Ke dni 31. prosinci 2011 byly územními finančními orgány evidovány kumulované daňové pohledávky v celkové výši 118,8 miliardy Kč, z toho objem nedoplatků vymáhaných činil 83,4 miliardy Kč. Podíl vymáhaných daňových nedoplatků k celkovému objemu daňových nedoplatků, evidovaných územními finančními orgány k 31. 12. 2011, se ve srovnání s rokem 2010 zvýšil o 3,3 procentního bodu na 70,2 %. Ve srovnání s předchozím rokem je tak patrný nárůst objemu vymáhaných daňových nedoplatků o 12,2 miliardy Kč (index 2011/2010 = 117,1 %).

Rozdíl mezi celkovým objemem evidovaných daňových nedoplatků a daňových nedoplatků evidovaných ve vymáhání (tj. 35,4 miliardy Kč) je srovnatelný s výsledkem roku 2010 (35,2 miliardy Kč) a tvoří jej daňové nedoplatky nepředané vymáhacím útvarům finančních úřadů do konce roku 2011 s evidovanými žádostmi daňových subjektů o posečkání úhrady nedoplatku či rozložení úhrady daně na splátky, o nichž nebylo ke konci sledovaného období správcem daně rozhodnuto. Dílem se jedná i o nedoplatky, které jsou předmětem řízení o odvolání a dosud nedokončených vytýkacích řízení, resp. nedokončených řízení o odstranění pochybností.

Problémem zůstává vymahatelnost některých pohledávek. V průběhu let 1996 až 2011 bylo finančními úřady odepsáno 151,1 miliardy Kč nedobytných daňových nedoplatků – tj. cca 10 miliardy Kč ročně.

Příčiny nedobytnosti daňových pohledávek

Mezi základní příčiny nedobytnosti daňových pohledávek patří zejména nemajetnost a předluženost dlužníků, nemožnost dohledání majetku dlužníků, úmrtí dlužníka a předluženost dědictví, zánik daňového subjektu bez právního nástupce, zvyšující se počet společností, které se dostávají do likvidace, přičemž mnohé z nich zůstávají dlouhodobě neřešeny. Vliv na nevymahatelnost pohledávek mají také účelové převody majetku daňových subjektů na jiné osoby ještě před vznikem nedoplatku, přičemž řada těchto subjektů je nekontaktních a bez příjmů, dále vykazování fiktivní ekonomické činnosti společností, které nevlastní žádný majetek apod.

Specifickou příčinou vzniku nedobytných pohledávek je často i nepřiměřené doměření daňových povinností podle pomůcek daňovým subjektům, které jsou již bez majetku nebo před insolvenčním řízením. Výše nedobytných pohledávek je v poměrně velké míře ovlivňována daňovými nedoplatky uplatněnými v konkurzních a insolvenčních řízeních a nedoplatky obchodních společností v likvidaci (dlouhá doba jejich trvání a často nízká výtěžnost pro správce daně). Příčiny nevymahatelnosti pohledávek lze v posledním roce spatřovat také v narůstající platební neschopnosti daňových subjektů z důvodu hospodářské recese, které se v inkasu daňových příjmů projevují opožděně.

Co ovlivňuje efektivitu výběru daní?

Vývoj daňových nedoplatků, významně ovlivňují dopady hospodářské recese, které se v příjmech veřejných rozpočtů projevují se zpožděním. Vzrostl počet daňových subjektů, jejichž daňové nedoplatky byly v důsledku neplnění splatných daňových povinností předány k vymáhání poprvé, přičemž v letech předchozích byla jejich platební morálka ve většině případů bez problémů. Pokračoval růst druhotné platební neschopnosti, která vedla v mnoha případech k omezení či k ukončení podnikatelské činnosti některých daňových subjektů.

