Veřejný ochránce práv se opakovaně setkává s případy, kdy vlastníci kulturních památek zanedbávají své povinnosti vyplývající pro ně ze zákona o státní památkové péči, přičemž v některých případech se k této nečinnosti a nezájmu vlastníků přidává nečinnost správních orgánů, které by měly na řádný stav památek dohlížet.
Pro tyto případy je charakteristická nedostatečná spolupráce a především komunikace mezi orgány státní památkové péče, národního památkového ústavu a vlastníky památek. Výjimkou nejsou ani případy, kdy selhává komunikace a spolupráce mezi výkonným orgánem státní památkové péče a národním památkovým ústavem. Veškeré tyto negativní projevy v komunikaci a součinnosti mezi jednotlivými složkami státní památkové péče se pak odráží v komunikaci a spolupráci s vlastníkem památky, což v konečném důsledku může vést k jeho rezignaci na zajištění její řádné údržby a zachování jejích autentických historických hodnot.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později