Poslanci mají na stole vládní návrh novely trestních předpisů, od kterého se očekává výrazné zefektivnění boje proti korupci. Pomoci má hlavně nový paragraf 159, který do trestního řádu zavádí "dočasné odložení trestního stíhání" pro ty, kteří poskytnou úplatek jen proto, že je o něj někdo požádá, nahlásí to a budou spolupracovat. Ve výsledku tak budou mít zaručenou beztrestnost. Podobné ustanovení přitom v Česku platilo v minulosti, ale neosvědčilo se. Za vlády Mirka Topolánka a jeho ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila proto z trestního řádu vypadlo. Resort spravedlnosti se nyní pokouší o jeho vzkříšení.

Staronový příběh

Nestíhání pasivních korupčníků, tedy lidí, kteří na požádání poskytnou úplatek, se v minulosti setkávalo s kritikou. Policejní orgány ho totiž často pojímaly až příliš volně. Nejčastěji se zmiňuje případ podnikatele, který oznámil úplatek až po dvou letech, a to jen proto, že chtěl uplácený další splátku. Policie ho pak nestíhala. Na to, že bylo užívání institutu účinné lítosti přinejmenším sporné, poukázala i analýza ministerstva vnitra z roku 2012.

Česko kvůli přílišné benevolenci čelilo také kritice ze strany mezinárodních organizací. Například u hodnotitelů ze Skupiny států proti korupci Rady Evropy (GRECO) vzbuzoval tento institut "údiv a nedůvěru ve správnou aplikaci". A nelíbil se ani OECD. Z oficiálních statistik navíc vyplývalo, že byla účinná lítost v korupčních případech využívána v průměru jen jednou za rok.

Poté, co účinná lítost ze zákonu vypadla, začaly policejní orgány narážet na řadu praktických problémů. "Vzhledem ke skutečnosti, že podle současné úpravy jsou případy pasivní i aktivní korupce trestné, není ten, kdo přislíbí či dá úplatek pouze proto, že o něj byl druhou osobou požádán, motivován takové jednání oznamovat," stojí v důvodové zprávě k aktuální novele. Prostě a jednoduše se podnikatelé bojí sebe sami udat.

Líbí se praxi i neziskovkám

Resort spravedlnosti proto nedávno připravil navrácení pardonu pro korupčníky. Oproti dřívější úpravě ale s výraznými změnami. Původní účinná lítost byla totiž přímo v trestním zákonu. Při splnění podmínek zanikla automaticky samotná trestnost korupčního jednání toho, kdo poskytl úplatek. Aktuální verze naopak počítá s tím, že bude jednání korupčníka stále trestné. Jen mu nabídne procesní alternativu, která ho ochrání před tím, aby byl souzen.

Podle resortu představuje navrhované řešení dostatečnou motivaci pro to, aby pasivní korupčníci "své pochybení" oznámili, a tím si zajistili svobodu. Podle Stanislava Mečla, poradce ministra spravedlnosti, je tak novela do značné míry ovlivněna dosavadními nepříliš oslnivými výsledky orgánů činných v trestním řízení při vyhledávání a účinném potírání úplatkářství. "Novela nepochybně reaguje na požadavek praxe po nejlépe znovuzavedení institutu účinné lítosti," dodává Mečl.

S novelou jsou spokojeny i neziskové organizace zabývající se korupcí. "Nová verze odstraňuje některé nedostatky předešlé úpravy. Požaduje nejen oznámení, ale i další spolupráci v následných krocích trestního řízení. Není to vyvinění, ale je to pozastavení trestního stíhání. To je opatření, které může účinně zabránit účelovému zneužití toho institutu. Tím, že to trestní stíhání je jen pozastaveno, tak se k němu státní zástupce může kdykoli vrátit," vyzdvihl jednu z novinek programový ředitel Transparency International Radim Bureš.

Pozitivní ohlas na novelu zaznívá rovněž od státních zástupců. "V zásadě s navrženou úpravou souhlasím a považuji ji za rozumný kompromis," říká Lenka Bradáčová. Novela se líbí i exministrovi Jiřímu Pospíšilovi. "Jsem toho názoru, že zde spíše převažuje veřejný zájem na odhalování korupce než na potrestání pasivního účastníka korupčního jednání," říká.

