Státem uložená povinnost mlčenlivosti byla (a je) dle autorů komentáře k trestnímu zákoníku1 obsažena v desítkách právních předpisů. V citovaném zdroji jich je zmíněno 149 a k tomu ještě navíc dvě mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu ČR. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZA") je advokát (stejně jako jeho zaměstnanec) povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech,2 o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Této povinnosti může být zbaven buď prohlášením klienta, anebo jen za velmi výjimečných okolností. Takže s těmito výjimkami a s výjimkou povinnosti překazit spáchání trestných činů uvedených v ustanovení § 367 tr. zák.3 advokát nesmí žádné informace získané při poskytování právní služby nikomu sdělovat, ani orgánům činným v trestním řízení. Má-li advokát informace uloženy ve své paměti, nepůsobí povinná mlčenlivost žádný výkladový problém. Jenže většinu informací advokát získává a uchovává na nosiči. V případě domovní prohlídky u advokáta nebo prohlídky jeho kanceláře je nutno brát na tuto mlčenlivost ohled, což v minulosti vedlo k řadě problémů. Již vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo takových prohlídek 27 a v roce 2015 došlo k 25, nejde o problém zanedbatelný.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Tomáš Sokol
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



