Ilustrace
Ilustrace
autor: Miloš Gašparec

Společnosti, kterým zákon předepisuje povinné provedení auditu, by si měly ohlídat harmonogramy. Od ledna příštího roku se totiž změní proces ověřování účetní závěrky a nové povinnosti se budou týkat již auditů za rok 2015.

Kdo musí audit provést

Kdy vzniká obchodní společnosti povinnost provést audit, tedy ověření její účetní závěrky, lze najít v zákoně o účetnictví. Ten se od ledna mění v důsledku největší novely za posledních deset let. I nadále však platí, že firma má povinnost audit provést, překročí-li dvě ze stanovených kritérií, kterými jsou celková hodnota aktiv vyšší než 40 milionů korun, čistý roční obrat vyšší než 80 milionů korun a počet zaměstnanců vyšší než 50. U akciových společností dokonce stačí dosažení jen jedné z těchto podmínek. Zda firmě povinnost vznikla, nebo ne, se zjišťuje nejen za období, za které se má ověřit účetní závěrka, ale i za období bezprostředně předcházející.

Kromě toho existují i subjekty, kterým zákon audit předepisuje bez dalšího, jako jsou zejména banky, pojišťovny nebo obchodníci s cennými papíry.

Od ledna dva v jednom

Audit má potvrdit, že účetní závěrka společnosti odpovídá věrnému a poctivému obrazu její finanční situace. Auditor ji jako nezávislá osoba přezkoumá a následně o tom vydá zprávu. A právě tady dochází od ledna k důležité změně, o které zatím podnikatelé moc nevědí.

Doposud byla totiž většina firem zvyklá na dva dokumenty. Nejprve předložily k ověření samostatně účetní závěrku, ke které auditor vydal svoji zprávu. Až za nějakou dobu dodaly k auditu také rozsáhlou výroční zprávu, kterou řada společností využívá k prezentaci firmy. Auditor k ní pak vydal další potvrzení, které znovu zahrnovalo i zprávu k účetní závěrce.

Získat od auditora dvě oddělené zprávy už ale od ledna nebude možné. "Nově bude auditor povinen vypracovat jednu zprávu o povinném auditu, ve které se vyjádří jak k účetní závěrce, tak i k výroční zprávě," upozorňuje Andreas Hoefinghoff, partner advokátní kanceláře Rödl & Partner.

Podklady musí být včas

Společnosti tak budou muset dodat účetní závěrku i výroční zprávu k ověření najednou, což jim může výrazně narušit obvyklý časový harmonogram. "V praxi to pro podnikatele znamená zvýšený tlak na přípravu všech povinných relevantních účetních dokumentů, a to například v případech, kdy mateřská společnost, společník či jiná instituce požaduje statutární zprávu auditora v brzkých termínech po konci rozvahového dne," vysvětluje Hoefinghoff. Pokud by společnosti nedodaly podklady včas, zůstal by audit neúplný. "Nebude-li mít auditor k dispozici výroční zprávu k datu zprávy k účetní závěrce, musel by omezit rozsah svého vyjádření a výroční zpráva by zůstala neověřena," uvedl Karel Charvát, partner auditu ve společnosti KPMG.

Ačkoliv zákon konkrétní termíny pro ověření účetní závěrky nestanoví, určité vodítko pro firmy existuje. "Ověřená účetní závěrka by měla být k dispozici valné hromadě korporace pro její schválení a rozhodování o rozdělení zisku, které by mělo proběhnout do šesti měsíců od rozvahového dne," vysvětlil Petr Kříž, partner oddělení auditorských služeb PwC ČR.

Nové požadavky se vztahují na zprávy auditora vydané po 1. lednu či později. Nový postup ověřování se tak bude uplatňovat již na audity za kalendářní rok 2015.

Článek vyšel 12. listopadu v časopise Ekonom.