Nejprve je samozřejmě nutné nějakou ochrannou známku zaregistrovat (v textu budu mluvit primárně o nich, ale prakticky vše se dá aplikovat i na jiné způsoby ochrany, například označení původu). Vzhledem k tomu, že po registraci se znění ochranné známky, včetně jejího případného grafického zobrazení a dalších nezbytných elementů, objeví ve veřejných rejstřících, je možné pro podvodníky získat znění známky a identitu jejího vlastníka - tu posléze zneužije k zaslání faktury za registraci známky.

Pro zvýšení věrohodnosti celého podvodu je název žadatele o poplatek zavádějící a vyvolává dojem, že o peníze žádá oficiální orgán. Na webové stránce Úřadu průmyslového vlastnictví (dále i jen "UPV") je stále aktualizovaný seznam1 těchto společností, aby bylo možné ověřit, zda se jedná o oprávněnou žádost. Názvy jako European Patent And Trademark Register, Community Trade Marks And Designs ltd, World Intellectual Property Database a další dávají tušit, že pokud se tato žádost dostane na stůl někomu, kdo takový subjekt kvůli své nedostatečné erudici, zmatku nebo nedostatku času neprověří, může dojít k provedení platby, a není překvapující, že získat tuto platbu zpět by bylo extrémně komplikované, zejména u podvodných společností registrovaných v zahraničí - a těch je většina.

Tato platba se samozřejmě připíše tomuto soukromému subjektu a nikterak nenahrazuje oficiální a stále mandatorní platby pro ty reálné úřady, jako je Světová organizace duševního vlastnictví (dále jen "WIPO"), Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (dále jen "OHIM") a samozřejmě i sám český UPV. Tyto organizace si zcela uvědomují, že kvůli podvodným výzvám musí paradoxně dokazovat správnost své výzvy k zaplacení poplatku a nutnost toho, aby žadatel poplatek uhradil ještě jednou. Proto na svých webových stránkách také všechny oficiální orgány prezentují varování proti podvodníkům, ať už se jedná o WIPO,2 OHIM,3 nebo EPO4 (Evropský patentový úřad).

Prodloužení za neúměrnou cenu

Další zrádnou metodou je platba za prodloužení platnosti ochranné známky. Ochrana poskytovaná úřady není neomezená a společnosti po několika uplynulých letech od registrace ztrácejí ostražitost, co se plateb za ochrannou známku týče, neboť obecně vědí, že je nutné zaplatit nějaký poplatek za její prodloužení, nicméně nikoliv už v jaké výši a komu přesně. Podvodné společnosti často vyžadují částku kolem 7000 Kč za údajné prodloužení, respektive asistenci při prodloužení, která v praxi většinou vypadá tak, že vlastníkovi ochranné známky zašlou formulář z webu (např. ÚPV), kde je předvyplněná adresa a název ochranné známky. Vzhledem k obecné dostupnosti tohoto formuláře na webu ÚPV a ceně standardního prodloužení registrace je částka 7000 Kč za toto předvyplnění dvou kolonek více než neúměrnou.

Velké množství případů tohoto druhu provedla například společnost Česká obnova ochranných známek, s. r. o., která používala výzvu k platbě v tomto5 znění a byla poměrně úspěšná. Přitom v jejím samotném znění je jasně uvedeno "pokud chcete obdržet dokumentaci pro obnovu Vaší ochranné známky", tedy ani neslibuje její automatickou obnovu, ale pouhé veřejně dostupné formuláře. Tato mladá společnost, která změnila obchodní firmu z Elogis CZ, s. r. o., a je dle obchodního rejstříku vedená trestně stíhanou jednatelkou z malé vesnice na severu Finska, skutečně nevyvolává příliš důvěry, minimálně pro bdělého pozorovatele.

V minulosti byly případy, kdy docházelo k jinému typu podvodného jednání, kdy zahraniční společnost skutečně provedla prodloužení ochranné známky, ačkoliv za výrazně zvýšený poplatek (až 17000 Kč6 místo tehdy standardních 2500 Kč), nicméně k prodloužení stejně nedošlo, neboť k podání žádosti za majitele ochranné známky je nutné být patentovým zástupcem, který řádně složil profesní zkoušky a splňuje další podmínky, jako je vysokoškolské vzdělání a tři roky praxe. ÚPV v minulých letech odmítl několik desítek žádostí podaných touto společností, neboť se jednalo o zahraniční společnost a nebyla zapsána v rejstříku patentových zástupců.

