V nálezu dostupném pod sp. zn. III. ÚS 2782/14 byla skutková situace (ve stručnosti) následující: Zpožděné letadlo společnosti Travel Service (stěžovatelka) obsluhovalo "rotační" linku Praha - Burgas - Brno - Burgas - Ostrava. Během letu z Prahy do Burgasu se na letadle vyskytla technická závada, která si vyžádala zpoždění v délce 105 minut.
Následně se letadlo v Brně střetlo s ptákem a zpoždění se v konečném důsledku vyšplahalo na pět hodin. To se logicky dotklo žalujících manželů, kteří požadovali na provozovateli letadla odškodné ve výši 250 eur na osobu a náhradu nákadů řízení, která přesáhla 26 000 korun.
Obecný soud (Obvodní soud pro Prahu 6) žalobcům bez výhrad vyhověl s odkazem na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů. Soud se mimo jiné zabýval otázkou, jestli je možné střet letadla s ptákem považovat za mimořádnou událost, které nešlo předejít, ve smyslu daného nařízení a došel k závěru, že to nebylo dokázáno.
"Soud dle názoru stěžovatelky nerespektoval předpisy Evropské unie a judikaturu Soudního dvora EU vztahující se k otázce zpoždění letu v důsledku střetu letounu s ptákem, z níž dle stěžovatelky jasně vyplývá, že poškození letounu v důsledku nárazu ptáka je hodnoceno jako mimořádná okolnost. Závěr nalézacího soudu dle stěžovatelky vybočuje z ustálené judikatury Soudního dvora EU a výkladových ustanovení Nařízení," uvedl k okolnostem případu Ústavní soud. SD EU pak už dříve judikoval, že střet letadla s ptákem je takovou mimořádnou událostí.
Podle judikatury SDEU zakládá nárok na odškodnění zpoždění v délce minimálně tří hodin, které ovšem nesmí mít původ v mimořádné události. Otázku, kdy dojde ke kombinaci mimořádné události a předvídatelné události (porucha letadla), Soudní dvůr nikdy předtím neřešil.
Ústavní soud v samotném nálezu předně uvedl, že není oprávněn vykládat unijní předpisy, leda by jejich porušení bylo ve zjevné rozporu s ústavně chráněnými právy.
Co se týče samotného posuzování ústavnosti postupu obecného soudu, došli ústavní soudci k názoru, že bylo porušeno ústavní právo společnosti Travel Service na spravedlivý proces. Argumentaci opřeli především o to, že "obvodní soud byl povinen, jakožto soud posledního stupně, v daném případě podat předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Jak již Ústavní soud konstatoval ve svém dřívějším nálezu, za výkon svévole lze považovat i takové jednání soudu poslední instance aplikujícího právo EU, kdy soud zcela opomene položit si otázku, zda by měl vznést předběžnou otázku k Soudnímu dvoru a její nepoložení řádně neodůvodní včetně posouzení výjimek, které vypracoval ke své judikatuře Soudní dvůr."
Nález poukázal zejména na to, že podobná otázka nebyla nikdy řešena před Soudním dvorem EU, a proto bylo na místě předběžnou otázku položit. "Zatím nepovšimnuta je i okolnost, že vlastníkem stěžovatelky je kanadská společnost a dozorovým orgánem kanadský úřad, který stanoví přísnější požadavky na kontrolu letounu po takové srážce (údržba a kontrola propojená s mimořádnou událostí)," upozornil dále soudce zpravodaj Jan Filip.
Závěrem ÚS dodal, že "zrušení napadeného rozsudku bez dalšího neznamená, že stěžovatelka bude nakonec v této věci úspěšná, resp. vedlejší účastníci neúspěšní".
