"Velkého bratra" je příliš, varoval Kalousek. Registr účtů přesto dostal zelenou

Zavedení centrálního registru účtů navrhla poslancům vláda. Ta si od něj slibuje především zrychlení přístupu orgánů činných v trestním řízení k datům o účtech lidí podezřelých z daňových úniků nebo financování terorismu. Zřízení registru má stát 12 milionů korun, zhruba na 8 milionů ročně pak vyjde jeho provoz. Spravovat ho podle plánů ministerstva financí má Česká národní banka.

Kalousek kritizuje, co sám dřív chtěl

Opoziční poslanci se neúspěšně pokusili vládní návrh zamítnout. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura v souvislosti s tím hovořil o "salámové metodě" a předpovídal, že do budoucna se objeví požadavek, aby evidence obsahovala i údaje o zůstatcích. Obdobně se vyjádřil i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Nelíbí se mu také to, jakým tempem státních registrů přibývá.

"Velkého bratra je tady poměrně velmi mnoho. Začínáme prostě centrálně registrovat všechno. Dnes jsme schválili centrální zdravotnické registry, takže kromě našich účtů chce stát vidět všechno i o našich pohlavních chorobách či potratech. Na stole leží zákon o sportu, kde stát registruje nebo bude chtít registrovat všechny sportovce. A těchto registrů má být, tuším, asi 11 a už je toho moc," zdůraznil Kalousek při projednávání zákona ve sněmovně.

O zřízení registru účtů přitom v roce 2011 coby tehdejší ministr financí uvažoval i on sám. Argumenty, které na podporu evidence tehdy zaznívaly, byly s těmi dnešními takřka shodné. Mělo jít především o zrychlení přístupu vyšetřovatelů k údajům o majitelích účtů. Kalouskovy plány nicméně tehdy zablokovali ministři ODS. Návrh na zřízení registru se proto tehdy nedostal ani do sněmovny.

ČNB jako garant bezpečí

Z úst zástupců ODS zaznívá kritika i tentokrát. Předseda strany Petr Fiala například varoval před nebezpečím úniku informací z registru. Takové obavy se ve sněmovně snažil ministr financí Andrej Babiš (ANO) rozptýlit. Vedení evidence podle něj dostala na starost Česká národní banka mimo jiné právě proto, že je "dostatečnou zárukou ochrany zpracovaných informací".

Ministr také uvedl, že novinku konzultoval s Úřadem na ochranu osobních údajů, a to jak z hlediska zabezpečení, tak kvůli uchovávání záznamů o vstupech do registru pro následnou kontrolu oprávněnosti. "Z tohoto pohledu je (systém - pozn. red.) hodnocen jako přínosný, neboť i informace o dotazech, například orgánů činných trestních řízení se nebudou šířit jako dosud mezi všechny plošně dotazované úvěrové instituce," upozornil Babiš.

Obavy z nebezpečí úniků informací mírní i Česká národní banka. "Vzhledem k tomu, že evidence nebude obsahovat údaje o zůstatcích, okruh tazatelů je omezený a pouze se zjednodušují a omezují už dnes probíhající postupy zjišťování informací od bank a družstevních záložen, nemyslíme si, že by centrální evidence účtů přinášela nová podstatná rizika," řekl Právnímu rádci Marek Zeman, ředitel odboru komunikace ČNB. Zároveň zdůraznil, že centrální banka má se zabezpečením citlivých dat bohaté zkušenosti, již nyní totiž shromažďuje široké spektrum informací o účastnících finančního trhu.

Sáhnout si pro data do registru si budou podle plánů vlády moci daňové orgány, orgány činné v trestním řízení, Finanční analytický útvar ministerstva financí a zpravodajské služby. Zatímco dosud jim trvalo získání odpovědí od finančních institucí i několik týdnů, spuštění registru by mělo dobu nutnou pro získání informací zkrátit na několik minut.