dopad na vnitřní trh, a méně závažné případy či případy s lokálním dopadem by měly být přesunuty do kompetence členských států.

Rozšíření kompetencí členských států by přitom mělo být dosaženo navýšením limitu podpory poskytované v režimu de minimis a rozšířením působnosti obecného nařízení o blokových výjimkách o další kategorie podpor.¹⁸⁾ Uvedené změny by měly být vyváženy posílením ex post kontroly ze strany Komise.

VNITROSTÁTNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÉ PODPORY A JEJÍ AKTUÁLNÍ VÝVOJ

Vnitrostátní úprava veřejné podpory, jež navazuje na obecně závaznou a přímo účinnou úpravu obsaženou v SFEU a navazujících nařízeních, je obsažena především v zákoně č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje (dále jen "Zákon").¹⁹⁾ Zákon byl přijat v souvislosti se vstupem České republiky do EU, resp. ES. Upravuje zejména výkon státní správy v oblasti veřejné podpory, práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců veřejné podpory a podpory malého rozsahu vůči příslušnému koordinačnímu orgánu, jímž je obecně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") a výjimečně Ministerstvo zemědělství ČR, a některé otázky součinnosti ČR s Komisí.²⁰⁾

Zákon byl za dobu své účinnosti dvakrát novelizován. Poprvé se tak stalo zákonem č. 109/2009 Sb., jenž zřídil centrální registr podpor malého rozsahu, v němž jsou evidovány relevantní údaje k poskytnutým podporám malého rozsahu (dále jen "centrální registr"). Podporou malého rozsahu se přitom rozumí podpora poskytnutá na základě nařízení o podpoře de minimis.²¹⁾

Druhá a dosud poslední novela Zákona provedená zákonem č. 236/2012 Sb. nabyla účinnosti 1. srpna tohoto roku. Cílem této novely je především překonání konkrétních výkladových a praktických problémů, které vyvstaly v souvislosti s provozem centrálního registru.

Tato novela zákona nově vymezuje některé pojmy (např. veřejná podpora, pojem podpora malého rozsahu a den jejího poskytnutí).²²⁾ Působnost koordinačního orgánu se navíc rozšiřuje o vydávání stanovisek k podpoře malého rozsahu ještě před jejím poskytnutím. Jeho obsahem by mělo být především posouzení, zdali se v konkrétním případě jedná o podporu malého rozsahu a jsou-li splněny podmínky pro její poskytnutí, čímž se má předejít výkladovým problémům v tomto směru.²³⁾

Zákon též nově zahrnuje povinnost poskytovatele podpory malého rozsahu uvést v právním úkonu, na jehož základě je podpora malého rozsahu poskytována (např. rozhodnutí či smlouva o poskytnutí podpory), název přímo použitelného předpisu EU, podle kterého byla podpora malého rozsahu poskytnuta.²⁴⁾

Novela dále zavádí pro zaměstnance koordinačního orgánu povinnost mlčenlivosti ohledně důvěrných informací nebo informací, které tvoří obchodní tajemství, pokud se s nimi seznámili při výkonu činnosti koordinačního orgánu. Tato povinnost trvá i po skončení jejich pracovněprávního vztahu.²⁵⁾

- - -

Změny vnitrostátní právní úpravy provedené poslední novelou Zákona mají v zásadě dílčí charakter a reagují na zkušenosti s aplikací Zákona a zejména pak s provozem centrálního registru. Za dílčí změnu stávající evropské úpravy veřejné podpory lze považovat též přijetí nařízení č. 360/2012, jež nově stanoví limit 500 000 eur pro podporu udílenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu v režimu de minimis.

S ohledem na výše popsané reformní záměry Komise, jež v zásadě korespondují s požadavky a postoji členských států včetně ČR²⁶⁾, lze však v tomto a příštím roce očekávat na evropské úrovni poměrně zásadní změnu pravidel pro poskytování veřejné podpory. Jádrem zamýšlené reformy velmi pravděpodobně bude decentralizace kontroly veřejné podpory směrem od Komise k členským státům. Jako nezbytné se zde jeví, aby tato decentralizace byla vyvážena zárukami jednotného provádění kontroly ve všech členských státech, bez nichž by zásadně narostlo riziko ohrožení hospodářské soutěže na vnitřním trhu zásahy členských států.

Poznámky:

1 V tomto článku používáme v souladu českými právními předpisy i obecnou zvyklostí termín „veřejná podpora“. Překlady relevantních právních předpisů Evropských společenství používají termín „státní podpora“ jako ekvivalent anglického označení „state aid“. Z obsahového hlediska jsou však oba termíny v kontextu práva hospodářské soutěže shodné.

