Systém nového práva navazuje na dosavadní úpravu. Již ta zapovídala, aby jiného zastupoval ten, jehož zájmy kolidovaly se zájmy zastoupeného (§ 22 odst. 2 ObčZ). Judikatura postupně vyjasnila, nakolik pravidlo vztáhnout na jednání statutárního orgánu obchodní společnosti či jeho člena. Ten sice společnost nezastupoval; společnost jím jednala přímo (osobně). Praxe se přesto ustálila na závěru o analogickém použití zákazu. Vždy však jen, nebyl-li střet zájmů v konkrétním případě vyřešen podle zvláštních ustanovení obchodního práva a tím odstraněn. Jestliže obchodní zákoník ukládal pro případ zájmového střetu určitý postup, bylo třeba jej dodržet. Ne-li, prosadily se důsledky, které předvídal obchodní zákoník. Pokud účastníci vyhověli požadavkům jím stanoveným, zájmová kolize pominula. O aplikaci obecného zákazu a důsledků jeho porušení tak bylo možné uvažovat, jen chyběla-li zvláštní úprava pro kolizní jednání v obchodním zákoníku. Viz např. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2010 ke sp. zn. 29 Cdo 910/2009.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 95 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr Čech
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



