Když onemocní Čech, s největší pravděpodobností chodí dál do práce místo toho, aby si zašel k lékaři. Za první tři dny nemocenské totiž nenáleží zaměstnanci žádná finanční náhrada. "Zhruba 60 procent zaměstnanců vydělává méně než 20 tisíc korun měsíčně. Často pracují ve školství, zdravotnictví, dopravě nebo v oblasti kultury. Když jsou nemocní, chodí do práce nebo čerpají dovolenou. I třídenní výpadek příjmů je pro ně fatální," tvrdí Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Vládní koalice chce nevýhodnou situaci zaměstnanců řešit. ČSSD nejprve prosazovala zrušení karenční doby, tedy aby lidé měli znovu placené i první tři dny pracovní neschopnosti kvůli nemoci. Firmám měly být na oplátku sníženy odvody na nemocenském pojištění. Návrh ale narazil na tvrdý odpor podnikatelů a nakonec ho nepodpořili ani koaliční partneři. Strana proto teď přišla s náhradním řešením - pro každého zaměstnance chce zavést takzvané sick days, tedy pět dní plně placeného zdravotního volna, na které by byl nárok automaticky bez potvrzení od lékaře.

Cesta ke konkrétní novele, kterou chce strana předložit Poslanecké sněmovně, ale bude ještě dlouhá. "Ve věci uzákonění sick days probíhají se všemi zainteresovanými aktéry přípravná jednání. Další informace a závěry budeme prezentovat až poté, co se na příslušném návrhu shodne tripartita," říká mluvčí ČSSD Eva Gregorová.

Na nemoci plýtvají lidé dovolenou

V obdobích, jako je aktuální chřipková epidemie, může mít přecházení nemocí v práci zásadní dopady. Lidé nejenže nejsou tolik výkonní a mohou si způsobit vážné zdravotní komplikace, ale také ohrožují nákazou ostatní kolegy. A právě to by mělo změnit poskytování zdravotního volna. Smyslem je, aby lidé drobnější nemoci či zranění podchytili hned v začátku a mohli je vyřešit sami doma bez návštěvy lékaře. "Podstata je založena na tom, že zaměstnanec nepotřebuje žádné potvrzení od lékaře, ale na základě svého uvážení dospěje k závěru, že není zcela schopen výkonu práce ze zdravotních důvodů, a proto se v daný den nedostaví do zaměstnání," vysvětluje Tomáš Bílek, partner advokátní kanceláře Dentons Praha.

Možnost zůstat pár dní doma bez návštěvy lékaře již dnes některé firmy svým zaměstnancům poskytují jako benefit navíc. "Obvykle je nabízeno méně dnů, jelikož pro kratší nemoc stačí dva až tři dny a při závažnějším onemocnění zaměstnanci již navštěvují lékaře," říká Jan Procházka, advokát z Ambruz & Dark Deloitte Legal. Pokud se firma rozhodne indispoziční volno zaměstnancům poskytovat, není možné, aby je čerpali jen někteří "za odměnu". Naopak je musí dostat všichni pracovníci bez výjimky, jinak by šlo o nerovné zacházení a diskriminaci.

Společností, které zdravotní volno zaměstnancům umožňují, každoročně přibývá. Zatímco v roce 2014 jej nabízela jen čtvrtina domácích podniků, loni už to podle průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti a Svazu průmyslu a dopravy ČR bylo 33 procent. Výhodu poskytují častěji velké zahraniční společnosti, postupně se ale přidávají i menší firmy.

Zdravotní volno se také v praxi více týká kancelářských profesí, od ledna mají dokonce díky kolektivní dohodě s odbory nárok na pět dní placeného zdravotního volna všichni zaměstnanci ve státní službě. Naopak lidé pracující ve výrobě podobné výhody většinou nemají. I proto chce ČSSD poskytování placených dní na zotavenou nařídit zákonem.

