Vláda se shodla na regulaci provizí u životních pojistek

Pokud novely zákona o pojišťovnictví a o pojišťovacích zprostředkovatelích posvětí i parlament, měla by pro činnost pojišťoven v České republice platit stejná pravidla jako v celé Evropské unii. Zároveň by tak měly být odstraněny spory týkající se regulace provizí za prodej životního pojištění. 

Ministerstvo financí, které obě novely připravilo, usiluje o to, aby je poslanci projednali na další schůzi, která má začít 12. dubna, a aby je poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení. Novela zákona o pojišťovnictví, která upravuje činnost pojišťoven a zajišťoven podle několika evropských směrnic, měla totiž platit od ledna letošního roku. Čím později bude přijata, tím reálnější je hrozba, že za její pozdní přijetí Česká republika zaplatí Evropské unii pokutu. 

Poslanci již o přijetí novely zákona o pojišťovnictví jednou hlasovali. V polovině listopadu loňského roku ji ale nepřijali a musela se jí znovu zabývat vláda. Příčinou byly spory týkající se regulace provizí při prodeji životního pojištění.

Ministerstvo financí předložilo novelu vládě znovu již v lednu, tentokrát bez pasáží upravujících regulaci provizí. Tu má podle ministerstva upravit novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Část opozice si ale vymínila, že budou obě právní normy přijaty současně. 

Jak HN řekla Lenka Jurošková, náměstkyně ministra financí, která má tuto problematiku na starosti, ministři nakonec přijali v případě novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích kompromisní návrh, podle kterého má být prodloužena doba pro výplatu provizí u životního pojištění na pět let. Stávající legislativa o rozložení výplaty provizí u životních pojistek nehovoří. Zpravidla se vyplácí při uzavření smlouvy a může dosahovat až dvojnásobku ročního pojistného. 

Změna se má týkat i rizikových pojistek 

Změna se má podle Juroškové týkat všech typů životních pojistek, včetně těch, které kryjí jen pojištění rizik. Nevztahuje se ale na jednorázově placené pojištění nebo pojistky, u nichž je provize vyplácena rovnoměrně. Při předčasném ukončení smlouvy bude muset zprostředkovatel poměrnou část provize klientovi vrátit. Stejně tomu bude s pořizovacími náklady při výpočtu tzv. odkupného u pojistných smluv. Odkupné je částka, kterou pojišťovna vyplatí klientovi v případě zrušení životního pojištění. Návrh nijak neupravuje maximální výši pojistného. 

Chystané změny mají zabránit takzvanému přetáčení smluv na životní pojištění, tedy situaci, kdy část neseriózních zprostředkovatelů nutí klienty, aby předčasně rušili pojistky a nahrazovali je novými. Klienti tak platí znovu vysokou provizi, což je pro ně nevýhodné. 

Zálohy na provize 

Podle Juroškové přitom návrh novely pojišťovnám umožní, aby vyplácely zprostředkovatelům životních pojistek zálohy na provizi. Kolik to bude, závisí na jejich dohodě. Zatímco pojišťovny chtějí způsob výplaty provizí změnit, zprostředkovatelé pojistek zpochybňují, zda umožní regulace provizí vyřešit problémy spojené s předčasným rušením smluv. Profesní sdružení pojišťoven i zprostředkovatelů jednají i o samoregulačních opatřeních, která by umožnila sledovat kvalitu produkce zprostředkovatelů.

Jde o registr smluv a prodejců životního pojištění. I tato samoregulační opatření mají přispět k očistě trhu od zprostředkovatelů používajících neetické praktiky. Jednání o omezení provizí vyvolalo v polovině června ve Sněmovně konflikt mezi poslancem ČSSD Ladislavem Šinclem a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). 

Důvodem byl měnící se postoj ministerstva financí k návrhu na omezení provizí pro zprostředkovatele životního pojištění, na který poukázal poslanec Šincl. Přišel s vlastním návrhem, jehož součástí bylo mimo jiné stanovit horní hranici provizí na 150 procent ročního pojistného. Na základě koaliční dohody vzniklo kompromisní řešení, které ovšem poslanci 13. listopadu loňského roku neschválili. Vláda a parlament se proto musí touto záležitostí zabývat znovu.