Vláda chystá změny v zákoně o bankrotech: chce je bez insolvenční mafie

Většina průzkumů mezi podnikateli v posledních letech přinášela podobné výsledky: za jeden z největších problémů považuje český byznys insolvence. Špatně kontrolované a často provázené obviňováním z majetkových machinací.

Vláda bude ve středu rozhodovat o velké změně zákona, která má problémové oddlužování zastavit. Ministerstvo spravedlnosti bude nově kontrolovat práci 500 insolvenčních správců, kteří pod dohledem soudů všechna oddlužení řídí. Dnes dohlíží jen na formální výkon jejich úřadu. Ne však na jejich konkrétní kroky. Dělat by to měly soudy, které si ovšem stěžují, že na hloubkový dohled nemají dost času.

"Teď můžeme maximálně kontrolovat, jestli správci dodržují úřední hodiny. Ale už ne, zda nerozprodávají majetek dlužníků pod cenou," řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Zákon také významně rozšíří pravomoci a povinnosti konkurzních správců a soudů. Ztíží také možnost "konkurzním mafiím" odvolat nepohodlného správce.

Jedna směnka vládne všem

Nové paragrafy mají mít podle ministerstva především význam pro zprůhlednění insolvencí, jichž ročně v Česku přibude zhruba 30 tisíc. Celkem jich soudy aktuálně řeší okolo 100 tisíc. Hlavně kvůli kauzám některých velkých firem získaly bankroty pověst špinavých bitev o ovládnutí společností.

Například tak, že se za dlužníka přihlásí offshorová schránka, která tvrdí: Firma v úpadku nám dluží, dokladem je mnohasetmilionová směnka. A protože v insolvenci platí, že kdo má nejvyšší pohledávky, má také hlavní slovo při zpeněžování majetku, vše se pak odehrává podle jejích not.

"Pravidelně se to objevuje jako způsob, jak řízení ovládnout pro sebe nebo pro někoho v pozadí," potvrzuje ministr Pelikán. Firma, která bude chtít takovou pohledávku v insolvenci uplatnit, bude muset podle nového zákona ukázat doklady, že směnka není fiktivní. Tedy například od finančního úřadu či certifikovaného auditora, že ji má zanesenou v účetnictví. Když tohle nesplní, správce ji bude muset odmítnout.

Věřitelé také dnes mohou snadno insolvenčního správce odvolat. Podle kritiků to zneužívají "konkurzní mafie", když správce nechce plnit jejich zadání. K výměně správce stačí držet nadpoloviční většinu pohledávek. Podle novely zákona však napříště bude nutné mít zároveň podporu i většiny ostatních věřitelů.

A paragrafy mají nově omezit i "insolvenční turistiku": případy, kdy se firma před úpadkem formálně přestěhuje do jiného kraje − nejspíš proto, aby se její případ dostal na stůl zdejším soudcům. Stalo se to třeba při insolvenci společnosti Via Chem, přes niž miliardář Petr Sisák ovládá chemičku Spolchemie. Je stíhán za to, že po převedení firmy do Českých Budějovic ovlivňoval soudce, aby mu "šli na ruku".

Ministerstvo pracuje i na počítačovém programu, který bude umět v rejstříku insolvencí neobvyklé události vychytávat. A tipy předávat policii.

Teď jen poznat, kdy hrozí šikana firem

Na druhou stranu se ozývají hlasy, že se tyto kauzy zveličují. "Problémové jsou jednotky případů ročně. Bylo by lepší nechat současný zákon pět deset let působit. A teprve pak si říct, co funguje a co ne," navrhl Michal Žižlavský z Asociace insolvenčních správců.

Ani někteří soudci si také nejsou jisti, jak bude fungovat další nové opatření − brzda na takzvané šikanózní insolvence. To znamená případy, kdy firma podá návrh, ať soud vyhlásí úpadek na konkurenta, s tím, že má u něj nesplacené pohledávky. Po několika týdnech soud zjistí, že je vše vymyšlené. Jenže návrh mezitím visí v internetovém rejstříku a konkurent kvůli tomu například už přišel o veřejnou zakázku.

Pelikánův zákon počítá s tím, že bude-li mít soudce pochybnosti, může zveřejnění o den odložit. "Potíž je, že z prvotního návrhu většinou nepoznáte, že může jít o šikanu. Vše vypadá v pořádku," zapochyboval Luboš Dörfl, předseda Krajského soudu v Praze, jestli se tohle opatření bude v praxi používat.

Další části zákona pak omezují samotný byznys kolem insolvencí. Insolvenční správci dostávali od soudů přidělené případy podle pořadníků. Našli ale způsob, jak dostat případů víc, a získat tedy i víc na odměnách. Kromě hlavních kanceláří si otevřeli až desítky poboček. Tím pronikli do pořadníků více soudů, takže správce z Prahy dostával případy třeba i z Moravy. Nově by správcům byly přidělovány případy buď podle sídla, nebo jedné konkrétní pobočky. Podle Oldřicha Řeháčka, společníka Administrace insolvencí City Tower, největšího hráče mezi správci, je to chyba. Protože když jsou správce, soudce i dlužník ze stejného města, může prý docházet k ovlivňování insolvencí. "Čím víc správců z různých koutů, tím čistší ovzduší," řekl Řeháček.

Na dlužníky dnes bývají napojeni lidé, kteří nabízejí, že za ně vyřídí žádosti k soudu o povolení osobního bankrotu. Sami správci říkají, že často vůbec nepomohou, jen od dlužníků vyinkasují desítky tisíc. Ministerstvo proto počítá s tím, že na toto poradenství bude vydávat licence.