„Výjimka byla udělena z obecného zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů; konkrétně ze zákazu rušit a poškozovat sídla užívaná živočichy – skokanem skřehotavým (kriticky ohrožený druh), kuňkou ohnivou, skokanem zeleným, čolkem obecným, čolkem velkým, ještěrkou obecnou, slepýšem křehkým a ledňáčkem říčním (silně ohrožené druhy). Proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (žalovaný) si podalo žalobu občanské sdružení Hezké Jižní Město. Městský soud v Praze žalobě vyhověl. Rozsudek městského soudu napadli kasační stížností žalovaný a společnost Skanska. Nejvyšší správní soud přisvědčil námitkám občanského sdružení a závěrům městského soudu; zejména se zabýval zákonností udělení předmětné výjimky. Zásadní otázkou bylo, v jakých případech může být výjimka z ochrany zvláště chráněných živočichů odůvodněna veřejným zájmem na výstavbě bytů,“ je rekapitulován průběh věci na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu totiž musí být veřejný zájem výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu soukromého.

„V posuzovaném případě je nesporným veřejným zájmem ochrana zvláště chráněných živočichů, protože napadené správní rozhodnutí je rozhodnutím o udělení výjimky z obecného zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje těchto živočichů, přičemž předmětná výjimka byla udělena soukromé společnosti, která hodlá realizovat svůj investiční záměr, jehož cílem je s největší pravděpodobností její zisk. Skutečnost, že vedlejším důsledkem podnikatelské činnosti osoby zúčastněné na řízení je uspokojení bytové potřeby jejích zákazníků, ještě nemusí vytvářet odpovídající sociální veřejný zájem,“ stojí na webu.

Související