1) Jak se změní daně zaměstnancům a zaměstnavatelům?

2) Výpočet daně z nemovitostí se od Nového roku změnil a byla zrušena dědická daň. Jaký to bude mít dopad na daňové poplatníky?


JAN MOLÍN

Daňový poradce, partner poradenské společnosti MIVO

1) Začněme změnou, která je účinná už od roku 2013, ale projeví se až letos. Zaměstnanci s příjmem přesahujícím 103 536 korun za měsíc (byť se to stalo jen jednou během roku) nemohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování, ale sami si musí podat daňové přiznání.

Pro mnoho plátců i poplatníků je významná změna v uplatňování srážkové daně od roku 2014 (nepodepsal-li zaměstnanec prohlášení k dani). Srážková daň se bude (v rámci závislé činnosti) vztahovat pouze na dohody o provedení práce do 10 000 korun za měsíc (na jiné příjmy ze závislé činnosti už nikoliv). Zároveň takový příjem nepodléhá pojistnému. Po skončení roku lze srážku překvalifikovat na zálohu, a to jak v rámci ročního zúčtování, tak i v daňovém přiznání.

Příjmy žáků a studentů z praktického výcviku jsou zcela osvobozeny od daně z příjmů (a nadále se z nich neplatí pojistné).

Limit darů "na charitu", jež může fyzická osoba odečíst od základu daně, se zvyšuje z 10 procent na 15 procent (ze základu daně).

2) Problematika daně z nemovitostí je natolik složitá, že na tomto místě lze jen upozornit, aby si poplatníci zkontrolovali, zda se jim k 1. lednu 2014 nezměnil základ daně z nemovitostí a zda jim tedy kvůli novele nevznikla povinnost podat do 31. ledna 2014 daňové přiznání.

Příjmy z dědictví a odkazu jsou od ledna 2014 zahrnuty mezi příjmy podléhající dani z příjmů (fyzických či právnických osob), ale zároveň jsou zcela osvobozeny. Došlo tedy k faktickému zrušení daně dědické, což má pozitivní dopad na poplatníky, neboť (v některých případech) dochází ke snížení daňové zátěže.


MARTINA KNEIFLOVÁ

Advokátka, Ernst & Young

1) Rok 2014 zaměstnancům příliš mnoho změn ve zdanění nepřinesl. Základní parametry zůstaly stejné jako v minulém roce, tedy daň ve výši 15 procent počítaná z tzv. superhrubé mzdy, sedm procent solidární zvýšení daně z příjmu přesahujícího maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění. Ten vzrostl zcela minimálně a v roce 2014 činí 1 245 216 korun. Novinku ale zaznamenají někteří zaměstnanci, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce. V případě, že jejich měsíční příjem nepřesáhne 10 tisíc korun, bude podléhat konečné srážkové dani ve výši 15 procent, pokud zaměstnanec zároveň nepodepíše u tohoto zaměstnavatele prohlášení poplatníka. Nově bude mít zaměstnanec možnost zahrnout takové příjmy do daňového přiznání a snížit svůj základ daně o nezdanitelné části (třeba příspěvky na životní pojištění nebo úroky z hypotéky) a uplatnit příslušné slevy na dani. Dříve byl limit pro srážkovou daň 5 tisíc korun měsíčně, a to bez ohledu na právní vztah se zaměstnavatelem; tyto příjmy se ale již do daňového přiznání nezahrnovaly. Novinkou je také osvobození příjmů za práci žáků a studentů z praktického vyučování od daně.

2) Zrušení dědické daně samo o sobě nic neznamená, protože bezúplatné příjmy jsou nyní obecně předmětem daně z příjmů. Podstatné ale je, že bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu je od daně z příjmů osvobozen, a to bez ohledu na vztah dědice k zůstaviteli, což je jistě pro dědice pozitivní zpráva.

Změna výpočtu daně z nemovitých věcí (dříve daň z nemovitosti) na většinu poplatníků dopadne jen formou nově spočtené částky daně, kterou jim příslušný finanční úřad zašle k úhradě. Někteří poplatníci mají ale nově do 31. ledna 2014 povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí, přestože žádnou nemovitost nenabyli nebo nepozbyli. Tato povinnost vyplývá v určitých situacích z pojmových odlišností současné právní úpravy, přestože se základní principy daně nezměnily.


RADIM BOHÁČ

Odborný asistent, katedra finančního práva Právnické fakulty UK v Praze
Vedoucí oddělení Obecná daňová legislativa, Ministerstvo financí ČR

1) Ačkoliv se daňové zákony s účinností od 1. ledna 2014 zásadním způsobem změnily v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, co se týká zdaňování příjmů ze závislé činnosti, jde vesměs o změny terminologické (například podřazení funkčních požitků pod příjmy ze závislé činnosti). Asi nejvýznamnější změnou nesouvisející s rekodifikací soukromého práva je nové vymezení příjmů, které jsou zahrnovány do samostatného základu daně a které jsou zdaňovány 15procentní srážkovou daní. Nově jde pouze o příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 korun měsíčně. Novinkou je však možnost tyto příjmy po skončení zdaňovacího období zahrnout do daňového přiznání. To může být pro řadu poplatníků výhodné.

2) Změny v dani z nemovitostí (nově dani z nemovitých věcí) od 1. ledna 2014 byly učiněny v souvislosti s novým pojetím nemovitých věcí v novém občanském zákoníku. Tyto změny neznamenají zvýšení daňové zátěže pro poplatníky. Je možné, že některé z těchto změn budou pro poplatníky znamenat nutnost podat daňové přiznání, ovšem tam, kde to bylo možné (tj. tam, kde si správce daně může potřebné údaje opatřit sám), poplatníci daňové přiznání nebudou muset podávat a správce daně stanoví daň ex offo. Bezúplatná nabytí majetku děděním, která podléhala dani dědické, jež byla zrušena, budou nově předmětem daní z příjmů, ovšem veškerá bezúplatná nabytí majetku děděním nebo odkazem budou od těchto daní osvobozena.


MAGDALÉNA VYŠKOVSKÁ

Advokátka, daňové poradenství, Peterka & Partners

1) Novinkou u zdanění příjmů zaměstnanců je zvýšení limitu pro uplatnění srážkové daně u zaměstnance pracujícího pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce z 5000 korun na 10 000 korun za měsíc (podmínkou je, že zaměstnanec nepodepsal u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů). Na konci zdaňovacího období může nově zaměstnanec tyto příjmy zahrnout do přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Nevítanou změnou pro zaměstnance - daňové nerezidenty ze třetích zemí je zrušení možnosti uplatnění nezdanitelných částí základu daně, slev na dani na vyživovanou manželku/manžela a daňového zvýhodnění/bonusu na vyživované dítě.

2) V zákoně o dani z nemovitých věcí (dříve zákon o dani z nemovitostí) došlo k rozsáhlým terminologickým změnám souvisejícím s přijetím nového občanského zákoníku. Pro daň z nemovitých věcí zůstávají však stavby i nadále samostatným předmětem daně. Dopady novelizace na daňové poplatníky tedy nejsou významné.

Vzhledem k osvobození od daně dědické u nabytí majetku děděním u fyzických osob v první a druhé skupině do konce roku 2013, jen ve zcela ojedinělých případech docházelo ke skutečnému zdanění daní dědickou při nabytí majetku děděním u ostatních fyzických osob a u právnických osob. Zrušení daně dědické se tak daňových poplatníků nedotkne.

Související