Jak bezpečně brát úplatky

Novela trestních předpisů umožňuje odchýlení se od běžného průběhu trestního řízení tím, že policejní orgán rozhodne o dočasném odložení trestního stíhání podezřelého. Podmínkou je splnění několika podmínek. Předně musí podezřelý poskytnout nebo slíbit úplatek jen proto, že byl o něj požádán. Bez zbytečného odkladu pak korupci nahlásí buď na policii, nebo státním zastupitelství.

"Přitom vylíčí skutečnosti, které jsou mu známy o trestné činnosti toho, kdo o takové plnění požádal, a zaváže se podat v přípravném řízení a v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech," popisuje advokát Stanislav Mečl. Takzvaná účinná lítost se přitom týká jen trestných činů v oblasti hospodářské soutěže, veřejných zakázek, insolvenčního řízení, veřejných dražeb, podplacení a nepřímého úplatkářství. Zcela vyloučeno je naopak přijetí úplatku.

Když pak podezřelý dostojí svému slovu a pomůže ostatní korupčníky usvědčit, státní zástupce definitivně rozhodne o tom, že nebude stíhán. Tato finální fáze se ale nelíbí Pospíšilovi a posunul by pravomoc zastavit trestní stíhání ještě výše. "Konečné rozhodnutí o tom, že někdo nebude potrestán za poskytnutí úplatku, to znamená, že bude definitivně zastaveno trestní stíhání, by měl učinit soud, nikoli "pouze" státní zástupce," říká Pospíšil.

Nejednotné zahraničí

Poradce ministra advokát Stanislav Mečl upozorňuje, že "benefitu" dočasného odložení trestního stíhání nemohou využít ti, kteří mají postavení zahraničního veřejného činitele anebo zastávají funkci ve společnosti, na které má rozhodující vliv cizí stát.

"Výluka se tedy týká zahraničních úředníků, čímž vychází vstříc mezinárodním závazkům České republiky," dodává Mečl. S tímto institutem totiž nepočítají mezinárodní úmluvy o potírání korupce, které Česká republika ratifikovala. V případě podplácení zahraničního veřejného činitele navíc neexistuje žádná záruka, že vůbec dojde k trestnímu stíhání, cizí stát k němu nemusí dát souhlas.

Evropa není dodnes v otázce účinné lítosti jednotná. Staré státy Evropské unie, jako Británie, Francie nebo Německo, upřednostňují spíš ochranu svědka a tzv. whistleblowera (oznamovatele). Spolupráci pachatele pak berou "jen" jako polehčující okolnost.

Možnost pardonu korupčníků se pak využívá zejména ve východní Evropě. Mají ho na Slovensku, v Polsku či v Maďarsku. Na jih od českých hranic účinnou lítost využívá třeba Rakousko, Slovinsko, Švýcarsko, Itálie, Španělsko nebo Portugalsko.

Novela jde dále

Ministerstvo spravedlnosti do právě projednávaného zákonu přihodilo ještě další dvě oblasti. První z nich je v odborných i podnikatelských kruzích velmi diskutované zavedení trestnosti přípravy u krácení daně. Ta přestala být trestná po rekodifikaci z roku 2009. Znovuzavedení přípravy v minulosti kritizovaly například Unie obhájců anebo Unie daňových poradců. Vadí jim fakt, že by podle ní museli advokáti a daňoví poradci nahlásit, pokud by za nimi byť jen přišel podnikatel s dotazem, jak si daňově ulehčit či jak své povinnosti "optimalizovat".

Druhou změnou aktuální novely je omezení imunity poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu, a to na dobu trvání jejich mandátu nebo funkce. V případě, že by se v budoucnu sněmovna rozhodla některého ze svých členů nevydat ke stíhání, dojde jen k dočasnému odložení trestního stíhání. Až poslanci či senátorovi mandát vyprší, stíhání může pokračovat.

Článek vyšel v časopise Ekonom 21. května.


 

Související