Dlouho to vypadalo, že se s nástupem nového ministra omezila diskuse o resortních věcech Ministerstva spravedlnosti pouze na státní zastupitelství a jeho reformu... Jak byste na toto tvrzení reagoval?

Bohužel, trochu to tak vypadá. Téma státního zastupitelství je mimořádně zpolitizované a citlivě vnímané, vždyť i výměna na postu ministra spravedlnosti byla v médiích s tímto tématem spojována, přestože to bylo oficiálně popíráno. Částečně to mohlo být způsobeno i tím, že největší ministerský projekt, jímž je rekodifikace soukromého práva, je od jara platným právem ve Sbírce, a tak trochu polevil mediální zájem, který byl vyvoláván prosazováním nového občanského zákoníku. Ale v činnosti ministerstva je opak pravdou. Téma státního zastupitelství je z našeho pohledu ve fázi věcného záměru nového zákona dokončené a předložené vládě. Je nyní na vládě, aby návrh schválila, případně změnila, a podle toho se opět pustíme do práce nad paragrafovým zněním. Resp. i to v návrzích samozřejmě již připraveno máme. Na čem nyní finišujeme, je především doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku.

V jakém smyslu se dá mluvit po nástupu nového ministra Pavla Blažka o kontinuitě a v jakém o diskontinuitě na ministerstvu?

Z mého pohledu hodnotím nástup nového ministra jako kontinuitu. Ovšem tím mám na mysli pouze svou sekci, tj. rozvojové projekty legislativy a eJustice. V sekci správy justice došlo k výrazným změnám, neboť ji opustil náměstek Filip Melzer a převzal ji první náměstek Daniel Volák. Ke změnám došlo i na místech ředitelů a do jisté míry i priorit.

Jak pokračuje projekt "elektronizace" justice?

Myslím si, že velmi dobře, byť každý může namítnout, že se mu zdá tempo příliš pomalé, či příliš rychlé. V poslední době jsem zaznamenal mezi advokáty spíše druhou výhradu, a to kvůli uplynutí přechodného období a vzniku povinnosti využívání datových schránek. Psal i přednášel jsem pro Komoru cyklus kurzů, aby byl náběh co nejhladší, ale někteří kolegové se elektronizaci brání zuby nehty. Naopak u soudů již nedůvěra vůči datovým schránkám dávno pominula a sjednocení povinnosti elektronického doručování advokátům jednoznačně vítají. Vedle toho jsme tento rok zprovoznili úplně nový obchodní rejstřík a zavedli první originál elektronického soudního spisu v agendě elektronického platebního rozkazu. A budeme pokračovat dál.

Jak je v současné době rozšířen elektronický platební rozkaz?

Samotný institut elektronického platebního rozkazu je rozšířen univerzálně, každý žalobce jej může za podmínek stanovených v o. s. ř. beze změny od roku 2008 využít a podat. V roce 2011 došlo k poměrně zásadní revizi soudních poplatků. Osobně jsem se stavěl proti zrušení poplatkové preference elektronického podání návrhu, a tak zde zvýhodnění zůstalo, byť pokleslo z poloviny na pouhou jednu pětinu. I tak ale lze konstatovat, že využití elektronického platebního rozkazu je mezi žalobci, zejména těmi hromadnými, rozšířeno již jako standardní forma podání. Za rok 2011 bylo podáno na okresních soudech celkem 606 445 návrhům na vydání elektronického platebního rozkazu, oproti 171 441 návrhů na vydání běžného platebního rozkazu. Velké změny se v tomto roce dějí spíše na soudech, neboť se zcela změnila vnitřní práce s návrhem, který je zpracováván a veden na soudu výhradně elektronicky.

Jak se osvědčily změny zavedené v obchodním rejstříku (jednodušší podání prostřednictvím internetu apod.)?

Z pravidelných porad s předsedy soudů mám dojem, že počátky nebyly úplně jednoduché, neboť jde o kompletně nový systém, což se pozná především uvnitř. Nová aplikace je procesní povahy a aparát soudů do jisté míry nutí k unifikovaným postupům. Neumožňuje též různé neprocesní úpravy spisu, antidatování apod., vše podstatné v systému zůstává a je evidováno. To se ne všem líbilo, ale je to cesta správným směrem, především v zájmu transparentnosti postupů při výkonu veřejné moci a ve prospěch předvídatelnosti rozhodnutí pro účastníky. Druhou zásadní změnou je centralizace a napojení rejstříku na základní registry. I to je cestou správným směrem, která dlouhodobě zjednoduší a zkvalitní výkon veřejné moci, ovšem po přechodnou dobu to vyvolalo komplikace s potřebou oprav obrovského množství nesprávných dat, která se mezi jednotlivými registry lišila.

