Institut kauce - nově nazývaný jistota - neboli několikanásobek nájemného poskytnutý nájemcem pronajímateli bytu jako záloha pro případ neplnění povinností nájemce byl převzat i do nového občanského zákoníku. Pozitivní změnou je především to, že pronajímatel může podle současné úpravy při skončení nájmu jistotu použít přímo a nemusí čekat na uznání své pohledávky nájemcem či soudem. Pronajímateli tak sice byly rozvázány ruce pro užití jistoty, zákon mu ale život zkomplikoval zcela jiným způsobem. Nájemce má totiž nově právo na úroky z jistoty, a to "alespoň ve výši zákonné sazby". Otázky, se kterými se nyní bude pronajímatel potýkat, tak znějí: která sazba je v tomto případě zákonná a jaká je její výše? Jedná se o místně obvyklý úrok za bankovní úvěry, nebo o úrok vkladový, jímž se úročí vklady na běžných účtech?
Úvěrů i vkladových účtů je na trhu značné množství a mohou se významně lišit. Ani ČNB pro tyto účely neuvádí žádný "vzorový" úrok. Bude-li se tedy pronajímatel chtít zbavit nejistoty smluvním ujednáním úroků, je to patrně možné. Nicméně i takový úrok musí být "alespoň zákonný", čímž se vracíme k počátečnímu tápání. Běžný pronajímatel přitom málokdy ukládá jistotu na oddělený účet, aby celou částku včetně úroků po skončení nájmu vyplatil. Často navíc poskytuje pronájmů více, a jistot tak obdrží několik na různou dobu, takže ani oddělený účet nemusí být stoprocentním řešením. Vzhledem k tomu, že výslovná povinnost pronajímatele vyplatit úroky má nájemce chránit před tím, aby jej pronajímatel o tuto často nezanedbatelnou částku připravil, nebude v souladu se zásadami občanského zákoníku možné se této povinnosti zbavit dohodou stran, pokud nájemce bude slabší smluvní stranou.
Článek vyšel v časopise Ekonom 16. dubna.