Potravinové právo

Jak byste definovala na základě vlastní zkušenosti potravinové právo?

Mluvíme-li o potravinovém právu, máme zpravidla na mysli soubor právních norem, které se týkají potravin. Pokrývají všechny fáze výroby, zpracování a distribuce potravin, krmiv a dalších agrárních komodit a stanovují právo spotřebitele na bezpečné potraviny a přesné a pravdivé informace o nich. Úkolem potravinového práva EU je harmonizovat stávající vnitrostátní požadavky s cílem zajistit volný pohyb potravin a krmiv v EU. Koncepce potravinářské legislativy, nebo chceme-li potravinového práva, není založena pouze na jednom právním předpisu, ať národním či evropském, ale na celém jejich komplexu. Tento komplex však, bohužel, čím dál víc narůstá a roste tak nepřehlednost požadavků uvedených v jednotlivých právních předpisech.

Jak vnímáte vznik a vývoj tohoto právního oboru? Co pro něj bylo klíčové?

V důsledku řady potravinových a krmivových krizí (např. BSE a dioxiny) byla počátkem tohoto tisíciletí provedena důkladná reforma politiky v oblasti bezpečnosti potravin, která u všech potravin bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny v EU nebo dovezeny ze třetích zemí, v rámci celého výrobního a distribučního řetězce zajišťuje vysoký stupeň bezpečnosti potravin prodávaných v EU. V roce 1999 přijala Evropská komise Bílou knihu o bezpečnosti potravin, kde navrhla opatření zaměřená na lepší koordinaci a provázanost zajišťování bezpečnosti potravin, vztahující se na všechna odvětví potravinového řetězce od výroby krmiv až po dopravu a maloobchodní prodej. Zásady formulované v Bílé knize utvářejí obsah již schválených i připravovaných právních předpisů upravujících v současné době oblast potravin.

Obecné zásady potravinového práva byly stanoveny rámcovým nařízením (nařízení (ES) č. 178/2002) známým jako "obecné potravinové právo" a vstoupily v platnost v roce 2002. Nařízení stanovilo obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřídilo Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a určilo postupy týkající se bezpečnosti potravin. Zohlednilo "zásadu předběžné opatrnosti" a stanovilo obecná ustanovení o povinnosti zajistit sledovatelnost potravin a krmiv. Dále zavedlo systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF).

Významným aspektem je nepochybně také globalizace. Přestože se obchod s potravinami v posledních letech dramaticky zvýšil, potraviny musí být stále bezpečné a nesmí ohrozit zdraví spotřebitelů nebo představovat hrozbu pro bezpečnost a ochranu zdraví živočišných a rostlinných populací.

Jaké jsou nejdůležitější otázky, kterými se aktuální potravinové právo zabývá?

Cílem potravinového práva je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví, proto je a bude zásadní otázkou bezpečnost potravin a jejich správné označení. Klíčový význam bude mít lepší komunikace, hodnocení a vysvětlení možných rizik, včetně plné transparentnosti vědeckých stanovisek.

Identifikace původu potravin, složek potravin a krmiv má zásadní význam pro ochranu spotřebitele, a to zejména pokud se zjistí, že byly vadné. Sílí tlak na uvádění země původu potraviny a lze předpokládat, že Evropská komise tomuto tlaku zkrátka jednou podlehne.

Konkrétně je v současné době velkým tématem značení potravin podle nových pravidel EU - povinná velikost písma, rozsah povinných údajů na potravinách apod.

Jakým směrem se podle vás bude potravinové právo rozvíjet?

V rámci globalizace potravinového řetězce a obchodu s potravinami získávají globální povahu i rizika bezpečnosti dovážených i vyvážených potravin. Potraviny, které vstupují v současné době na trh EU, pocházejí de facto z celého světa. Stále existuje riziko zavlečení nových nebezpečí do EU. K problémům s porušováním zdravotní nezávadnosti potravin však může docházet i v rámci samotné EU a jejích členských států. Totéž se týká i falšování potravin a klamání spotřebitele. To, co mohl být v minulosti regionální nebo jen vnitrostátní problém, se může nyní rychle stát celoevropským nebo dokonce globálním problémem, pokud vznikne zdravotní závadnost v rozsáhle obchodované nebo používané potravině nebo její složce. Naposledy skandál s nedeklarovaným koňským masem ukázal, jak je otázka správného označení potraviny citlivá. Proto orgány EU věnují a budou věnovat rostoucí pozornost bezpečnosti a kvalitě potravin a s tím spojené výměně informací z širokého okruhu zdrojů o možných rizicích a systémům jejich hodnocení, aby mohla být přijata vhodná a účinná opatření pro ochranu spotřebitelů.

Jan Januš

Foto Radovan Miča, archiv Economia