Podle § 26 odst. 1 zákona o rodině platilo, že "před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu". Podle § 50 odst. 1 zákona o rodině pak platilo, že "nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu a nedohodnou-li se o úpravě výchovy a výživy dítěte, může soud i bez návrhu rozhodnout, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu". Ustanovení § 26 až § 28 zákona o rodině zde platila obdobně. Podle § 86 odst. 1 zákona o rodině platilo, že "nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (§ 50)". Tato ustanovení nevzbuzovala žádnou pochybnost, jejich znění byla srozumitelná, praxe ani teorie s nimi neměly výraznější problém, a nebylo-li dohody rodičů, postupoval soud v souladu s nimi. Byla-li mezi rodiči uzavřena dohoda, postupoval podle § 26 odst. 3 zákona o rodině, podle kterého "rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti mohlo být nahrazeno dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebovala schválení soudem". Na rozdíl od dohody o styku rodičů s dítětem, která ke své platnosti nepotřebovala schválení soudem.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



