Anna Šabatová pokračuje od svého nástupu do funkce veřejné ochránkyně práv v tom, co započal už Otakar Motejl. Resorty podle ní musí nést odpovědnost za pomalé úředníky a platit. Nedávno uspěla na ministerstvu dopravy, pokračovat chce na školství a místním rozvoji.

Odškodnění ze zákona

Lidé, kteří marně čekají měsíce nebo i roky na rozhodnutí jakéhokoliv úřadu, mají podle zákona nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu. Tedy za pocit nespravedlnosti, nejistotu a stres. Zadostiučinění by jim mělo na základě žádosti poskytnout vždy ministerstvo, do jehož gesce příslušný úřad patří. Pokud by jim náhodou nevyhovělo, mohou se obrátit s žalobou na soud. V praxi ale dochází k tomu, že některá ministerstva žádosti o odškodnění odmítají a lidi odkazují na soud rovnou. Jindy zase chtějí nemajetkovou újmu, která měla žadateli v důsledku průtahů vzniknout, doložit například lékařským potvrzením. Podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové je to nesmysl a žádné takové důkazy nejsou třeba. "Postačí, když prokážete délku řízení a úřad uzná, že byla nepřiměřená. Nemajetkovou újmu v psycho-sociální rovině nikdo prokazovat nemusí," tvrdí ombudsmanka.

Někde se daří

Na to, že se zákon v praxi nedodržuje, upozorňoval už první český ombudsman Otakar Motejl. Začal jednat s jednotlivými ministerstvy a v přesvědčování pak pokračoval také jeho nástupce Pavel Varvařovský. Současná ombudsmanka Anna Šabatová svůj první úspěch zaznamenala na ministerstvu práce a sociálních věcí. Resort díky ní začal loni důsledně poskytovat zadostiučinění za vleklá řízení o dávkách nebo důchodech. "Příkladem může být žena z jižní Moravy. Ta žádala o příspěvek na mobilitu pro svého syna, jenže řízení, které má trvat tři a půl měsíce, se protáhlo téměř na rok a půl. Za to obdržela odškodné ve výši šest tisíc korun," uvedla Šabatová.

Naposledy přistoupilo na doporučení ochránkyně také ministerstvo dopravy a přijalo směrnici, která s finančním odškodňováním nepřiměřeně dlouhých řízení počítá. V působnosti ministerstva dopravy se průtahy nejčastěji týkají řízení o existenci veřejně přístupné cesty. "Známý je případ manželů z Ústeckého kraje, kterým bylo bráněno v užívání cesty k domu. Rozhodnutí své věci se dočkali až po čtyřech letech, ministerstvo ale jejich žádost o odškodnění zamítlo," popsala ombudsmanka. Díky přijaté směrnici by již dnes měli lidé v podobné situaci odškodnění od ministerstva dostat: "Za poslední rok jsme obdrželi celkem 13 žádostí, ve kterých se žadatelé domáhají odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhou dobou řízení. Z těchto žádostí byly dosud definitivně vyřízeny tři, z nichž ve dvou případech bylo rozhodnuto o přiznání finančního zadostiučinění," řekl Tomáš Neřold, tiskový mluvčí ministerstva dopravy.

Dlouhodobě už také odškodňuje za průtahy v řízení třeba ministerstvo vnitra nebo ministerstvo spravedlnosti.

Odškodnění je spíše symbolické

Podmínky pro odškodňování vyplývají ze zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ten obsahuje pravidla pro určení výše přiměřeného finančního zadostiučinění. Stanoví, že částka má být určena s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, jako je zejména celková délka a složitost řízení, zda poškozený svým jednáním přispěl k průtahům a zda využil jiných prostředků k jejich odstranění. Zohlednit se má také postup orgánů veřejné moci a důležitost řešené věci pro poškozeného.

Konkrétní částky přiznávané různými ministerstvy se ale podstatně lišily. Sjednocení přineslo až stanovisko Nejvyššího soudu z roku 2011, ve kterém soud vyslovil, že optimální částka se pohybuje v rozmezí 15 až 20 tisíc korun za každý rok řízení. Současně ale dodal, že první dva roky by měly být ohodnoceny poloviční částkou, a to z toho důvodu, že při odškodňování se posuzuje celková doba řízení, a ne pouze doba, kdy byl úřad nečinný. Za počáteční dobu řízení, kterou lze ještě považovat za přiměřenou, by tedy ministerstva neměla platit stejně jako za nepřiměřené průtahy. Stanovisko také dále říká, že ministerstva se mohou odchýlit jak směrem nahoru, tak směrem dolů právě podle okolností případu. "Ačkoliv jde spíše o symbolické peníze, je to důležité, protože stát si uvědomí svou odpovědnost a omluví se, že nekonal dobře svou práci," říká Šabatová.

Další resorty jsou na řadě

Odškodňování za průtahy není samozřejmostí pro všechna ministerstva. Ombudsmanka proto hodlá v přesvědčování pokračovat. V nejbližší době se chce zaměřit na ministerstvo pro místní rozvoj, které několikrát odmítlo peníze poskytnout, na což ochránkyně upozorňuje i v souhrnné zprávě o své činnosti za rok 2014. Průtahy se týkají hlavně stavebních úřadů, u kterých se typicky vlečou řízení o vydání stavebního povolení nebo o odstranění stavby. "Vždy je nutné individuálně posoudit každý jednotlivý případ. Problematika zdaleka není tak jednoduchá. Ministerstvo pro místní rozvoj musí k vydávání veřejných prostředků přistupovat v souladu s platnou právní úpravou a s péčí řádného hospodáře. Zdaleka ne vždy jsou požadavky na odškodnění oprávněné, třeba i z důvodu, že průtahy v řízení nebyly způsobeny ze strany úřadu," řekl Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj.

Další v hledáčku je také ministerstvo školství, kde se průtahy týkají hlavně uznávání vysokoškolského zahraničního vzdělání. "Za poslední rok jsme obdrželi tři žádosti o odškodnění. Ve dvou případech považovalo ministerstvo konstatování porušení práva za dostačující, přesto však v jedné věci navrhlo smírné vyřešení nároku," uvedla Klára Bílá, tisková mluvčí resortu, s tím, že nakonec protistrana nabídku ministerstva nevyužila. Ochránkyně Šabatová věří, že další jednání s ministerstvem školství budou díky nové ministryni Kateřině Valachové snadná: "Nová paní ministryně pracovala 10 let v kanceláři veřejného ochránce práv a až do roku 2012 tam vedla právní odbor. Velmi výrazně se proto podílela na přesvědčovací praxi ombudsmana vůči ministerstvům. Problematiku odškodňování za průtahy velmi dobře zná," uzavírá ombudsmanka.

Foto: Shutterstock, archiv

 

Článek vyšel v časopise Ekonom 2. července.

Související