Zdravotní volno zvýší firmám náklady

Zatímco proti zrušení karenční doby podnikatelé společně ostře vystupovali, ohledně zavedení zdravotního volna zatím nejsou jednotní. Hospodářská komora ČR, stejně jako Svaz průmyslu a dopravy avizovaly, že jsou ochotny vyjednávat. "Nechceme zpochybnit fakt, že řada zaměstnanců kvůli ztrátě výdělku chodí do práce nemocných. Zároveň platí, že nemalá část podniků již institut indispozičního volna ze zdravotních důvodů praktikuje. Z těchto důvodů jsme ochotni o uzákonění sick days vést debatu," řekl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Komora chystá v nejbližších dnech průzkum mezi podnikateli, aby zjistila, jak se konkrétně k návrhu staví, a nevylučuje, že by mohly firmy za zdravotní volno požadovat nějaké úlevy. Dá se totiž čekat, že podnikatelům se výrazně zvýší náklady, protože návrh předpokládá pět dní zdravotního volna se stoprocentní náhradou mzdy. Kdyby prošla původní varianta s proplácením prvních tří dnů pracovní neschopnosti, zaměstnancům by náleželo jen 60 procent průměrného výdělku. "V podstatě se jedná o další týden dovolené, byť pouze s omezenými důvody čerpání. Současně by se tím sick days změnily z nadstavbového benefitu poskytovaného zaměstnavatelem dobrovolně ve formalizovaný nárokový institut," dodává Milan Mostýn, tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nárůst výdajů je také zásadním argumentem pro Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, která návrh ČSSD považuje za populistický a odmítá ho. "V současné době sick days poskytuje řada firem, které si tento nejdražší benefit mohou dovolit. Vřele doporučuji ponechat jej na kolektivní vyjednávání. Tam, kde to jde a dohodnou se na něm obě strany, je to v pořádku, ale vnucovat to všem je ekonomický nesmysl, který řadu firem značně poškodí nebo i zlikviduje," řekl Jan Zikeš, vedoucí tajemník konfederace.

Zamezit zneužívání téměř nepůjde

Největší starosti dělá zaměstnavatelům kromě výdajů to, aby lidé nebrali dny na zotavenou jako další osobní volno navíc. Zneužívání krátkodobých absencí totiž bylo výrazným argumentem právě při zrušení proplácení prvních tří dnů nemocenské v roce 2008.

Možnosti, jak by mohl vedoucí ověřit, že zaměstnanec skutečně potřebuje volno ze zdravotních důvodů, budou v praxi téměř nulové. "Mějme na paměti, že zaměstnavatel nebude mít k dispozici žádný doklad od lékaře, který by určoval, kdy a kde se má dotyčný zaměstnanec v době čerpání zdravotního volna zdržovat. Je tedy otázkou, co a jak by měl zaměstnavatel kontrolovat," upozorňuje Tomáš Bílek.

Jediné, na co tak může zaměstnavatel spoléhat, je vzájemná důvěra a dostatečná komunikace se zaměstnanci. I proto se odborníci spíše přiklání k variantě ponechat zdravotní volno firmám jako dobrovolný benefit s tím, že tam, kde je to pro zaměstnavatele výhodné, byly nebo budou dny na zotavenou zavedeny i bez zákona. "Sick days nejsou vhodné pro všechny firmy, je to otázka firemní kultury založené na odpovědnosti zaměstnance a na vzájemné důvěře. Jen tak je možné zajistit, že budou čerpány skutečně tehdy, bude-li to nezbytně nutné," říká Lucie Rytířová, manažerka v daňovém oddělení Deloittu.

Čerpání musí mít jasná pravidla

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel se při čerpání dnů na zotavenou musí spoléhat na dobré slovo podřízeného, požadují firmy v případě plošného zavedení jasná pravidla. Tedy aby například nebylo možné indispoziční volno kumulovat, připojovat ke státním svátkům nebo převádět do dalšího roku. Stejně tak by zákon mohl zakázat vybírání zdravotního volna na začátku nebo na konci řádné dovolené.

Nutnost jasných mantinelů potvrzují i právníci. "Kromě kontroly by měl mít zaměstnavatel také možnost případné porušení účinněji sankcionovat, nepřiznat náhradu mzdy nebo skončit pracovní poměr zaměstnance," navrhuje Tomáš Bílek. Zákon by také měl jasně vymezit, jestli bude zdravotní volno náležet pouze pracovníkům zaměstnaným na základě pracovní smlouvy, nebo i těm, kteří pracují na dohodu.

Článek vyšel 25. února v časopise Ekonom.

Související