Hra s písmeny

Nemusí se jednat pouze o platbu za registraci, popřípadě její obnovení - dalším podvodem je například chování společnosti European Trademarks Watch Service, která nabízí za poplatek ve výši 603 eur sledování případných "oppositions", tedy řízení vedených proti dané ochranné známce. Tato řízení mohou nastat, například když někdo prohlašuje, že se ochranná známka příliš podobá jeho již existující známce. OHIM v případě takového tvrzení samozřejmě všechny vlastníky, popřípadě jejich patentové zástupce řádně obešle a i dále s nimi komunikuje v procesu, umožní jim se vyjádřit a provést další kroky.7 Tedy neexistuje důvod, proč za totéž (a to jen v případě, že hlídka řízení skutečně funguje, což je diskutabilní) platit soukromé společnosti, když neexistuje přidaná hodnota.

Je potřeba poukázat na to, že ne ve všech případech lze podvodnou společnost poznat tak snadno jako v případě finské jednatelky uvedené výše. Další příklad8 dobře ilustruje, jak se může podvodná faktura podobat té reálné: anglojazyčná faktura od OHIM - Organization for Harmonizing in the Int. Market se od faktury od OHIM - Office for Harmonization in the Internal Market již rozeznává mnohem hůře.

Je potřeba být opatrný, co se týče formulací zde uvedených, dokument nemusí být tím, čím se zdá. Často bývá uvedeno (na dokumentu, který působí jako faktura, výzva k zaplacení nebo upomínka), že se o žádnou fakturu nejedná, ale jedná se o standardní nabídku služeb s odkazem na všeobecné obchodní podmínky na webu. Zaplacení faktury tedy není jednorázové zbavení se problému, ale jeho úplný začátek, neboť se jím společnost často zavazuje k dalším platbám.

Relevantní evropské úřady vydaly seznam,9 kde cca na 70 stranách figurují všechny aktivnější společnosti zasílající matoucí faktury. Některé jsou názvem poměrně vtipné a kreativní, například společnost OMIH - Trademarks and Designs Registration Office, využívající přesmyčku z tradičního OHIM. Je dobrý nápad v případě pochybností nejprve projít tento seznam, popřípadě zaslat dotaz českému ÚPV, který vždy rád pomůže identifikovat správnou žádost, případně sken došlé faktury.

Se společnostmi uvedenými výše je třeba být bdělý i v komunikaci jinou formou než dopisem, i e-mailová korespondence, datové schránky nebo telefonní hovor můžou mít právní následky.

Celá situace s podvodnými fakturami za zápis v rejstřících, popřípadě za obnovení zápisu se v mnoha rysech podobá dřívější katalogové aféře. Tehdy (a vzácně i nyní) chodily společnostem zdánlivě výhodné nabídky na zápis do "katalogu firem", buď zdarma, nebo za drobný poplatek. Společnost se ráda zaregistruje, pod příslibem toho, že se o ní bude vědět, bude více na očích a odrazí se to na tržbách. Vystřízlivění je kruté, společnost se v žádném takovém katalogu vůbec neobjeví nebo pouze symbolicky, a to na stránce s mizivou návštěvností a slabou SEO optimalizací.10

Smlouva je pak ve výsledku extrémně drahá, obtížně vypověditelná (často se automaticky obnovuje), komunikace obtížná a problém na světě. Tímto jednáním prosluly zejména společnosti Construct Data, Intercable Verlag AG, European City Guide či Rejstříkfirem.cz. Mnoho společností se soudilo dlouhé roky, pohledávky byly předávány externím vymáhacím společnostem, zainteresován byl ombudsman i europoslanci.

