Ombudsman provedl šetření, ve kterém zkoumal, nakolik podnikatelé plní svou povinnost předávat obchodnímu rejstříku účetní závěrky a jak je k tomu nutí rejstříkové soudy. Výsledky ukázaly, že míra naplněnosti sbírky listin je pouze 28 %, tedy že více než dvě třetiny podnikatelů svou zákonnou povinnost ignorují. Navíc více než polovina podnikatelů nedodala účetní závěrku za dobu své činnosti ani jednou.

Předmětem šetření bylo také prověření činnosti rejstříkových soudů. Kontrola naplněnosti sbírky listin není podle ombudsmana prováděna dostatečně. Důvodem je, že soudy nemají efektivní nástroje, kterými by na podnikatelích mohly splnění zákonné povinnosti vynutit, ani dostatečné personální a materiální zabezpečení.

Neexistuje například software, který by soudům umožňoval mít přehled o dokládání účetních závěrek. Současně platí, že s výjimkou Krajského soudu v Hradci Králové, soudy neprovádí kontrolu naplněnosti sbírky listin z vlastní iniciativy, zejména z důvodu nedostatečné personální kapacity. Kontrolu proto provádí pouze na základě podnětu týkajícího se konkrétního podnikatele.

Pokud soud zjistí absenci účetní závěrky, zašle subjektu výzvu k doplnění a pokud na ni subjekt nereaguje ani opakovaně, může mu uložit pořádkovou pokutu. Ve zprávě o šetření se uvádí, že „společnost raději platí pořádkové pokuty, ale účetní závěrku nedoloží,“ a tak jsou tyto nástroje podle soudů neefektivní.

Ministr spravedlnosti slíbil upravit informační systém obchodního rejstříku a iniciovat legislativní změny. Řešením by mohla být například změna daňových předpisů. Povinnou součástí daňového přiznání právnických osob by již nebyla účetní závěrka, ale prohlášení o jejím založení do sbírky listin. Nezaložení účetní závěrky by pak znamenalo nesplnění daňové povinnosti. Dalšími možnými řešeními mohou být navýšení personálu a mzdových prostředků nebo zvýšení horní sazby pořádkové pokuty.

Související