Ústavní soud shledal, že státní zastupitelství ani policie nevěnovali dostatečnou pozornost případu skupiny Vietnamců, kteří údajně vykonávali pod tlakem otrockou práci. Jádrem kauzy je spor o nevyplacenou mzdu. Firma Affumicata prý v letech 2009 a 2010 dělala nábor pracovníku na práci v lesích v tržnici SAPA. Lidem, kteří neuměli česky a neznali české zvyklosti, předložila, "smlouvy o vzdělání". Ty prý Vietnamci považovali za pracovní smlouvy. Následně vykonávali na různých místech v Česku lesní práce, mimo jiné i ve státních lesích. Plat v očekávané výši ale nepřicházel. Někteří tvrdí, že místo peněz dostávali jen rýži a několik slepic týdně. 


Případem možného podvodu se později zabývala hospodářská kriminálka, avšak odložila jej. Policejní orgán totiž dospěl k závěru, že nebyla naplněna skutková podstata podvodu především proto, že není k dispozici žádný zdroj s kompletní listinnou či digitální evidencí pracovních výkonů jednotlivých dělníků. Proto není v silách policie posoudit, zda je nárok na úhradu dluhu oprávněný, anebo nikoli. Vietnamcům orgány činné v trestním řízení doporučili, aby dluh vymáhali v občanskoprávním řízení. 

Žalobkyně přitom naznačila, že sami Vietnamci nesli díl viny za vzniklou situaci, neboť kvalita jejich práce byla nízká a tempo pomalé. K otázce, zda by přicházelo v úvahu stíhání zástupců firmy pro podezření s obchodování s lidmi a neoprávněného zaměstnávání cizinců, státní zástupkyně uvedla, že žádný z poškozených stěžovatelů neuvedl, že byl nucen k nástupům do práce a že mu bylo při snaze o odchod z práce vyhrožováno.

Právo na účinné vyšetřování

Podle středečního verdiktu Ústavního soudu ale měli poškození právo na účinné vyšetřování. Postup státní zástupkyně soud ostře kritizuje. "Takovýto přístup orgánu veřejné žaloby je v případě podezření ze systematického vykořisťování zahraničních dělníků skutečně velmi nezvyklý. Argumentace státní zástupkyně je ostatně - celkově nazíráno - zatížena až urputnou snahou posuzovat celou věc důsledně jako otázku podezření z takřka bagatelního majetkového deliktu," uvedl v nálezu soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Soud zdůraznil nutnost účinného vyšetřování nejen tam, kde je ve hře právo na život, ale také další základní práva a principy, například zákaz mučení, zákaz otroctví a nucených prací nebo právo na svobodu a osobní bezpečnost. Zároveň ale zdůraznil, že právo na účinné vyšetřování automaticky neznamená, že domnělý viník musí být nakonec odsouzen a potrestán.

Ačkoliv se Ústavní soud ve své dosavadní rozhodovací praxi stavěl vždy zdrženlivě k návrhům oznamovatelů trestných činů, kteří cestou individuální ústavní stížnosti usilovali o obnovení již odloženého trestního stíhání, tentokrát se přidržel doktríny Evropského soudu pro lidská práva. "Pokud jde o pozitivní povinnosti státu ve vztahu k právu na život. Má soud za to, že nikoliv v případě veškeré trestné činnosti, která je již z povahy věci způsobilá zasáhnout do práv jednotlivců, je dáno jeho oprávnění zasahovat do činnosti orgánů činných v trestním řízení," konstatoval Šimíček.

Nejde o ojedinělý případ

Ústavní soudci rozhodovali v podobné věci už před měsícem. Tehdy dali za pravdu skupině poškozených Slováků a Rumunů. Podobně jako Vietnamcům jim zaměstnavatelé údajně nevypláceli dohodnutou mzdu v plné výši a nezajistili jim přiměřené pracovní podmínky. Podle ÚS není možné, aby podobný případ skončil jen paušálně odůvodněným odložením kauzy, bez jejího důkladného vyšetření a náležitého zohlednění všech zjištěných informací.

Kauza tzv. stromkařů vyvolala pozornost aktivistů i médií zvláště v roce 2011, kdy se v Praze uskutečnila také demonstrace proti zneužívání a vykořisťování pracovníků ze zahraničí. Problematikou se zabývaly různé policejní útvary v několika větvích. Roztříštěnost ale podle právních zástupců poškozených dělníků vedla k průtahům a k tomu, že se vyšetřování nepodařilo nikde dotáhnout do zdárného konce.

Související