Veřejné peníze kontroluje deset paragrafů

Nejkrásnější zákon i paskvil, který znevýhodní státní podniky. Loni schválený zákon o registru smluv, který vstoupí v platnost již od července stále budí emoce. Už za necelé čtyři měsíce přitom budou muset obce, kraje či státní podniky zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc korun na internetu. Tím se podle odborníků v nominační radě žebříčku Zákon roku otevře prostor všem, kdo mají k nakládání s veřejnými prostředky co říct. A proto podle nich patří mezi to nejlepší, co poslanci vloni přijali.

"Byť nelze přínos vyčíslit nebo změřit, je nezpochybnitelné, že se jedná o významný zákon, který má potenciál kultivovat jak veřejnou správu, tak podnikatelské prostředí, což jsou pozitivní dopady odůvodňující i nominaci na zákon roku," řekla Martina Mikolášková, právnička Transparency International. "Veřejný sektor hospodaří s příliš mnoha prostředky, než abychom jej mohli ponechat mimo dosah 'slunečního svitu' veřejné kontroly," tvrdí Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu.

Dvě etapy

Zákon předložený poslancem Janem Farským (TOP 09) projednávali zákonodárci téměř dva roky. Nakonec přijali poměrně krátký text − jen deset paragrafů, které podmiňují platnost "veřejných" smluv nad 50 tisíc korun zveřejněním na internetu. "Zákony mají být jednoduché, přehledné, jasné. A to tato norma splňuje," řekl Farský.

Registr se bude spouštět nadvakrát. Od letošního července musí úřady a státní firmy smlouvy do systému vkládat, a to v otevřeném a strojově čitelném formátu umožňujícím vyhledávání dat. Klíčová část zákona, kvůli které budou nezveřejněné smlouvy po třech měsících neplatné, bude účinná až od příštího léta. "Veřejná kontrola konkurence i občanů povede k efektivnějšímu nakládání s veřejnými prostředky. Dlouhodobě snad povede k eliminaci politiků, kteří si moc kupovali za veřejné prostředky, a budou je nahrazovat politici s vizí," slibuje si od zákona Jan Farský.

Výjimky napříč trhem

"Jako pozitivní je u registru smluv vnímán jeho přínos v oblasti transparentnosti veřejných financí. Na druhou stranu vnímáme, že se na celkové podobě zákona podepsaly poslanecké návrhy přijaté v průběhu legislativního procesu," dodal Tomáš Babáček, předseda nominační rady ankety Zákon roku a advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal. Kvůli politickým ústupkům dostaly výjimku společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze, jako je třeba ČEZ. Trvalou výjimku pak mají i rozpočtové kapitoly, jako je Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv. Výjimku chtějí prostřednictvím poslanecké novely získat ještě Česká televize nebo Budějovický Budvar.

Proti zákonu se během projednávání postavili zejména komunističtí poslanci. "Pokud bude veřejnost moci nahlížet do špatné smlouvy, nic to nezachrání," řekl Jan Klán (KSČM). Někteří zákonodárci se také obávali, že předloha zhorší postavení státních, krajských a obecních firem vůči konkurenci. "Kritika zaznívá v souvislosti s možným odhalováním obchodních tajemství. V tomto ohledu však zákon povinné subjekty důsledně chrání a obchodní tajemství jsou z povinnosti uveřejnění vyňata," řekla Mikolášková z Transparency International.

"Obavy ze zákona o registru smluv jsou nedůvodné. Je to spíše hledání záminek, jak se vyhnout veřejné kontrole. Kdo využívá veřejné peníze, ale i podniky, které jen patří státu, kraji či obci, zkrátka musí jisté 'břemeno transparence' nést a unést," dodal Karel Šimka z Nejvyššího správního soudu.

Státní firmy by přesto měly počítat se zvýšením nároků na zaměstnance, kteří by měli vyhodnocovat pasáže smluv obsahující obchodní tajemství.

Kontrola veřejných peněz je v Česku možná už od roku 2000, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle Františka Korbela z Havel, Holásek & Partners se proto z hlediska šíře poskytovaných informací s novým zákonem příliš nemění. "V otázkách práva na informace nepřináší zákon vůbec nic navíc, ba naopak kvůli poslaneckým výjimkám leccos ubírá," dodal bývalý náměstek ministra spravedlnosti Korbel.

Výhodou registru smluv je podle něj rychlost a komfort pro zájemce o informace. "Nemusí o nic žádat, mohou pátrat v a priori zveřejněných informacích sami," řekl s tím, že by uveřejňování smluv mělo politiky a úředníky vést ke zvýšenému dohledu a odpovědnosti při jejich uzavírání.

Hlasujte na: www.zakonroku.cz