Evropská komise zažalovala Česko u Evropského soudního dvora. Důvodem je to, že práci notáře mohou na území republiky vykonávat jen její občané. A to je podle Evropské komise v rozporu s unijními pravidly o svobodě usazovaní.

Podle ministerstva zahraničních věcí, které už s Bruselem otázku omezení pro výkon notářského povolání v minulosti řešilo, není žaloba žádným překvapením. "Otázka podmínky státní příslušnosti pro notáře je řešena již od roku 2005, ČR je jednou z posledních zemí EU, které se povedlo zachovat výjimku dle čl. 51 Smlouva o fungování evropské unie," řekla Právnímu rádci mluvčí resortu Michaela Lagronová.

Česká republika je podle ní přesvědčena, že dotčená podmínka neodporuje unijnímu právu. "Podle čl. 51 smlouvy se svoboda usazování nevztahuje na činnosti, které jsou v členském státě spjaty, byť jen částečně, s výkonem veřejné moci. Výkon činnosti notáře v České republice je třeba považovat za výkon veřejné moci," vysvětlila Lagronová.

Specifické postavení mají notáři ve vnitrostátním právním systému i podle ministerstva spravedlnosti, které je gestorem této problematiky. "Notáři primárně plní úkoly, kterými je na ně zákonem přenesen výkon veřejné moci, a stát odpovídá za škodu způsobenou při jejich plnění. Toto pojetí notářské profese odůvodňuje u notářů požadavek na české státní občanství," uvedla mluvčí resortu spravedlnosti Tereza Schejbalová.

Tím se podle ní Česko odlišuje od zemí, které Evropská komise žalovala ve stejné věci už v minulých letech a které před ním svá pravidla pro výkon notářského povolání neobhájily. Už v roce 2011 Evropský soud dvůr rozhodl, že veřejnou moc nevykonávají notáři v Belgii, Francii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Řecku. Loni následoval stejný verdikt vůči Lotyšsku.

Brusel žaluje Česko. Vadí mu, že notářem v ČR mohou být jen Češi - čtěte ZDE

"V reakci na rozhodnutí soudního dvora tyto členské státy své právní předpisy změnily a diskriminační praktiky ukončily," upozornila komise. Česko se ale nehodlá vydat se stejnou cestou a vyhnout se tak preventivně žalobě. Svůj postoj odhodláno hájit před soudem. "Případné konkrétní legislativní změny a jejich rozsah bude možné zvážit až na základě rozhodnutí Soudního dvora EU," podtrhla Schejbalová.

Každému státu jiným metrem

Jasné důvody, proč Česká republika umožňuje výkon funkce notáře pouze svým státním občanům, existují v tuzemském právním systému i podle notářské komory.

"Notář má v dědickém řízení samostatnou rozhodovací pravomoc, proto žádné rozhodnutí notáře nepodléhá souhlasu soudu. Notář je vedením řízení pověřen bez ohledu na vůli účastníků, podobně jako zákonný soudce, který nepochybně veřejnou moc ve smyslu unijních předpisů vykonává," popsal jeden z hlavních důvodů, proč je omezení na místě, tajemník Notářské komory ČR Jaroslav Šustr.

Zároveň také upozornil, že povolání notáře ani jeho náplň nejsou harmonizovány evropským právem. To, co platí v jednom státě, tedy může právní systém druhého státu upravovat odlišně. Jinými slovy to, zda notář vykonává veřejnou moc či nikoliv, musí soud posoudit pro každý stát individuálně a zohlednit přitom specifika právního řádu dané země. "Z toho důvodu nejsou cela relevantní dřívější rozhodnutí Evropského soudního dvora, která se týkají činnosti notářů v jiných členských státech," tvrdí Šustr.

Až příští rok

Jak silná je argumentace českých úřadů a notářské komory, ukáže konečný verdikt evropského soudu. Ten lze stěží očekávat dřív než za 18 měsíců, tedy v létě příštího roku. Z případné prohry by pro Českou republiku nevyplývaly žádné finanční sankce, musela by pouze bezodkladně od požadavku státní příslušnosti upustit.

Související