Podle vládního nařízení činí minimální mzda pro zdravé zaměstnance 9900 korun měsíčně, zatímco pracující s hendikepem mají nárok jen na 9300 korun. To ombudsmanka považuje za diskriminační. Není podle ní možné, aby jeden z lidí, kteří dělají stejnou práci, dostával nižší minimální mzdu jen proto, že pobírá invalidní důchod. Takový postup porušuje zákoník práce i antidiskriminační zákon.

"Ustanovení o nižší minimální mzdě považuji za protiústavní v takové míře, že zasahuje do lidské důstojnosti osob se zdravotním postižením, protože naznačuje, že jsou zaměstnanci 'nižší kategorie'," vysvětluje Šabatová své rozhodnutí bránit lidi se zdravotním postižením, kteří pracují.

Stejná mzda i stejné odměny

Nerovného zacházení s hendikepovanými by se měli zaměstnavatelé zdržet jak při stanovování základní mzdy, tak při rozdělování odměn a dalších nenárokových složek platu. Avšak úřad veřejné ochránkyně práv eviduje celou řadu případů, kdy zaměstnavatelé postupovali zcela odlišně.

V jednom z šetřených případů zaměstnanec se zdravotním postižením prokazatelně odpracoval pro zaměstnavatele více hodin než jeho kolegové, přesto dostal téměř třikrát méně peněz na prémiích. Jiný stěžovatel měl podle pracovní smlouvy dostávat prémie v podobě procent z tržeb, ale oproti svým zdravým kolegům je dostával výrazně nižší s odůvodněním, že prémie nepotřebuje, protože pobírá invalidní důchod.

Šabatová zdůraznila, že celá věc je o překonávání stereotypů. To, že někdo dostává invalidní důchod, neznamená, že mu může zaměstnavatel krátit mzdu s odůvodněním "vždyť tento člověk má vlastně dva příjmy". Invalidní důchod má být kompenzací za zhoršené uplatnění na trhu práce. Podobný problém měli kdysi pracující senioři a podle ombudsmanky trvalo zhruba 20 let, než si zaměstnavatelé zvykli na to, že pokud zaměstnávají člověka se starobním důchodem, neznamená to, že mu mohou za odvedenou práci dávat méně.

Ministerstvo práce kritiku odmítá

Na diskriminační charakter ustanovení vládního nařízení upozornila ochránkyně ministerstvo práce a sociálních věcí, bez úspěchu se snažila prosadit rovné mzdy připomínkami k novele nařízení a rovněž neúspěšně se obracela na předsedu vlády. Ministerstvo práce a sociálních věcí sporné nařízení obhajuje s tím, že má stabilizovat a zlepšit postavení invalidních zaměstnanců na trhu práce a případně bránit jejich propouštění. Podle plánu vlády se rozdíly v minimální mzdě mají srovnat od ledna 2017.

Šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása se sice s ombudsmankou shoduje v tom, že nižší minimální mzda pro lidi s hendikepem je diskriminační. Její stížnost k Ústavnímu soudu však považuje za mediální a unáhlený krok. Šabatová tímto postupem nic neurychlí, míní Krása. Potrvá totiž, než soudci věc projednají. Pokud nařízení zruší, vyzvou vládu k nápravě, která i bez toho už bude nejspíš na stole.

Související