Narůstá počet daňových dlužníků (fyzických i právnických osob) v platební neschopnosti a v předlužení. Závazky těchto subjektů nejsou pouze vůči správci daně, ale i vůči dalším orgánům či podnikatelským subjektům nebo občanům.U právnických osob se do postavení největších dlužníků stále častěji dostávají obchodní společnosti, jejichž statutární orgány tvoří osoby nekontaktní, zejména cizinci, kteří na sebe pouze formálně a za úplatu přebírají účasti v obchodních společnostech, bez faktických znalostí a schopností tuto funkci vykonávat a bez dostatečné informovanosti o skutečném ekonomickém stavu obchodní společnosti (zejména o pohledávkách a závazcích).

Přibývají případy, kdy daňoví dlužníci (zejména obchodní společnosti) utlumí, resp. ukončí podnikatelské aktivity, aniž by uhradili své povinnosti vůči veřejným rozpočtům, a v některých případech nadále pokračují v podnikatelských aktivitách v nově zřízených obchodních společnostech se stejným předmětem činnosti. Přitom i tyto společnosti zanechávají následně nevymahatelné pohledávky v řádech milionů Kč. Přesto není takové jednání osob, vzhledem k nedostatku legislativních překážek, stále vyloučeno. Vymožení daňového nedoplatku je v těchto případech téměř nemožné.

Zvyšuje se počet nekontaktních daňových subjektů.

Stále více daňových subjektů se stěhuje do velkých městských aglomerací s cílem vyhnout se případné daňové kontrole.

Státní správa jako další z důvodů uvádí i nabytí účinnosti nového daňového řádu a s tím související nutnost jeho implementace do stávajícího informačního systému (ADIS). S tím se nedá souhlasit. Daňový řád byl přijat v roce 2009 a státní správa měla dost času na to, připravit se na jeho účinnost.

Snižování počtu daňových kontrol

MF ČR uvádí, že jedním z faktorů snižujícího se počtu uskutečněných daňových kontrol, je jejich náročnost. S tím se dá určitě souhlasit, nicméně z vlastní zkušenosti jsou prvoinstanční správci daně v oblasti daňové kontroly spíše pasivní a zaměřují se na oblasti, které svou povahou a objemem ztrácejí z hlediska výnosu daní a cel na významu.

Struktura pracovníků správce daně

Co dále může ovlivňovat efektivitu výběru daní? Podle mého názoru je jedním z rozhodujících faktorů struktura pracovníků správce daně. Nelze nezachytit trend zvyšujícího se průměrného věku pracovníků orgánů finanční správy. Snižuje se počet zaměstnanců ve věku do 30 let a ve věku od 31 do 40 let a naopak trvale narůstající počet zaměstnanců ve věku od 41 do 50 let a nad 50 let. Navíc, v souvislosti s úspornými opatřeními došlo k efektivnímu snížení nominálních platů. Orgány finanční správy tak nejsou vyhledávaným zaměstnavatelem pro mladé lidi na počátku pracovní kariéry.

Nechme se překvapit

Vzhledem k ekonomickému vývoji v roce 2012 – HDP r/r v % po čtvrtletích: -0,7; -1,0; -1,5 – se nedá očekávat zvýšený výnos daní a cel. I když z přehledu vývoje HDP na meziroční bázi ve stálých cenách roku a vývoj výnosů daní a cel vyplývá, že míra růstu inkasa všech daní a cel roste rychleji než HDP. Nechme se překvapit.

Ministerstvo financí České republiky zatím nezveřejnilo své odhady zlepšení této funkce státní správy. Vzhledem k popsaným důvodům nevidím přímou souvislost mezi reformou finanční správy a zlepšením výběru daní.

Zdroje článku (a článku Co přinese finanční a celní správa?v Právním rádci 2012, č. 12, s. 17-19):
zákon o finanční správě,
zákon o celní správě,
vyhlášky, pokyny GFŘ,
internetová prezentace MF ČR
zprávy o činnosti MF ČR

Související