Dobám, kdy účastník řízení domáhající se neplatnosti jednání učiněného v duševní poruše musel přesvědčit soud "zcela jednoznačně" a "bez jakéhokoli náznaku pravděpodobnosti", patrně odzvonilo. Alespoň podle nedávného nálezu ústavních soudců, kteří judikovali, že takto těžké důkazní břemeno porušuje právo na rovnost v řízení před soudem.
V daném nálezu Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti muže, jenž usiloval o zneplatnění svého podpisu na směnce, která sloužila jako zajištění úvěru. Stěžovatel se po neúspěšných jednáních o soudů prvního a druhého stupně snažil dovolat k Nejvyššímu soudu, který ale jeho podání odmítl, protože "závěr, podle něhož (v mimosměnečných poměrech) neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu nedokáže posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout a je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačně skutkový závěr, je judikaturou standardně zastáván."
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



