Stát chce vědět vše o lidech, kteří mají účty v tuzemských bankách a družstevních záložnách. Vláda proto předložila návrh zákona o centrální evidenci účtů, který finančním institucím nařizuje, aby požadované údaje každý den v pravé poledne posílaly do centrálního registru vedeného u České národní banky.

Do databáze budou bankovní úředníci vždy povinně zapisovat datum zřízení účtu a jeho číslo. V případě, že je jeho majitelem fyzická osoba, pak budou muset uvést všechna jména a příjmení klienta užívaná v souvislosti s účtem, dále datum narození klienta a jeho rodné číslo, adresu trvalého pobytu a případně i adresu pro doručování. 

U právnických osob budou muset do registru poslat informace o jménu klienta včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, identifikační číslo osoby a její sídlo. U účtu určeného pro majetek ve svěřeneckém fondu bude stát po bankách kromě označení příslušného fondu chtít také identifikační údaje jeho správce nebo obhospodařovatele a datum vzniku a zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu.

Pokud si někdo myslí, že se před státem schová, když účet zruší, mýlí se. Banky totiž budou muset do registru poslat i zprávu o tom, že se klient rozhodl účet zrušit. Veškeré informace, které stát od bank získá, se navíc budou v registru uchovávat ještě 10 let od prvního dne roku následujícího po roce, ve kterém došlo ke zrušení účtu.

Miliony za miliony

Finanční instituce v ČR vedou na 17 milionů účtů. Díky centrální evidenci se stát rychle dostane k údajům o majiteli každého z nich. "Technicky to proveditelné jistě je, samozřejmě to ale bude vyžadovat investice," říká o novince ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek. Ministerstvo financí vyčíslilo prvotní náklady, které si zřízení registru vyžádá, na 12 milionů korun. Každodenní provoz pak vyjde na 6 až 8 milionů korun ročně. "Veškeré tyto náklady budou ČNB hrazeny ze státního rozpočtu," uvádí se v důvodové zprávě k novému zákonu. 

Vícenáklady bude nová povinnost znamenat také pro komerční banky a úvěrové instituce. Pořídit si budou muset například software pro přenos dat a přijmout budou muset zřejmě i další zaměstnance, kteří se o odesílání dat postarají. Na kolik to ale vyjde, si zatím nikdo netroufá odhadnout. "Samozřejmě se budeme připravovat, ale zatím nejsou známy podrobnosti fungování, takže na tyto otázky bohužel nelze konkrétně odpovědět," řekla Právnímu rádci Kristýna Havligerová, mluvčí České spořitelny, která je největší bankou na českém trhu co do počtu klientů.

Podle ministerstva financí se však náklady, ať už budou jakékoliv, oběma stranám brzy vrátí. "Díky zavedení centrální evidence účtů odpadne plošné dotazování řádově desítek institucí, jako je tomu nyní, minimalizuje se riziko úniku informací v citlivých kauzách a výrazně se zvýší rychlost přístupu k informacím," vyjmenoval očekávané přínosy šéf resortu Andrej Babiš (ANO).

Poskytovat informace o účtech svých klientů musí banky už nyní, doposud to ale děly pouze na konkrétní dotaz. Jinými slovy při podezření na trestnou činnost museli státní úředníci obesílat s dotazem, zda u nich podezřelý má vedený účet, každou banku, spotřební či úvěrové družstvo zvlášť. Nově by měly být všechny tyto informace dostupné na jednom místě.

Sáhnout si pro ně budou moci daňové orgány, orgány činné v trestním řízení, Finanční analytický útvar ministerstva financí a zpravodajské služby. Zatímco dosud jim trvalo získání odpovědí od finančních institucí i několik týdnů, spuštění registru by mělo dobu nutnou pro získání informací zkrátit na několik minut. To má umožnit rychlé zablokování a odčerpání výnosů z trestné činnosti nebo peněz určených pro financování terorismu z příslušných účtů. "Centrální evidence účtů je tak důležitým pilířem, který výrazně zvýší také akceschopnost Kobry," slibuje Babiš.

