Srovnávací přehled hodnotí soudnictví členských států z hlediska jejich účinnosti, kvality a nezávislosti. Letos byla přidána nová kritéria, jako je například využívání alternativních metod řešení sporů, kvalita elektronického řízení o drobných nárocích nebo podíl žen mezi profesionálními soudci. Zde vyplynulo, že zatímco s počtem soudkyň u soudů prvního a druhého stupně není většinou problém, u nejvyšších soudů se ve většině členských států zdaleka nedaří dosáhnout vyváženého zastoupení 40 – 60 %. To je případ i České republiky, kde ženské zastoupení na nejvyšších soudech činní něco málo přes 20 %.

Důležitým tématem jsou také informační technologie. Přehled ukázal mezery členských států jak v jejich využívání při správě a řízení soudu, tak také při komunikaci mezi soudy a účastníky. První zmíněná oblast je slabinou České republiky, která při srovnání skončila třetí od konce.

Věra Jourová, která je komisařkou EU pro spravedlnost, ocenila především nastartované reformy justice: „Reformě soudnictví se v roce 2014 věnovala většina členských států. Komise toto úsilí vítá a podporuje, protože účinnější soudnictví zvyšuje vzájemnou důvěru mezi členskými státy. Víme, že reformy tohoto sektoru vyžadují čas, než přinesou výsledky, ale v novém přehledu vidíme některé povzbudivé signály. Jsem přesvědčena, že členské státy budou v reformách rozhodně a odhodlaně pokračovat,“ uvedla.

Srovnávací přehled vydala Evropská komise letos potřetí. Zjištěné poznatky se mimo jiné využívají k doporučením pro členské státy v rámci tzv. evropského semestru a přihlíží se k nim i při určování priorit pro financování soudních reforem z evropských fondů.

Související