Systém nového práva navazuje na dosavadní úpravu. Již ta zapovídala, aby jiného zastupoval ten, jehož zájmy kolidovaly se zájmy zastoupeného (§ 22 odst. 2 ObčZ). Judikatura postupně vyjasnila, nakolik pravidlo vztáhnout na jednání statutárního orgánu obchodní společnosti či jeho člena. Ten sice společnost nezastupoval; společnost jím jednala přímo (osobně). Praxe se přesto ustálila na závěru o analogickém použití zákazu. Vždy však jen, nebyl-li střet zájmů v konkrétním případě vyřešen podle zvláštních ustanovení obchodního práva a tím odstraněn. Jestliže obchodní zákoník ukládal pro případ zájmového střetu určitý postup, bylo třeba jej dodržet. Ne-li, prosadily se důsledky, které předvídal obchodní zákoník. Pokud účastníci vyhověli požadavkům jím stanoveným, zájmová kolize pominula. O aplikaci obecného zákazu a důsledků jeho porušení tak bylo možné uvažovat, jen chyběla-li zvláštní úprava pro kolizní jednání v obchodním zákoníku. Viz např. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2010 ke sp. zn. 29 Cdo 910/2009.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 95 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později