Exekutoři dnes vykonávají svou činnost na celém území České republiky. Není výjimkou, když exekuci na západě Čech provádí exekutor z Moravy. Vhodného kandidáta, který z dlužníků peníze nejlépe "dostane", totiž navrhuje soudu sám věřitel. Mezi exekutory si tak může vybírat bez omezení. To by se mělo v budoucnu změnit. V Poslanecké sněmovně totiž leží návrh zákona, který chce pro exekutory zavést princip krajské teritoriality. Znamená to, že vymáhání by mohl provádět jen exekutor se sídlem v místě, kde je exekuční soud dlužníka. Tedy kde má dlužník trvalé bydliště anebo sídlo. Případy by podle návrhu byly exekutorům přidělovány rovnoměrně, a to podle předem daného číselného pořadí.
Exekutoři se neshodnou
Exekutorská komora ČR obecně ideu místní příslušnosti podporuje, vypracovaný návrh novely se jí ale nelíbí. Upřednostňovala by totiž takzvanou nepravou teritorialitu. Tedy systém, kdy by územní omezení platilo jen pro vymáhání pohledávek státu, zatímco u soukromých pohledávek by si věřitelé mohli vybírat bez omezení jako dnes.
Část exekutorů sdružená v Platformě pro teritorialitu ale s postojem komory nesouhlasí a naopak požaduje zavedení územní příslušnosti pro všechny druhy pohledávek. "Pod pojmem teritorialita si představujeme nastolení stavu, ve kterém by soudní exekutoři byli rovnoměrně pověřováni vykonáváním exekuce jen v jednom konkrétním místě. Že někteří členové současného prezidia podporují tzv. nepravou teritorialitu, tedy bez rovnoměrného přidělování všech exekucí, je v rozporu s usnesením sněmu," uvedl mluvčí platformy Petr Kučera, který jako exekutor působí v Kladně.
Podle analýzy, kterou si nechalo k teritorialitě zpracovat ministerstvo spravedlnosti na pražské Vysoké škole ekonomické, je kladný postoj některých exekutorů logický. Navrhovaný systém by pro ně totiž znamenal jistý přísun zakázek. "Těžko očekávat od většiny účastníků trhu, kteří ale získávají menšinu zakázek, že by prosazovali setrvání u stavu, který je pro tyto účastníky ekonomicky nevýhodný," uvádí se ve studii.
Český návrh proti evropskému trendu
Zmíněná studie zavedení místní příslušnosti exekutorů tak, jak s ní počítá návrh zákona, nedoporučuje. Jedním z důvodů je také to, že se od územních omezení v řadě evropských států upouští. "V posledních letech lze v celé Evropě sledovat trend zvětšování teritorií tam, kde je teritorialita zavedena, případně dochází k rušení teritoriality a k přechodům na národní nebo specifický systém," uvádí autoři studie s tím, že k tomu dochází zejména kvůli nerovnoměrnému zatížení exekutorských úřadů.
Proti teritorialitě předložila stejné argumenty také Hospodářská komora. Likvidace konkurenčního prostředí navíc podle ní povede k tomu, že exekutoři nebudou mít motivaci, aby pohledávky vymáhali kvalitně. "Také by mohly vzniknout kraje, v nichž bude vymáhání pohledávek na dobré úrovni, zatímco v jiných budou pohledávky téměř nevymahatelné. Dlužníci by se mohli účelově přemisťovat do kraje s nejnižším procentem vymožených pohledávek, a věřitelé by tak nemohli vymoct svá práva," uvedla Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka Hospodářské komory.
Dalším společným argumentem odpůrců je také možný nárůst nákladů na exekuci, pokud bude mít dlužník majetek v jiném kraji, než ve kterém bydlí. Aktuální senátní návrh na zavedení krajské teritoriality, který nedávno odsouhlasila vláda a poslala do sněmovny, není po chuti ani samotnému ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi. Okamžitá změna systému podle něho hazarduje s vymahatelností práva.
Volná soutěž - ano, či ne?
Odstranění konkurence exekutorů kritizuje i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Exekuce je podle něj nutno vnímat jako službu pro věřitele, kteří by měli mít možnost zvolit si exekutora podle sebe - ať už proto, že je při své činnosti nejefektivnější, nebo proto, že s ním dlouhodobě spolupracují. "Současně skutečnost, že jednotlivé exekutorské úřady nemají své ,jisté' klienty, ale musí o ně navzájem soutěžit, vyvolává tlak na kvalitu jejich služeb. Odstranění tohoto tlaku jistě potěší méně efektivní exekutory, nikoliv však spotřebitele," uvedl úřad v oficiálním stanovisku.
Naopak Platforma pro teritorialitu tvrdí, že volná soutěž exekutorů je nežádoucí a vede k dluhovým pastem, do kterých padají dlužníci s více exekucemi. "Soudce ani příslušný soud si též nikdo nevybírá. Právo svobodné volby sehrálo možná pozitivní roli těsně po zavedení exekučního řádu, když předtím byly spisovny věřitelů plné exekučních titulů, které soudy nebyly schopné vymoct, a dlužníci se jen smáli věřitelům. Dnes je situace diametrálně odlišná," vysvětluje Petr Kučera.
Soudci se teritorialitě nebrání
Územní omezení působnosti exekutorů má i své příznivce. "Princip teritoriality by na jedné straně přispěl k narušení nežádoucích nadměrných klientelistických vazeb mezi věřitelem a exekutorem, umožnil by i lepší kontrolu a komunikaci ze strany soudu. Na druhé straně je nutno zvážit i negativa, která přináší, a rozhodnout, co je vhodné upřednostnit," uvádí Daniela Zemanová, předsedkyně Soudcovské unie ČR.
Hospodářská komora ČR naopak tvrdí, že teritorialita exekutorů je pro soudy nevýhodná, protože se zvýší administrativní nároky. To ale podle Zemanové nemusí být samo o sobě důvodem k odmítnutí změn. Zákonodárci by podle ní měli ale vysvětlit a odůvodnit, proč pozitivní účinky převažují. (Viz též článek Jak na místní příslušnost?)
Článek vyšel v časopise Ekonom 16. července.