Rozsah těchto podvodů došel tak daleko, že dokonce právě za tímto účelem vznikla v roce 2010 novela tehdejšího obchodního zákoníku,11 která do úpravy nekalé soutěže explicitně přidala úpravu proti tomuto typu: Inzerce v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářského styku, která nabízí registraci v katalozích, jako jsou zejména telefonní a jiné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo jiným podobným způsobem, musí obsahovat jednoznačně a zřetelně vyjádřenou informaci, že tato inzerce je výlučně nabídkou na uzavření smlouvy. To platí přiměřeně i pro přímou nabídku takové registrace.12

Dalším problémem, který spojuje katalogové podvody se zde řešenou věcí, jsou případné soudní spory, primárně v momentě, kdy chce poškozený své peníze zpět. Podvodník se pochopitelně brání a vyhrožuje soudem, a to i v momentě, kdy sám k soudu určitě nechce, neboť je velice dobře možné, že už v České republice nebo jinde v Evropě ohledně něho samotného nějaký soud probíhá a nevyvíjí se dobře. Využívá proto zastrašování, jedná z pozice síly, popřípadě vůbec nekomunikuje. Někdy se snaží dohodnout nabídkou, která je výhodnější než původně požadovaná částka - vše proto, aby k soudu nikdy nedošlo. Tato nabídka je ovšem někdy pastí, neboť obsahuje klauzuli o uznání nároku, tedy je vhodné na tuto dohodu nepřistupovat.

Problém řešený v tomto článku je ovšem vážnější, neboť u katalogových podvodů se jedná ze strany společností o volbu, zda se do katalogu zapsat, či ne a může převážit racionální hledisko, popřípadě snaha řešit marketing a zvýšení publicity společnosti jiným způsobem. V případě ochranných známek se ale jedná o plnění, které společnosti bylo poskytnuto, a ta má pocit, že by měla zaplatit, ať už v případě samotné registrace, nebo jejího prodloužení.

Obzvláště v případě větších obchodních korporací, kterými projde denně mnoho dokumentů a proplácí se mnoho faktur, se může jednoduše stát, že se jednotlivému dopisu nebude věnovat náležitá pozornost. Proto počet podvodných subjektů roste jako houby po dešti nejen v České republice, ale i v ostatních státech a kupodivu stále nachází nové a nové oběti. Zatím to vypadá, že jediným řešením je absolutní bdělost a zvyšování úrovně informovanosti mezi lidmi, k čemuž slouží i tento článek. Pevně věřím, že se změní legislativní rámec a počet lidí odmítajících tyto pochybné nabídky se bude stále zvyšovat, vše s výsledkem, že za pár let se tyto nežádoucí aktivity vůbec nevyplatí provozovat.

1) Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/aktuality/aktual2009/test.html

2) Dostupné z: http://www.wipo.int/pct/en/warning/pct_warning.html

3) Dostupné z: https://oami.europa.eu/ohimportal/en/misleading-invoices

4) Dostupné z: http://www.epo.org/law-practice/legal-texts/official-journal/2014/10/a100.html

5) Dostupné z: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/aktuality/Varovani_platnost_OZ_COOZ.pdf

6) Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/podvodne-firme-uz-naletely-desitky-majitelu-ochrannych-znamek--988476

7) Dostupné z: https://oami.europa.eu/ohimportal/en/opposition#8.7

8) Dostupné z: https://oami.europa.eu/tunnel-web/secure/webdav/guest/document_library/contentPdfs/news/Invoice.pdf

9) Dostupné z: https://oami.europa.eu/tunnel-web/secure/webdav/guest/document_library/contentPdfs/trade_marks/fees_and_payment/misleading_invoices/misleading-invoices_en.pdf

10) SEO určuje "viditelnost" stránky pro vyhledávače, jako je Google.com nebo Seznam.cz

11) Zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

12) §46 zákona 513/1991 Sb., obchodního zákoníku - nový odstavec 5

 

Ne ve všech případech lze podvodnou společnost poznat snadno. Ani dokumenty nemusí být tím, čím se zdají. Namísto faktury se jedná o standardní nabídku služeb s odkazem na všeobecné obchodní podmínky.V případě větších obchodních korporací, kterými projde denně mnoho dokumentů a proplácí se mnoho faktur, se může jednoduše stát, že se jednotlivému dopisu nebude věnovat náležitá pozornost.

Jan Metelka, Paralegal, recenzovaný příspěvek


Ilustrace: Nikkarin

Související