Pro případ, že by se některá finanční instituce rozhodla data o svých klientech před státem utajit, počítá předloha s pokutou ve výši až 10 milionů korun. Z pohledu větších bank s kapitálem ve výši mnoha miliard a s miliardovými zisky, jde o drobné. Zvláště pro kampeličky to už ale může znamenat citelný zásah do kapitálu.

V nepovolaných rukou

Přesto banky s plánem vlády na zřízení centrální evidence účtů většinou souhlasí. Jediné, z čeho mají obavy, je bezpečnost klientských dat, které státu pošlou. „Ochranu údajů, které budou do této databáze zasílány, považujeme za velmi důležitý aspekt tohoto projektu, a proto po celou dobu jeho přípravy apelujeme na to, aby tento aspekt byl náležitě ošetřen. To se týká i kontroly toho, kdo a na základě jakého titulu z této databáze čerpá údaje,“ zdůraznil v rozhovoru pro Právního rádce Štěpánek.

Právě kvůli hrozbě úniku informací kritizuje předlohu také opozice. Podle té je zefektivnění boje s trestnou činností nedostatečnou "náplastí" na to, že se stát pasuje do pozice "Velkého bratra" a riziku úniků do nepovalených rukou vystavuje i data občanů, kteří neprovádí žádné nekalé aktivity. Předseda ODS Petr Fiala v souvislosti s tím označil návrh zákona dokonce za "nebezpečný útok na soukromí slušných a poctivých lidí".

Ministerstvo financí nicméně tvrdí: úniků se nikdo bát nemusí. Pro kriminální živly podle něj budou data v registru nezajímavá - nebudou totiž zahrnovat informace o zůstatcích na účtech. Ten, kdo by je chtěl využít třeba pro vydírání, ostrouhá.

Obavy z úniků se snaží rozptýlit i centrální banka, která by měla nový systém spravovat. "Česká národní banka eviduje a zabezpečuje už dnes velké množství dat od bank a dalších účastníků finančního trhu, vede centrální registrů úvěrů, vede peněžní účty i účty cenných papírů. Zabezpečení centrální evidence účtů tak není pro Českou národní banku nová nebo specifická činnost," sdělil ředitel odboru komunikace ČNB Marek Zeman. O tom, jak konkrétně hodlá data o klientech ochránit, ovšem banka s ohledem na bezpečnost informovat odmítá.

Ode zdi ke zdi 

Právě centrální banka však předvedla v posledních letech v souvislosti se zavedením evidence účtů názorový veletoč. Ještě před dvěma lety, když začalo ministerstvo financí na svém plánu pracovat, registr striktně odmítala. Dnes jeho zavedení naopak vítá. "Podstatná byla dohoda o úhradě nákladů ČNB spojených s vedením centrální evidence účtů a o tom, že systém bude fungovat jen jako 'rozcestník', tedy ne evidence zůstatků na účtech," vysvětlil důvody, které centrální bankéře přiměly ke změně postoje, Zeman.

Nahlíženo evropskou optikou, Česko navíc nesahá po žádné převratné novince. Podobné registry jako ten, jehož zavedení plánuje kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), už fungují například v Německu, Francii, Itálii nebo Španělsku a brzy se zřejmě stanou samozřejmostí v celé Evropské unii. Zavedení centrální evidence účtů zeměmi napříč Evropou je totiž součástí návrhu tzv. protiteroristického balíčku, s nímž přišla Evropská komise v reakci na nedávné útoky ve Francii a odhalení teroristické buňky v Belgii.

Dlužno také dodat, že už dnes mohou nechat pracovníci Finančního analytického útvaru ministerstva financí zablokovat bankovní účet u tuzemské finanční instituce, aniž by jeho majitel věděl, že je v podezření z trestné činnosti. Zadržovat platby musí banka nebo družstevní či spořitelní družstvo až 72 hodin. Jak přiznávají odpovědní pracovníci finančních institucí – někdy kvůli tomu při jednání s klienty zažívají horké chvilky. Že se ocitli v hledáčku FAÚ, jim totiž nesmí prozradit.

Související