Podle zjištění NKÚ se nejvíce na daňových únicích podíleli podnikatelé, kteří úmyslně zkreslili údaje, a to ze 40 %. Za čtvrtinu úniků může přírůstek nesplacených nedoplatků a ze 7 % se na nich podílela nelegální a stínová ekonomika. Rozdíl mezi teoretickým a skutečným výběrem DPH se podle kontrolorů od roku 2011 stále zvyšuje a za rok 2013 byl vyčíslen na 105 miliard korun.

NKÚ proto prověřil mechanismy, které byly právě pro boj s daňovými úniky zavedeny v letech 2011 až 2013. Šlo například o povinné zveřejňování bankovních účtů, přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění, zavedení institutu nespolehlivého plátce nebo ustanovení o opravě daně za dlužníky v insolvenčním řízení. Z kontroly vyplynulo, že novinky nepřinesly lepší výběr DPH ani snížení daňových úniků.

„Důvodů, proč nové instituty neměly větší dopad na výběr DPH, je podle kontrolorů víc. Změny zákona o DPH nabývaly účinnosti už několik dní po svém schválení, takže finanční úřady neměly dost času se na ně připravit. Například na ověření 518 tisíc bankovních účtů měly finanční úřady jen tři měsíce a kontroloři zjistili, že to v dané lhůtě nestihly,“ uvedla mluvčí úřadu Olga Málková.

Nedostatečné bylo podle šetření také rozhodování o nespolehlivosti plátců, kterých ke konci loňského roku úřady zveřejnily pouze 156, což neodpovídá snížení počtu zrušených registrací, výši nedoplatků ani počtu subjektů, které neplní povinnosti. Pozitivní naopak podle kontrolorů bylo přenesení daňové povinnosti, v jeho uplatňování však stále dochází k chybám, a to zejména nedostatečnou kontrolou ze strany finanční správy.

Související