Odpor členských států a také stanoviska unijních právníků byly podle agentury Reuters důvodem, proč předkladatelka předpisu, místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová, svůj návrh v poslední chvíli zmírnila. Podklad nyní řeší legislativní služba. Evropská komise bude o návrhu jednat  14. listopadu.

Původní návrh Redingové počítal se zavedením 40procentní kvóty pro ženy ve vedení veřejně vlastněných podniků i podniků obchodovaných na burzách. Pokud by společnosti stanovenou kvótu nesplnily, čekaly by je výrazné sankce, například vyřazení ze soutěží o veřejné zakázky nebo odebrání dotací.

Proti návrhu se dříve postavilo celkem 10 států EU, konkrétně Česká republika, Velká Británie, Bulharsko, Dánsko, Maďarsko, Litva, Malta, Nizozemí, Švédsko a Slovinsko. Hlavním argumentem byl požadavek, že opatření tohoto druhu mají být přijímána výhradně na národní úrovni. Kvóty podle nich navíc nepřiměřeně zasahují do kompetencí soukromých firem.

V současnosti tvoří pozice obsazené ženami v dozorčích radách státních firem a společností obchodovaných na burze 14 % v celé EU. Podle původního návrhu Redingové mělo být toto číslo po roce 2020 skoro trojnásobné.

Související