Čekají podnikatele nějaká další podobná zjednodušení založená na elektronických možnostech a dálkovém přístupu?

Určitě ano. Chystáme jednak rozšíření obchodního rejstříku na co nejvíce forem právnických osob, takže bychom v něm od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku měli najít i spolky aj. Rozvíjet budeme dále elektronický soudní spis. Již od 1. ledna příštího roku začneme s testováním e-spisu při nařizování exekucí, pak se pustíme do insolvence a správního soudnictví. A rozšiřovat budeme i jeho funkce, zejména vzdálený přístup pro účastníky. Možnost nahlížení do originálu spisu z domova či vlastní kanceláře, včetně možnosti stažení elektronické repliky (kopie), je mimořádně komfortní vidinou dalšího rozvoje služeb eJustice.

Z vlády byl stažen návrh na zavedení na změnu zákona o soudech a soudcích, který měl zavést automatický generátor přidělované věci. Z jakého důvodu se tak stalo?

Stalo se tak z toho důvodu, že právě v justiční sekci dochází k určitým redefinicím priorit a ministerstvo chce předložit pouze jedinou novelu zákona o soudech a soudcích, v níž mají být obsaženy všechny jeho záměry do konce funkčního období této vlády. Faktem je, že štěpení jednotlivých témat, byť věcně samostatných, do více novel stejných zákonů bylo v minulosti kritizováno, takže opačné strategii nového ministra v tomto rozumím.

Jakým směrem by se měla tato úprava posouvat?

Na první poradě nového ministra spravedlnosti s předsedy soudů bylo především dohodnuto, že ministerstvo bude více naslouchat jejich hlasům. Předsedové si vůči automatickému generátoru přidělování věcí stěžují jednak na prvek nedůvěry vůči nim a stávajícímu rozdělování nápadu dle rozvrhu práce, jednak na omezení potřebných specializací, neboť generátor náhody vyžaduje na každou věc existenci alespoň dvou soudních senátů. To může být zejména u menších soudů problém. Další porada má proběhnout 17. září (rozhovor proběhl před tímto datem - pozn. aut.) na Nejvyšším soudu, tak jsem sám zvědav, jakým směrem se tento záměr vyvine.

Jak to vypadá s rušením vrchních soudů, o kterém uvažoval Jiří Pospíšil?

Bohužel, k tomuto záměru není dostatek politické vůle a odvahy. ČSSD se ke změně Ústavy v této věci staví velice zdrženlivě a ani koalice není jednotná. Vnímám situaci tak, že sice existuje mírná odborná i politická většina pro jejich zrušení, ale je to spíše jen v ideové rovině. Jakmile se dostaneme na praktikálie typu konkrétních lidí, agend, dislokace apod., objevuje se množství obtížně řešitelných problémů. A myslím si, že ani většina justice si tak radikální změnu nepřeje, byť to samozřejmě není hlavní argument. Hlavním argumentem je reálná průchodnost a dnes dána není. Přesto do působnosti vrchních soudů zasáhneme, a to výrazně, v důsledku redefinice věcné příslušnosti krajských soudů v prvním stupni po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Uvědomme si především, že od 1. ledna 2014 přestanou vznikat obchodní závazkové vztahy, neboť úprava všech závazků bude sjednocena v občanském zákoníku. V takové situaci nebude mít smysl je rozlišovat ani v procesu, pominu-li že to nemá valný smysl ani dnes. Chceme, aby maximum agendy začínalo v prvním stupni na okresních soudech. Tím je určena funkční příslušnost krajských soudů ve druhém stupni a ukončení působnosti vrchních soudů v těchto agendách.

Jak vypadají práce na doprovodné legislativě k soukromoprávní rekodifikaci?

Práce na doprovodné legislativě k rekodifikaci soukromého práva běží přesně podle plánu. Dokončili jsme paragrafová znění novely občanského soudního řádu, nového zákona o zvláštních řízeních soudních, což jsou především nespory vyňaté z o. s. ř. a podstatně přepracované a rozšířené, zákona o veřejném rejstříku fyzických a právnických osob a velkého doprovodného zákona, který obsahuje desítky novel zákonů, do nichž promítá nové občanskoprávní instituty a terminologii. Všechny tyto návrhy právě rozesíláme do připomínek a do konce roku je předložíme vládě. V doprovodném zákoně měníme i předpisy v gesci jiných resortů, samozřejmě po dohodách s nimi. Výjimkou je Ministerstvo financí, které ve spolupráci s námi zpracovává novely kompletní daňové legislativy samo, neboť ji k 1. lednu 2012 přizpůsobuje nejen novému soukromému právu, ale i jejich projektu jednotného inkasního místa.

