Soud to odůvodnil neúčelností vynaložených nákladů, protože ČT využila právního zastoupení, za nějž zaplatila externí právní kanceláři. Neúčelnost tak podle názoru soudu spočívala v tom, že ČT disponuje vlastními právníky, kteří by stejné právní úkony zvládli také. ČT kontrovala množstvím takových případů a snahou o hospodárnost.
"Ústavní soud konstatoval, že plnění veřejnoprávní funkce ČT jako institucí veřejného práva ze zákona na státu a jeho rozpočtu nezávislou není výkonem veřejné moci, který by nezakládal důvod uznat – v případě úspěchu při hájení svých zájmů v soudním řízení – úhradu nákladů spojených s externím právním zastoupením jako nákladů účelně vynaložených. Nicméně, na poli svého působení se těší natolik výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořeny i specifické podmínky), že lze na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci," sdělila mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Jak dále Ústavní soud uvedl v nálezu sp. zn. II. ÚS 405/14, občanský soudní řád poskytuje ohledně nákladů řízení soudům diskreci, aby zvážily jejich účelnost. "Jestliže však Okresní soud v Kolíně nevyložil, proč nepřiznal stěžovatelce náhradu nákladů řízení ani ve výši soudního poplatku, postupoval svévolně a porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces. Povinnost k zaplacení soudního poplatku totiž vzniká žalobci ze zákona podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení a náklady s tím spojené nelze proto pokládat za neúčelně vynaložené," uvedla dále mluvčí.
