Cílem tohoto článku je přiblížit čtenářům východiska, ze kterých Ústavní soud vycházel ve svém rozhodnutí, a zamyslet se nad trendem spočívajícím v paušalizaci rozhodování v opatrovnických věcech. Ústavní nález sp. zn. I. ÚS 2482/13 ze dne 26. května 2014 vypíchl základní kritéria pro svěřování dětí do péče mající oporu i v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva.
Jedním z kritérií je posouzení, zdali je projevovaný zájem o péči o dítě upřímný. Rozhodnutí o svěření dítěte do péče by mělo minimalizovat zásah do rodinného života dítěte. Dalšími kritérii, která musí obecné soudy při rozhodování o úpravě poměrů k dítěti zohledňovat, jsou existence pokrevního pouta mezi dítětem a osobou usilující o jeho svěření do péče, míru zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb, schopnost osoby usilující o svěření dítěte do péče zajistit jeho vývoj, fyzické, vzdělávací, emociální, materiální a jiné potřeby, jakož i přání dítěte.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později