Některé rejstříkové soudy v praxi zamítaly návrhy na zápis nových společností, jestliže jejich společenské smlouvy byly uzavřeny na základě plných mocí jen s úředně ověřenými podpisy, a to z důvodu jejich neplatnosti. Vycházely při tom z ustanovení § 441 odst. 2 NOZ, že tam, kde zákon vyžaduje formu veřejné listiny notářského zápisu (například pro založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti), pak i plná moc musí mít formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu.

Nejvyšší soud v závěru roku takový výklad odmítl a ve svém usnesení vyložil, že plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, není neplatná pro nedostatek formy, není-li pochyb o tom, kdo plnou moc udělil. Tuto podmínku pak splňuje plná moc s úředně ověřenými podpisy.

Hospodářská komora se vyjádřila, že toto usnesení Nejvyššího soudu představuje důležitý argumentační prostředek pro zakladatele společností a jejich zástupce v rejstříkovém řízení a vidí v něm přínos pro efektivní zakládání obchodních společností. „Ačkoliv jsou rejstříkové soudy povinny se výše popsaným stanoviskem Nejvyššího soudu řídit, z dosavadní praxe lze dovodit, že si vyžádá určitou dobu, než mu všechny rejstříkové soudy zcela uzpůsobí svou rozhodovací činnost,“ dodává Hospodářská komora ČR v tiskové zprávě.

Usnesení Nejvyššího soudu naopak dříve kritizoval první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán. Uvedl, že ačkoliv soud vyhověl námitkám z praxe, vnáší zásadní nejistotu do celého právního prostředí České republiky. Současně zdůraznil, že úpravu problematického ustanovení obsahuje i návrh tzv. urgentní novely NOZ.

„Nejedná se o banální interpretační problém, opravu technické chyby či vyjasnění nepřesností. Vždyť Nejvyšší soud význam paragrafu zcela otočil, prolomil jeho původní význam. V situaci, kdy část politické reprezentace i odborné veřejnosti novelizaci zákoníku tvrdošíjně odmítá a NS musí přistupovat k podobným rozhodnutím, nutně dochází k rozkolísání právních jistot,“ uvedl Pelikán.

Zmíněné ustanovení působilo od počátku komplikace v obchodní praxi, protože zakladatelé společností museli často vyhledat notáře, který jim plnou moc formou notářského zápisu sepsal, což například v případě zmocnění zahraničním subjektem znamenalo nutnost přijet do Čech. Notářský zápis je také o dost dražší než prosté ověření podpisů.

Související