Firmy musí zabránit tomu, aby byl člověk pracující z domova izolován od ostatních zaměstnanců. Mají mu také zajistit možnost se s nimi pravidelně setkávat. Obě nové povinnosti navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí jako součást širší novely zákoníku práce, která mimo jiné podrobněji upravuje podmínky pro takzvanou home office a podobné formy práce na dálku.
Zatímco většina bodů, které ministerstvo ohledně homeworkingu prosazuje, do zákoníku jen výslovně doplňuje to, co z něj v obecnější podobě plyne už nyní (zejména povinnost proplácet náklady), část týkající se kontaktu s kolegy je novinkou. Když o tomto odborářském požadavku loni poprvé informovaly HN a on-line deník Aktuálně.cz, nezdálo se reálné, že projde i do ministerského návrhu.
Lidé by měli být spolu
"Izolace pracovníka je vážná věc, vytvořit vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem například jen pomocí Skypu nelze. Lidé by měli být spolu a vědět jeden o druhém," vysvětluje předseda Českomoravské organizace odborových svazů Josef Středula. Jak často by se podle něj měli scházet? "To je individuální, ale určitě ne v intervalech delších než týden, i kdyby jen na časově omezený úsek," říká.
Ze slov odborářského šéfa to vypadá, jako kdyby možnost práce z domova nebyla čím dál tím oblíbenějším benefitem ze strany samotných zaměstnanců, ale spíše přáním firem. "Řada společností snížila počet kanceláří třeba na polovinu. Pokud je důvodem, proč zaměstnavatel o home office rozhodl, úspora nákladů, tak je jen dobře, když se to omezí a zaměstnanec bude zpátky v kolektivu," vysvětluje Středula.
Odborářská centrála chce, aby firma přistupovala k práci z domova opravdu jen ve výjimečných případech. "Osobně bych připustil práci doma jen u někoho, kdo má třeba nějaké problémy s pohyblivostí. Jinak preferuji, aby byli lidé společně v práci, aby mezi sebou klasicky komunikovali," dodává Středula.
Často se to zneužívá
Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) vidí v rozšíření home office hlavně jeden ze způsobů, jak sladit kariéru s rodinou − například s péčí o dítě nebo nemocného rodiče. Novela má doplnit nebo upřesnit některá pravidla a odstranit nejasnosti, k nimž v praxi dochází. Ministerstvo v návrhu uvádí, že tak chce motivovat společnosti, aby se nebály tyto moderní formy práce více využívat.
Návrh, který Marksová poslala před pár dny do připomínkového řízení, ale podle reakcí mnoha firem působí spíše jako zpřísnění nebo přinejmenším zbytečná regulace. "Pořád balancujeme mezi ochranou lidí a tím, aby zaměstnavatelé nebyli sešněrováni. Vycházíme ale ze zkušenosti, že home office bývá často zneužíván. Když neexistuje omezení, tak se stává, že lidem, kteří pracují třeba na částečný úvazek, nadřízený zavolá v osm hodin večer, když už pracovat nemají. Je to bezbřehé," vysvětluje. "Až se firmy přestanou chovat jako v zemích třetího světa, tak se to může uvolnit," dodává.
Také Středula upozorňuje, že lidé, kteří pracují dlouhodobě doma, nemají kdy odpočívat. "Firmy jim mnohdy posílají úkoly o víkendu nebo mimo běžnou pracovní dobu, zaměstnanec pak má fungovat on-line 24 hodin denně. Lidé, kteří chtějí home office, myslí hlavně na to, že budou doma, a neuvědomují si ty vedlejší problémy, které jsou s tím spojené," upozorňuje.
Otázku neustálé dosažitelnosti na telefonu nebo e-mailu přitom navrhovaná novela nijak speciálně neřeší. Pouze upřesňuje, že si lze dohodnout jednu ze dvou možností: Buď firma požaduje, aby zaměstnanec fungoval během obvyklé pracovní doby, například od osmi do půl páté. Pak mu ale musí proplácet případné přesčasy nebo práci o víkendu. Nebo si rozvrh práce může určovat sám zaměstnanec, který pak ale nemá na tyto příplatky nárok, ani si nemůže krátit pracovní dobu třeba kvůli návštěvě lékaře.
Místo podpory hrozí omezení
Právě větší regulace práce na dálku je bodem, z něhož mají firmy obavy. Novelu zákoníku jako celek přitom zaměstnavatelské svazy podporují, v předchozích měsících se společně s odboráři účastnily jednání, na nichž s ministerskými právníky hledaly oblasti ke zlepšení. Potřebám praxe mají lépe vyhovovat například navrhované změny ohledně takzvaných kont pracovní doby, výpočtu dovolené u směnných provozů, jednoduššího vyjednávání při existenci více odborových organizací ve firmě nebo pružnějšího rozvrhu práce u manažerů.
"Nemám pocit, že by s dosavadní úpravou práce z domova měl kdokoliv problém. V momentě, kdy se podrobněji upraví v zákoně, zvýší se tím pro zaměstnavatele výrazným způsobem administrativní povinnosti," říká předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Připomíná, že lidé si této možnosti velice považují a přistupují k ní zodpovědně a s vděčností.
Pokud jde přímo o povinnost zajistit kontakt s kolegy, oslovené firmy by prý problém neměly. Běžnou praxí je totiž využívání home office pouze na menší část týdne či měsíce. Například ve společnosti T-Mobile lze pracovat z domova většinou jeden den v týdnu. "Rozhodně tedy nehrozí nějaká izolace od ostatních zaměstnanců," říká mluvčí Martina Kemrová.
Ale i tam, kde vedle krátkodobého homeworkingu umožňují i jeho dlouhodobou variantu, nezůstávají lidé bez kontaktu s kolegy. "Zaměstnanci, kteří pracují z domova pravidelně, musí alespoň jeden den v týdnu být v kanceláři," potvrzuje mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Také ve společnosti Vodafone musí chodit zhruba jednou týdně do práce na poradu, kromě toho mají možnost videokonferencí.
"Možnosti mobilní komunikace, videa, on-line chatu jsou tak pokročilé, že izolace lidí pracujících trvale z domova skutečně nehrozí," říká Tomáš Dombrovský, analytik společnosti LMC. "Pokud se někdo chce s ostatními vídat, tak to prostě dělá. Jsou lidé, například ajťáci, kterým z povahy práce může vyhovovat pracovat více odloučeně, mnohdy jsou to introverti. Ale ve chvíli, kdy vznikne potřeba něco řešit, potkávat se, tak ke kontaktu dochází. Kromě toho probíhají pravidelná setkávání s vedením i neformální akce," dodává.
Firmám však obecně vadí, že čím více regulace bude, tím menší prostor zůstane na dohodu. A naopak stoupne potřeba administrativně (různými prohlášeními pracovníka) omezit riziko, že státní inspektoři nějaké porušení zákona najdou nebo že si odcházející zaměstnanec zpětně vzpomene, že firma některou z povinností neplnila.
"Chápeme, že upřesnění pravidel pro práci z domova vychází z úpravy evropského práva, ale máme obavy, aby přílišná konkretizace úpravy, jejíž údajná nedostatečnost dosud žádné potíže nezpůsobovala, nevedla paradoxně k pádu práce z domova jako takové. Konkrétně právo zaměstnance na kontakt s pracovním kolektivem nám připadá úsměvné. Kdo bude například posuzovat, zda je kontakt přiměřený a dostatečný," říká například Zuzana Kocurová, právnička útvaru Řízení lidských zdrojů ČSOB.
