Realita tuzemských kapitálových společností je plná souběhů funkcí. Jednatelé či členové představenstva zaujímají ve společnosti další pozice a zpravidla je vykonávají v pracovním poměru. Názor na přípustnost takových souběžných poměrů se v čase vyvíjel.
STAV DO 31. PROSINCE 2011
Judikatura již v první polovině 90. let 20. století zdůraznila, že vztah mezi společností a členem orgánu je vždy jen obchodněprávní. Soudy ustáleně vylučovaly, aby funkci kdokoliv vykonával v pracovním poměru. Připustily sice, aby fyzická osoba, která funkci zastává, vstoupila se společností do souběžného poměru. Jeho předmětem však musela být jiná činnost, než kterou zahrnuje funkce člena orgánu. Z jednatelů či členů představenstva se začaly stávat pomocné síly, odborní referenti, úsekoví vedoucí apod. Nápaditost praxe dokumentuje série rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ten postupně upřesnil, že není podstatné, jak je smlouva nazvána či na jakou činnost se formálně uzavírá, nýbrž co je jejím obsahem. Byl-li jím výkon obchodního vedení, souběžný pracovní poměr nemohl vzniknout.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr Čech
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