2 Obecný zákaz veřejných podpor byl obsažen již v článku 92 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství z roku 1957.

3 Po nabytí účinnosti Lisabonské smlouvy dne 1. prosince 2009 byl Soudní dvůr Evropských společenství (Evropský soudní dvůr) přejmenován na Soudní dvůr Evropské unie a Soud prvního stupně byl přejmenován na Tribunál. V tomto článku je použito pro srozumitelnost zkratky ESD, ať se již jedná o rozhodnutí kteréhokoli z těchto orgánů či jiný odkaz na něj bez ohledu na to, zdali se tento odkaz týká doby před či po účinnosti Lisabonské smlouvy.

4 Srov. např. rozsudky ESD C-72 a C-73/91 Sloman Neptun [1993] ECR I-887, C-200/97 Ecotrade [1998] ECR I-7907, ESD C-379/98 PreussenElektra [2001] ECR I-2099.

⁵ Srov. např. rozsudky ESD C-41/90 Höfner, Elser v. Macroton GmbH [1991] ECR I-1979 a spojené věci C-180/98 až C-184/98 Pavlov (aj.) [2000] ECR I-6451.

⁶ To znamená, zda se poskytovatel veřejné podpory řídí pravidlem maximalizace svého prospěchu a zda by za stejných podmínek a okolností poskytl prostředky i soukromý věřitel, resp. investor.Srov. např. článek Kincl, M., Princip soukromého investora, Právní rádce, 23.11.2004, dostupné WWW: < http://pravniradce.ihned.cz/c1-15231530-princip-soukromeho-investora> či Taurig, V. P., Princip soukromého investora a soukromého věřitele, Právní rádce, 21.12.2009, dostupné WWW: < http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730860-princip-soukromeho-investora-a-soukromeho-veritele> K pojmům „soukromého investora" a „soukromého věřitele“ existuje poměrně bohatá rozhodovací praxe Komise a ESD. Srov. např.: rozsudky ESD C-234/84 Komise v. Belgie [1986] ECR 2263 nebo C-342/96 Tubacex [1999] ECR I-2459.

7  Srov. např. rozhodnutí Komise N-67/2010-Polsko vydané v rámci notifikačního řízení. V předmětném případě se jednalo se o podporu restaurace u solného dolu. Důl se nacházel v blízkosti slovenských a českých hranic, a proto Komise shledala, že dotace by mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy.

8  Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem. Mezi blokové výjimky upravené tímto nařízením se řadí např. regionální investiční podpora, podpora malých a středních podniků, podpora podnikání žen či podpora ochrany životního prostředí.

9  Srov. např. dvě aktuální rozhodnutí Komise týkající se České republiky, v nichž Komise konstatovala slučitelnost posuzovaných podpor s vnitřním trhem na základě aplikace individuální výjimky podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU: Podpora č. SA.34152 (2011/N) - Příspěvek na zpracování lesních hospodářských plánů, C(2012) 3200) a Podpora č. SA. 34291 (2012/N) – Dotační program „Poskytování příspěvků na podporu hospodaření v lesích v Moravskoslezském kraji pro období let 2013–2019“, C(2012) 3660.

¹⁰ Článek 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Pro oblast silniční dopravy je finanční hranice stanovena týmž nařízením na 100 000 EUR, pro další oblasti je pak upravena speciálními nařízeními (oblast zemědělství 7 500 EUR, oblast rybolovu 30 000 EUR, oblast služeb obecného hospodářského zájmu 500 000 EUR – srov. níže).

11 Upozorňujeme, že s ohledem na dikci čl. 10 odst. 1 prováděcího nařízení č. 659/1999 je kdokoliv oprávněn učinit vůči Komisi podnět, že došlo k poskytnutí protiprávní veřejné podpory, a Komise je v takovém případě povinna takový podnět prověřit. To pro poskytovatele podpory fakticky znamená, že např. konkurenti příjemců nenotifikované podpory mohou tohoto nástroje využívat, aby poskytování podpory konkurenci zabránily či snížily. Srov. článek Kincl, M., Navracení veřejné podpory, Právní rádce, 28.5.2008, dostupné WWW: < http://pravniradce.ihned.cz/c1-25053010-navraceni-verejne-podpory>

¹² Článek 2 odst. 7 a 8 nařízení č. 360/2012.

13 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Modernizace státní podpory v EU, COM(2012) 209, 8.5.2012.

