Schůzky generálních žalobců se kromě Pavla Zemana účastnil Péter Polt z Maďarska, Andrzej Seremet z Polska a Jaromír Čižnár ze Slovenska. Společná stanoviska k návrhu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce shrnuli v tzv. Sopotské deklaraci.
Žalobci se shodli, že Úřad evropského prokurátora by měl zavést účinnější a výkonnější rozhodování ke zvýšení ochrany finančních zájmů Evropské unie. Zároveň však zdůraznili, že jeho kompetence musejí být jasně definovány, aby se předešlo možným konfliktům pravomocí s národními orgány.
Současná podoba návrhu také podle nich nedostatečně upravuje otázku vzájemné právní pomoci mezi evropským prokurátorem a třetími státy, což může vést k nevyřízení žádostí o právní pomoc.
Kromě toho žalobci uvítali tzv. Římskou chartu, tedy Stanovisko č. 9 vydané v prosinci 2014 Poradním sborem evropských prokurátorů, které vymezuje zásady fungování prokuratury, její nezávislost a postavení v rámci právního státu včetně vztahů státních zástupců s policií. Standardy zakotvené v chartě by se podle žalobců měly odrážet i v návrhu nařízení o Úřadu evropského prokurátora.