Zatímco dnes musí zájemci o koupi státních nemovitostí složitě prohlížet nabídku na stránkách jednotlivých úřadů, nově bude vše přístupné na jednom místě. Díky novele zákona o majetku České republiky totiž budou od března ministerstva, ale i další státní instituce povinně převádět své nepotřebné budovy a pozemky pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Právě on bude rozhodovat o tom, jestli se nemovitost prodá, nebo se využije jinak, a informace pro případné zájemce vyvěsí na svém webu.

Novinka, kdy bude mít nepotřebný státní majetek na starosti jen jeden úřad, má napravit současnou nepřehlednou situaci. Dnes si totiž každý státní úřad hospodaří se svým majetkem sám, a to často velmi neefektivně. Kvůli nedostatku lidí se běžně stává, že k prodejům nemovitostí najímají úřady drahé externí realitní kanceláře, nebo naopak nechávají nepotřebné budovy chátrat i desítky let. To by se nyní díky správě majetkového úřadu mělo změnit. "Státní instituce na rozdíl od ÚZSVM nemají jako hlavní náplň své činnosti nakládání s nepotřebným majetkem. Je proto racionální a systémové centralizovat agendu zbytného státního majetku na jedno místo. ÚZSVM má k tomu jak odborné zaměstnance, dlouholeté zkušenosti, tak vhodné teritoriální rozmístění svých poboček," vysvětlila Kateřina Arajmu, ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tvůrci zákona si od centralizace kromě snížení nákladů slibují také zvýšení transparentnosti při prodejích budov a omezení korupčního potenciálu.

Majetkový úřad ale nebude mít od března na starosti jen nepotřebné státní domy a pozemky. Pokud některá instituce bude chtít, může od ní po dohodě převzít i správu nemovitostí, které běžně využívá. ÚZSVM bude s takovou budovou hospodařit, tedy zajišťovat její opravy, investice i provoz včetně úklidu, vytápění nebo ostrahy, a státní organizace ji bude pouze užívat.

Stát vlastní přes milion nemovitostí

Podle analýzy majetkového úřadu vlastní stát aktuálně přes 1 626 000 nemovitostí. Z toho drtivá většina, asi milion a půl, jsou pozemky, zbytek tvoří bytové a nebytové prostory. Podle katastru tyto nemovitosti vlastní přes 1900 státních institucí, ze kterých ale dnes existuje sotva pár stovek. "Přes 1380 státních subjektů je neexistujících, nedohledaných nebo v likvidaci, některé například zanikly v padesátých letech. Přitom na ně bylo napsáno přes 25 tisíc nemovitostí. Namátkou mohu zmínit majetek zapsaný na ministerstvo pracovních sil, které zaniklo již v roce 1957," uvedla Arajmu.

Nejvíce pozemků a budov evidovaných na zaniklé organizace se podle analýzy nachází v Praze a okresech Česká Lípa, Litoměřice nebo Teplice. Majetkový úřad začal alarmující stav řešit a dohledává pro každý objekt právního nástupce, aby stát věděl, komu vlastně budova či pozemek v různých lokalitách patří. "Je to odborně i časově velmi náročná práce. Pokud právní nástupce není, legislativa umožňuje, aby majetek připadl našemu úřadu. Během několika měsíců jsme na sebe zapsali přes 1800 nemovitostí," dodává Arajmu. Zpracování mapy majetku bylo pro úřad pouze prvním krokem. Nyní ho čeká rozdělení na nemovitosti, které stát využije, a na ty, které nepotřebuje.

Přehled v systému ušetří miliony korun

Novela má také zlepšit využívání Centrálního registru administrativních budov státu (CRAB). Z toho může majetkový úřad získat přehled o volných a využitých plochách v jednotlivých objektech a snadno porovnat náklady na jejich provoz. Ačkoliv podle nařízení vlády měly státní instituce dodat podklady o svých budovách do systému již v roce 2013, ve skutečnosti povinnost splnila sotva polovina z nich. Novela zákona o majetku proto nyní závazek vést evidenci úřadům nařizuje.

Již aktuálně dostupná data v systému ukázala, že stát může na provozu budov ušetřit mnoho peněz. "Díky analýzám z CRAB přišel úřad na možnost úspor až 361 milionů korun jen při snížení užívané plochy a snížení nájemného na cenu v místě a čase obvyklou," řekla Arajmu.

Příkladem je třeba přemístění finančního úřadu v Havlíčkově Brodě do objektu ÚZSVM, čímž stát ušetří přes 40 milionů korun za plánovanou rekonstrukci, a navíc bude moci původní budovu prodat. Podobně havlíčkobrodská veterinární správa sídlila v komerčním objektu, kde platila nájemné 278 tisíc korun. Majetkový úřad přitom ze systému zjistil, že ministerstvo zemědělství má ve městě objekt s nevyužitou plochou, takže resort tam veterinární správu přemístil.

Článek vyšel 18. února v časopise Ekonom.

 

Související