A přípravy nového zákona o nesporných řízeních soudních?

Jak jsem již uvedl, paragrafový návrh zákona je po tři čtvrtě roce prací a mnoha kolech interních připomínek a konzultací hotov a rozesíláme jej do vnějšího připomínkového řízení. Nejmenuje se ale zákon o "nesporech", nýbrž o zvláštních řízeních soudních, a to proto, že obsahuje nejen čisté nespory, ale všechna řízení, která vyžadují určitou specifickou procesní úpravu nad rámec o. s. ř. Zákon má stručnou obecnou část, která obsahuje jako zásady to, co bylo doposud v o. s. ř. konstruováno jako výjimky ze sporného procesu, například zahájení řízení z úřední povinnosti, dokazování nad rámec návrhů stran apod. Ve všem ostatním o. s. ř. použije podpůrně. Osvědčené není třeba měnit a nechceme mít další zcela samostatnou procesní úpravu pro civilní věci. Dále následuje rozsáhlá zvláštní část, která upravuje jednotlivá řízení ve věcech statusových práv, rodinného práva, dědictví a dalších oblastí.

Nový občanský soudní řád tedy nechystáte?

Novela sporného procesu reaguje na nový občanský zákoník a na koncepci oddělení nesporných řízení do zvláštního zákona. Jinak ovšem zachovává půdorys stávajícího o. s. ř., tj. nepřipravujeme nový zákon a nepouštíme se v této novele do kontroverzních témat nad rámec změn vynucených rekodifikací hmotného práva. Někdy se argumentuje tím, že ke stejnému datu jako nový občanský zákoník by měl být připraven a nabýt účinnosti též nový občanský soudní řád. Podle mého názoru to není pravda. Bylo by to sice teoreticky možné, ale prakticky jen obtížně proveditelné pro vysokou náročnost udržování konzistence paralelních změn hmotného i procesního práva v průběhu legislativního procesu. Sporný proces může fungovat víceméně pro jakékoli hmotné právo. Omezené jsou nejen lidské kapacity pro tvorbu takového zákona, ale ještě více pro jeho implementaci. Soudci i další odborná veřejnost budou mít co dělat s novým hmotným právem a proces pro ně bude po určitou dobu jedinou jistotou. Představa, že k 1. lednu 2014 máme i kompletně nový, nevyzkoušený proces pro aplikaci nového hmotného práva, by musela být pro justici děsivá.

Čekají nás ještě nějaké zásadní novely občanského zákoníku nebo zákona o obchodních korporacích?

Nový občanský zákoník i zákon o obchodních korporacích jsou již půl roku platným právem a přirozeně se tak dostaly do pozornosti celé odborné veřejnosti mnohem více než během normotvorby. Žádná připomínková řízení, byť v tomto případě byla mimořádně rozsáhlá a opakovaná, nemohou nahradit reálné poznatky z celé praxe. Justiční akademie již rozjela intenzivní školení soudců, soukromá sféra se začíná připravovat na nové vzory a pochopitelně se objevují dílčí náměty k úpravám samotného textu zákonů. Tyto připomínky shromažďujeme, vyhodnocujeme a řešíme zatím výkladem. Novelu základních zákonů oficiálně nechystáme, ale přesto nelze vyloučit, zda nakonec k minimální technické novele nepřikročíme. Ale spíše bych s tím počkal až po nabytí účinnosti a podrobnějším vyhodnocení. Nejde zatím o žádné limitní problémy, které by nebyly řešitelné výkladem. Rozhodně není nutné měnit v zákoně to či ono jenom proto, že by to někdo jiný napsal trochu jinak. K novému občanskému zákoníku jako dílu máme úctu a před nepromyšlenými dílčími zásahy vedenými jakýmkoli úmyslem jej budeme bránit. 

 

"Z mého pohledu hodnotím nástup nového ministra jako kontinuitu. Ovšem tím mám na mysli pouze svou sekci, tj. rozvojové projekty legislativy a eJustice."

"Již od 1. ledna příštího roku začneme s testováním e-spisu při nařizování exekucí, pak se pustíme do insolvence a správního soudnictví. A rozšiřovat budeme i jeho funkce, zejména vzdálený přístup pro účastníky."

Foto: Archiv Ministerstva spravedlnosti

Související