Diskriminace v pracovněprávních vztazích může mít nejrůznější podoby. Ustanovení § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona postihuje jako případ nepřímé diskriminace i situaci, kdy zaměstnavatel nepřijme přiměřená opatření umožňující osobě se zdravotním postižením přístup k zaměstnání. To neplatí jen tehdy, pokud by přijetí takového opatření pro zaměstnavatele představovalo nepřiměřené zatížení.
Institut přiměřeného opatření vychází ze směrnice č. 2000/78/ES. Jedná se o individuální opatření zaměstnavatele, které vždy musí být šité na míru konkrétnímu zaměstnanci a jeho potřebám při práci. V odůvodnění směrnice nalézáme alespoň demonstrativní výčet opatření, která mohou být ze strany zaměstnavatele přijata: jsou jimi přizpůsobení pracovních prostorů a zařízení, režimu pracovní doby či dělby úkolů a poskytnutí vzdělávacích nebo zaškolovacích opatření.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později