14  Srov. Sdělení bod 7.

15 Srov. webové stránky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Komise.

16  Sdělení bod 8.

17 Úloha Komise je v této souvislosti však omezena na podání vysvětlení k tomu, jak sama chápe a uplatňuje čl. 107 a násl. SFEU, a to samozřejmě v návaznosti na rozhodovací praxi ESD. V těchto intencích plánuje Komise podat v zájmu jednodušší implementace další vysvětlení i k hlavním konceptům, jež s pojmem veřejné podpory souvisí.

 18 Při aplikaci pravidla de minimis a blokových výjimek nejsou členské státy povinny předmětné opatření notifikovat u Komise. Srov. Výše.

19 Je však třeba upozornit též na úpravu obsaženou v zákoně č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory. Tento zákon je ovšem na rozdíl od zákona č. 215/2004 Sb. partikulární úpravou, jež implementuje příslušné evropské transparenční směrnice a stanoví toliko některá práva a povinnosti (i) osob ovládaných subjekty veřejné správy a (ii) tzv. odděleně účtujících osob (tj. osob majících zvláštní nebo výlučná práva udělená subjektem veřejné správy anebo kterým bylo svěřeno poskytování služeb obecného hospodářského a které současně vykonávají také jiné činnosti nebo poskytují jiné služby).

20  § 1 Zákona.

21 Srov. pozn. 9 výše.

22  Srov. § 2 Zákona.

23 § 3 odst. 3 písm. h) Zákona.

24 § 3a odst. 4 Zákona. Neuvedení příslušného předpisu EU je nově správním deliktem. Koordinační orgán (tedy zpravidla Úřad) je oprávněn v tomto případě uložit poskytovateli podpory malého rozsahu opatření k nápravě spočívající v povinnosti poskytovatele dodatečně označit poskytnutou podporu jako podporu malého rozsahu. Stejně tak je oprávněn uložit poskytovateli povinnost dodatečně zaznamenat do centrálního registru podporu malého rozsahu, pokud poskytovatel tuto svou povinnost vůbec nesplnil. Skutečnost, zda byla podpora zapsána do centrálního registru a zda v právním úkonu poskytnutí zmíněn příslušný předpis EU, může koordinační orgán přezkoumat (resp. zahájit řízení o přezkoumání) do 3let ode dne poskytnutí podpory malého rozsahu. Nesplnění povinnosti stanovené v opatření k nápravě je samostatným správním deliktem, za který je koordinační orgán oprávněn uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

25 Povinnost mlčenlivosti se však nevztahuje na svědectví či vyjádření poskytnuté orgánům činným v trestním řízení ani poskytnutí informací a údajů Komisi či jiným správním orgánům pro účely výkonu jejich působnosti či povinností (§ 6a Zákona).

26 Srov. např. stanovisko Senátu ČR (dostupné WWW: < http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/original?docid =64888&varid=54747&fileid=53746>) či Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR (dostupné WWW: <http://www.spcr.cz/stanoviska-sp-cr/stanovisko-ke-sdeleni-komise-o-modernizaci-statni-podpory-v-eu>).

Novela zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory:

Novela se dotýká zejména poskytování podpor malého rozsahu (tj. podpor v režimu de minimis):

u zavádí povinnost poskytovatelů podpory malého rozsahu výslovně odkazovat (ve smlouvě, příp. rozhodnutí o poskytnutí podpory) na evropský předpis, podle kterého byla podpora poskytnuta (zpravidla nařízení č. 1998/2006);

u posiluje a rozšiřuje koordinační a kontrolní úlohu koordinačního orgánu (Úřad, Ministerstvo zemědělství ČR) ve vztahu k poskytovatelům podpor malého rozsahu.

Znaky veřejné podpory:

- Zatížení veřejných rozpočtů (zdrojů).

- Zvýhodnění určitého podniku či odvětví.

- Možné narušení hospodářské soutěže.

- Možné ovlivnění obchodu mezi členskými státy.

"Právní úprava veřejné podpory na úrovni EU má především zabránit tomu, aby členské státy zvýhodňovaly některé (své) podniky na vnitřním trhu na úkor jiných. Evropská právní úprava pokládá veřejné podpory za obecně nežádoucí a neslučitelné s vnitřním trhem, a proto jsou veřejné podpory, až na výjimky, právem EU zakázány."

"S koncem roku 2013 vyprší účinnost řady klíčových nástrojů veřejné podpory. Je připravován víceletý finanční rámec EU spolu s pravidly čerpání strukturálních fondů na období 2014-2020, dochází k posilování systému ekonomického a rozpočtového dohledu EU nad členskými státy, a to zvláště nad státy eurozóny."

Jan Brodec
advokát a odborný asistent Právnické fakulty UK

Ondřej Trnka
advokátní koncipient a doktorand Právnické fakulty UK

Eva Stanková
studentka pátého ročníku Právnické fakulty UK